Hlavní obsah

Ministerstvo nahrává ČT a Rozhlasu, stěžují si soukromá média

Foto: Shutterstock.com

Logo České televize před vchodem do hlavní budovy na Kavčích horách. Ilustrační foto.

Reklama

Komerčním médiím se nelíbí chystaná novela mediálního zákona, která podle nich hrozí ovlivnit trh ve prospěch veřejnoprávních médií - České televize a Českého rozhlasu.

Článek

Zástupci komerčních televizí, rádií a online médií v úterý zkritizovali chystanou „velkou mediální novelu“ připravovanou Ministerstvem kultury, která podle nich může ohrozit domácí trh v jejich neprospěch, a také dále posílit pozici veřejnoprávních médií.

Že situaci považují komerční média za vážnou, ukazovala sestava sedmi účastníků tiskové konference, kteří by se za normálních okolností nejspíš takto nesešli, a také to, že vystupovali v naprosté shodě.

Za jedním stolem zasedli ředitel televize Nova Daniel Grunt, šéf televize Prima Marek Singer, ředitel Rádia Impuls Jiří Hrabák, ředitel Media Bohemia (Rádio Blaník) Daniel Sedláček, předsedkyně představenstva Czech News Center Libuše Šmuclerová, místopředseda představenstva skupiny Mafra Michal Hanák, a zástupce Asociace online vydavatelů Ondřej Neumann.

„Všechny standardní způsoby jsme zkusili. Poté, co byl ten návrh zveřejněn, jsme se opakovaně pokusili vysvětlit panu ministrovi, proč je špatně to, co se předkládá… tohle (společná tisková konference) je taková záchranná brzda,“ řekl Singer.

Zúčastněným vadí zejména to, že změny zákonů o České televizi a Českém rozhlase kromě navyšování koncesionářských poplatků rozšiřují prostor pro reklamu na těchto médiích, včetně jejich webových stránek. Předkladatel, tedy Ministerstvo kultury, navíc podle nich vůbec neřeší, co se vlastně od médií veřejné služby očekává.

Novela stanoví, že v případě České televize by měl poplatek stoupnout na 160 korun měsíčně z nynějších 135 korun, rozhlasový poplatek by pak měl vzrůst na 55 korun ze 45 korun měsíčně. Návrh také počítá s tím, že by se poplatky vztahovaly i na ty, kdo veřejnoprávní média sledují na takzvaných chytrých telefonech.

Česká televize by tak měla získat dalších 1,3 až 1,5 miliardy korun ročně. Na účet Českého rozhlasu by přiteklo dodatečných 600 milionů korun. Zástupci komerčních rádií na tiskové konferenci ale upozornili, že už nynější příjmy veřejnoprávního rozhlasu z poplatků převyšují reklamní výnosy celého zbytku této části mediálního trhu.

„Pro mě je to takovým voláním veřejnoprávních médií - dejte nám peníze, my ještě nevíme na co, ale chceme si zachovat svůj vliv,“ řekl Daniel Sedláček.

Foto: Robert Müller, Seznam Zprávy

Zástupci komerčních médií na tiskové konferenci k mediální novele.

Jedním z hlavních motivů pro novelizaci zákonů o České televize a Českého rozhlasu je ale podle Ministerstva kultury přizpůsobit tyto normy technologickému vývoji.

„Oba předpisy byly přijaty již v roce 1991, a ačkoli byly v průběhu let několikrát změněny a doplněny, stále jejich znění v některých ohledech neodpovídá současné realitě provozování vysílání a poskytování souvisejících služeb, a to zejména z technologického pohledu,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě.

Komerčním subjektům se nelíbí fakt, že ministr kultury Martin Baxa (ODS) nereagoval na jejich připomínky, respektive se s nimi vůbec nesešel, aby si jejich připomínky aspoň vyslechl. Novela mezitím již prošla připomínkovým řízením, a poté co ji schválí vláda, by měla dorazit do Poslanecké sněmovny.

„Byl bych nerad, aby to, že vystupujeme proti té novele, bylo nějaké vyhlašování boje veřejnoprávním médiím. To není boj, ze strany televizí nebo rádií, s Českou televizí nebo s Českým rozhlasem. Je to spíš boj s určitou arogancí Ministerstva kultury,“ řekl Jiří Hrabák.

Zástupci komerčních médií se nyní chtějí obracet na jednotlivé poslance a senátory, aby projednávání novely pozastavili, a umožnili tak řádnou diskuzi. „Velká mediální novela“ se dotýká také fungování webu Seznam.cz a zpravodajského portálu Seznam Zprávy.

Reklama

Doporučované