Hlavní obsah

Místo dotazníku úsměv. Umělá inteligence umí hodnotit spokojenost zákazníků

Foto: Getty Images

Umělá inteligence dokáže rozpoznávat lidi i s rouškou. Ilustrační foto.

Reklama

31. 5. 20:37

Brněnští programátoři propojili umělou inteligenci a kamery. S nimi plánují vyrazit do obchodů, kde budou snímáním tváří vyhodnocovat spokojenost zákazníků.

Článek

Posuzování spokojenosti zákazníků na základě recenzí na internetu se může pro obchody, restaurace či banky stát minulostí. Hvězdičkové recenze, které nemusejí být relevantní, nahradí umělá inteligence. Ta přímo na pobočkách s pomocí chytrých kamer vyhodnotí náladu klientů.

Řešení, které navrhla společnost Konica Minolta, však nedokáže zhodnotit důvod zákazníkovy nespokojenosti nebo kvalitu služeb. Zaškatulkuje je ale mezi spokojené a nespokojené návštěvníky a dokáže je rozdělit na základě pohlaví a odhadnout jejich věk.

„Obchody se chtějí bránit před tím, aby je někdo negativně hodnotil. Teď budou vědět, že na základě reálných dat jsou jejich zákazníci spokojení nebo nespokojení,“ říká Michal Šotek, ředitel divize Video Solution Services české pobočky společnosti Konica Minolta.

Data ohledně návštěvníků mohou k provozovatelům obchodních sítí či služeb proudit denně. Poté je mohou různě porovnávat a vyhodnocovat. Nasbírané informace mohou sloužit i jako podklad pro marketingovou kampaň nebo vést ke zkvalitnění služeb.

Řešení je již připravené ke vstupu na trh a zatím běží v pilotním režimu. Chytré kamery zatím využívají pouze jednotky českých prodejen, především z oblasti domácích potřeb.

Systém kamer využívajících umělou inteligenci má českou stopu. Vývojové středisko se nachází v Brně, samotný výrobek už pochází ze zahraničí. „Konkrétní řešení je rakouské a kamery, které používáme, jsou z německé výroby,“ říká Šotek.

Technologie dokáže rozpoznat emoce podle obličeje s 98,9procentní přesností. Umí zpracovat i obličeje z různých úhlů pohledu, v různých pózách, osvětleních, dokáže rozeznat i tvář pod makeupem či rouškou.

„Systém dokáže na základě umělé inteligence pracovat tzv. markanty, které máme každý na svém obličeji, ať už je to rozteč očí, délka nosu, vzdálenost nosu a úst a podobně. Tyto údaje zpracuje a na základě nich potom zpracuje statistiky,“ vysvětluje fungování technologie Šotek.

Přiřazení konkrétní osoby k obličeji je volitelná funkce, kterou používáme při kontrole vstupu do areálu. V případě zjišťování nálad zákazníků to neděláme.
Michal Šotek, ředitel divize Video Solution Services české pobočky Konica Minolta

Informace o obličejích pak systém zpracovává do metadat. „To znamená, že neukládá kamerový záznam a nepřiřazuje jej ke konkrétnímu obličeji, ale ukládá jen jedničky a nuly,“ říká Šotek.

Nedochází tak k porušení GDPR, protože technologie nespojuje obličej s identitou člověka. „Přiřazení konkrétní osoby k obličeji je volitelná funkce, kterou používáme při kontrole vstupu do areálu. V případě zjišťování nálad zákazníků to neděláme,“ popisuje Šotek.

Větší uplatnění však tato technologie nachází v nakládání se zbožím, logistice, skladech a průmyslu. V tomto případě se program zaměřuje na vizuální inspekci kvality zboží.

Celý nápad začal zelenou bedýnkou na balení léků, v níž se produkty distribuují do lékáren. Ve farmacii je problém, když jsou léky špinavé či mokré a lékárny je pak nechtějí převzít. Tento problém měla technologie vyřešit.

„Do bedny se podíváme kamerou a natrénujeme umělou inteligenci tak, aby uměla detekovat různé typy defektů, jako jsou tekutiny, cizí předměty či praskliny,“ vysvětluje Lukáč Havlíček, ředitel brněnské pobočky, kde se umělá inteligence trénuje.

Jak se trénuje umělá inteligence?

Základem umělé inteligence jsou data. Proces tréninku umělé inteligence lze přirovnat k tomu, když se malé děti učí rozpoznat například auto od autobusu. „Vlastně si uložíte do hlavy nějaké charakteristické znaky a když věc uvidíte v reálu, znaky se vám propojí a rozpoznáte daný objekt,“ přibližuje Lukáš Havlíček, ředitel brněnské pobočky Konica Minolta.

Umělé inteligenci však nestačí pouze obrázky, které by jí vývojáři podstrčili. „Musíme je obohatit o nějaká metadata. Musíme říct, že na tomto obrázku je muž, má 36 let a je veselý, protože se usmívá. Na základě těchto charakteristik, které si systém najde, dokáže tyto informace říct,“ popisuje Havlíček.

Cílem této technologie je řešit problémy zejména v oblasti výroby. „Když vyrobíte nějaký zmetek a pošlete ho k zákazníkovi, může to stát daleko více prostředků, než když problém zachytíte na samotném začátku a spravíte ho ještě ve výrobě,“ popisuje Havlíček. Firmy tak mohou ušetřit některé náklady.

Chytré kamery nacházejí uplatnění také ve zdravotnictví. „Mohou sloužit k otevírání dveří chirurgických sálů, kam lékař potřebuje vstoupit, aniž by se něčeho dotknul. I když má roušku, tak program pozná, o koho jde, dá impuls a dveře otevře,“ líčí Šotek.

Kamery s umělou inteligencí se používají také ve vozidlech, kde vylepšují asistenční systém. Tuto technologii vyvíjí například firma Bosch. Systém společnosti Panasonic dokáže identifikovat lidské tváře i se zakrytím úst či očí. Naopak kamery firmy OMRON detekují vady na výrobcích, které bylo předtím obtížné zjistit.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované