Wollner si dal ten nejhorší trest, říká exšéf ČT Dvořák

V Reportérech ČT se děly nepřijatelné věci, prohlásil nový šéf České televize Jan Souček poté, co si prostudoval závěry vyšetřování, které zkoumalo obtěžování a bossing na Kavčích horách. Co na to říká jeho předchůdce?

Hostem Ptám se já byl bývalý generální ředitel České televize Petr Dvořák.

Dvořáka po 12 letech v čele České televize vystřídal 1. října Jan Souček, který donedávna vedl brněnské studio. Nový šéf ČT v úterý oznámil, že se už stihl seznámit se závěry vyšetřovací komise zabývající se údajným bossingem a obtěžováním v redakcích pořadů Reportéři ČT a 168 hodin. Stížnosti podané na šéfa Reportérů ČT Marka Wollnera vedly letos v lednu k jeho odchodu z televize.

„Pokud jde o tým Reportérů ČT a Marka Wollnera, musím říci, že protokoly obsahují popisy situací, se kterými jsem se za 30 let své profesní dráhy v médiích nikdy nesetkal a které považuji za nepřijatelné,“ prohlásil Souček, podle kterého komise konstatovala, že k popsaným situacím s nejvyšší pravděpodobností došlo. Nový ředitel ČT dodal, že ho lidsky mrzí, že takový způsob jednání měl v televizi vůbec prostor.

V případě šéfky pořadu 168 hodin Nory Fridrichové komise podle Součka nedospěla ke zjištěním, která by nešla řešit domluvou. Wollner se proti slovům nového generálního ředitele ostře ohradil a označil je za další svou profesní likvidaci.

Po jeho odchodu ČT uvedla, že z interního vyšetřování nevyplynulo, že by Wollnerovo jednání neslo znaky trestného činu. Případ odložila i policie s tím, že nedošlo ke spáchání trestného činu ani přestupku.

Vyřešil bývalý management ČT kauzu dostatečně? Nekryl nevhodné chování? A jaká bude televize pod novým ředitelem?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 Když se mi ta kauza objevila na stole, tak jsem začal ty věci hned řešit. Ten sled kroků, který jsme udělali, ať už tím, že jsme postavili vyšetřovací komisi, dali jsme Marka Wollnera na překážky, nechali jsme si dát k dispozici všechny informace, které byly v tu chvíli k dispozici a na základě výsledků jak z té části, která se věnovala Marku Wollnerovi, tak z té části, která se věnovala Noře Fridrichové, jsme potom vyvodili řadu závěrů. Které by měly umožnit, aby se situace, které byly nepříjemné, neopakovaly. A aby se lidé cítili bezpečně.

2:40 To, že teď Honza Souček potom, co si přečetl ty závěry těch komisí, hodnotí jednu tu část, že je použitelná, a druhou, že je strašná, já to tak necítím. V obou těch částech byly chyby, nebyly úplně identické, i proto, že Marek je chlap, Nora Fridrichová je žena, ale z  obou částí se vyvodily důsledky, aby se to neopakovalo. U Marka nastalo to, že odešel. A tím si dal nejhorší trest, který si mohl dát. Protože se vzdal práce, kterou miloval a kterou dělal dobře. Zatímco ta Nora zůstala v pozici, ale dostala (výtku) za porušení pracovní kázně, kterou jí udělil její nadřízený a která taky konstatovala, že tam nebylo všechno v pořádku. Takže si nemyslím, že něco je bílé a něco je černé, obě ty věci nebyly úplně dobře.

4:50 Mě spíš zajímá, jestli máte pocit, že jste to jako ředitel vyřešil dobře? – Já jsem přesvědčený, že jsem po té kauze udělal, co jsem udělat mohl. Včetně toho, že jsem se omluvil interně zaměstnancům ČT za to, že podobné věci by se mohly stávat, a nastavili jsme pravidla, která vedou k tomu, aby se něco takového neopakovalo. To, že Honza Souček konstatuje, že něco je černé a něco je bílé, ale nekonstatuje, že by dělal nějaké dodatečné jiné změny, ale konstatuje, že to, co jsme zahájili, je správně, tak to mě jenom vede k tomu, že jsme tam nenechali nic viset ve vzduchu.

6:00 Co si myslíte o tom, že to vůbec Jan Souček jako jednu z prvních věcí ve funkci generálního ředitele České televize otvírá? A tady se odvolám na slova Marka Wollnera, který v reakci na Součkovo prohlášení řekl, že ta jeho slova pramení z tlaku, kterému generální ředitel čelí od opozičních poslanců a Andreje Babiše. – To já nedokážu říct, já nevidím Honzovi Součkovi do telefonu a nevím, jaké zprávy mu posílá kdo ze Sněmovny. Já si spíš myslím, že Honza Souček vyvolal obrovská očekávání tím, že mluvil o něčem, o čem nic nevěděl. Myslel si, že v momentě, kdy si přečte ten protokol, najde nějaké strašné odhalení a že tím se maximálně zviditelní hned na začátku své kariéry. A když tu obálku, kterou jsem mu tam nechal, otevřel, tak zjistil, že ty protokoly vlastně definují pochybení, která by se neměla stávat, to souhlasím, ale zároveň, že to nejsou pochybení, která by měla vést k nějakým dalším krokům než k těm, které my jsme udělali. – Takže se chtěl zviditelnit a nevyšlo to podle vás? – To se stane.

8:00 Jan Souček v týdnech předcházejících jeho nástupu do funkce, kdy se připravoval koncept nového managementu, jak mi tady říkal ve studiu, chodil po kavárnách, protože jste mu prý na Kavčích horách nechtěli dát kancelář dostatečně brzy. A tehdy sliboval poměrně velké změny ve vedení České televize. Jak velké změny z vašeho pohledu zatím udělal? – Honza Souček měl na Kavčích horách kancelář s krásným výhledem na Pražský hrad, měl tam i asistentku. To znamená, že si na podporu ze strany ČT nemůže stěžovat. K těm změnám v managementu – když se na něj dívám jmenovitě, tak většina z nich, 70, 80 procent těch lidí, jsou moji spolupracovníci, které jsem buď do televize přivedl, nebo jsem si je vybíral, nebo jsem je potvrdil ve funkci. Pro mě to avizuje jednu skutečnost, a to, že jsem ten tým postavil dobře a že když ho Honza Souček převezme, bude s ním dál pracovat, tak ta televize se bude pohybovat směrem, který se mi podařilo s tím týmem nastavit. Takže pro mě je to vlastně dobrá zpráva.

9:00 Myslím, že ta celková změna, když se na ni podíváme z pohledu těch personálních změn, vlastně ukazuje, že cílém té volby bylo, aby odešli dva lidé, kteří byli nejvíc v hledáčku současné Rady České televize. To jsem byl já a byl to Zdeněk Šámal, lomeno celé zpravodajství, celá ta část, kterou měl k dispozici. Takže tihle dva lidé zmizeli. Cíl byl splněn. Ale myslím si, že Petr Mrzena (ředitel zpravodajství a publicistiky, pozn. red.) garantuje to, že by se zpravodajství nemělo nijak významně měnit.

12:00 Jan Souček také mluvil o tom, že zhruba 80 procent současných moderátorů zpravodajství ČT splňuje jeho požadavky na moderátory veřejnoprávního média, 20 procent ne. Jak vnímáte takové výroky z úst generálního ředitele? – Tímto způsobem hodnotit lidi, kteří odvádí skvělou práci, je trochu nefér. Protože pokud nedokáže doříct tu informaci a nedokáže říct, že zrovna ten, kdo se mu nelíbí, se jmenuje Nora Fridrichová, tak potom si myslím, že takové výroky by si měl generální ředitel odpustit. Protože já vám vyjmenuji 15, 20 různých moderátorů, o kterých vím, že dělají skvělou práci, ale kdybyste se mě zeptala, koho si myslím, že bych měl z České televize doporučit řediteli ve zpravodajství, aby se ho zbavil, tak vám to jméno neřeknu. Protože to síto a obecně i složitost té práce jsou tak těžké, že tam vlastně špatní, ať už moderátoři, redaktoři, editoři, nepřežijí. Za sebe musím říct, že spíš než říkat, že z 10 dva jsou špatní, by měl spíš motivačně říkat, kteří jsou nejlepší, a k těm by se ti ostatní měli snažit mířit.

14:00 Vy jste Českou televizi vedl 12 let, v jakém momentu jste zažíval vy jako generální ředitel největší politické tlaky? – Tak já jsem zažil těch tlaků hroznou spoustu od roku 2011. Ale myslím, že asi nejhorší situace nastala ve chvíli, kdy někteří z těch politiků začali brát souboj s Českou televizí jako svůj politický program. A jednoznačně to otevřel Miloš Zeman, který se o Českou televizi otřel i ve svém inauguračním projevu, když nastupoval do druhého mandátu. Tuhle věc od něj převzali další politici, jako Tomio Okamura nebo Andrej Babiš.

17:00 Horší byly střety, které spíš nebyly vidět, které byly v pozadí a které se navenek moc nedostávaly, kdy někteří z těch radních mě tlačili do situací, se kterými jsem bytostně nesouhlasil. – Do čeho vás tlačili? – Rada České televize dokázala strávit na diskuzi například o výrobě ČT, což je oblast, která zaměstnává asi 800 lidí a má na starosti kromě jiného to, jakým způsobem se utratí ročně přibližně jedna až 2,3 miliardy korun v takzvaném výrobním úkolu… tak projednání téhle zprávy trvalo 15 minut, objevily se dvě otázky. A pak tam byla jedna jednorázová reportáž, ke které se ta rada neustále vracela zpátky a pořád hledala, jestli tam ten problém vznikl, kde vznikl, nechávala si na to dělat různé analýzy. A druhá věc, která mě velmi nevyhovovala, je, že někteří radní mě tlačili do toho, abychom vlastně vybírali spřátelené firmy bez toho, aniž by vlastně prošly výběrovým řízením, což byla například otázka některých právních kanceláří. – Kdo přesně to byl? – Já je nechci jmenovat. – Vy jste mi říkal, že kdybyste chtěl kritizovat moderátory, tak je budete kritizovat jenom v momentě, kdy byste byl připraven říci konkrétní jména, tak tohle je stejná situace. – Já myslím, že jednodušší bude, když vám řeknu, kdo pro tyhle věci vždycky hlasoval, vždycky pro to hlasovali lidé jako Pavel Matocha, Vladimír Karmazín, Roman Bradáč.

22:00 I když vládní koalice v tuhle chvíli kývla na zvýšení televizních poplatků, jak rizikové politické prostředí do budoucna pro Českou televizi na české politické scéně vidíte? A trošku se ptám s odkazem na to, že v průzkumech nejsilnější politická strana, hnutí ANO, stále hlasitěji veřejně říká, že je pro zrušení koncesionářských poplatků, stejně jako hnutí SPD. – Pokud bych seděl dál na židli generálního ředitele, a to si myslím, že by měl udělat i Honza Souček, tak bych velkou část svého času věnoval tomu, aby se podařilo prosadit tu novelu v průběhu příštího roku v Poslanecké sněmovně, v Senátu a u prezidenta. Což s sebou nese spoustu úkolů, což s sebou nese velkou komunikaci, což s sebou nese i pokračování v těch kampaních veřejné služby, které jsme začínali už my.

Aktualizace 12. 10.: Doplnili jsme reakci Nory Fridrichové.