Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Konec odběru ruské ropy má nečekaný vedlejší efekt na využití domácích ložisek na jihu Moravy. Desítky let z nich ropa proudila ropovodem ke zpracování na opačný kout republiky, do rafinérie v Litvínově. To od začátku března ale není možné – a jak nyní vychází najevo, náhradní řešení se hledá už třetí měsíc.
Problém, na který doposud nikdo aktivně neupozorňoval, se podle zjištění SZ Byznys týká všech tří aktérů, kterým na přepravě ropy z Hodonínska do Litvínova záleží: Moravských naftových dolů miliardáře Karla Komárka, státního správce ropovodů Mero i rafinérií Unipetrol z polské skupiny Orlen.
Ropovod stojí kvůli tomu, že z Ruska do Česka od března nic neteče kvůli válečným sankcím a také kvůli dobudování plnohodnotné západní trasy z italského Terstu přes Rakousko a Německo. V ropovodu mezi Moravou a Litvínovem zůstala ruská ropa a moravská ji teď fyzicky zkrátka nemůže přeskočit.
Případ se komplikuje i kvůli tomu, že moravská a ruská ropa mají jiné složení a jinou cenu. Nelze je tedy jednoduše zaměnit, problém má tedy nejen technickou, ale i ekonomickou dimenzi, což hledání trojstranného kompromisu ztěžuje.
Je to v řešení
Těžba na Moravě je vzhledem k domácí spotřebě objemově zanedbatelná a výpadek pro nikoho v trojúhelníku nepředstavuje fatální problém. Náhlý konec zaběhlé trasy však všechny tři aktéry překvapil. Náhradní řešení bude dražší a pro někoho bude znamenat zvýšené náklady. I proto jeho hledání stále trvá.
„Ropa MND je v řešení. Zatím čeká ve skladovací nádrži,“ potvrdil ředitel státního podniku Mero Jaroslav Pantůček.
Případ má dvě roviny. Jedna je dlouhodobá, aby se pro moravskou ropu našla smysluplná přepravní trasa, zůstane-li ropovod po odepsání ruských dodavatelů nadobro stát. Druhý problém je jednorázový a týká se pěti tisíc krychlových metrů ropy, o kterých mluví Pantůček.
Tato ropa už je vytěžená a prodaná do Litvínova. V březnu už byla podle roky fungujících zvyklostí fyzicky připravená v Hodoníně k odeslání ropovodem, státní podnik Mero by se o to teoreticky měl postarat. Ale kvůli náhlému zastavení trasy ropa uvízla na místě.
Teď se musí buď přepravit vlakem, což je dražší. Anebo se kvůli ní Družba na chvíli rozběhne a na konci v Litvínově vyteče čistě kvůli fyzickému posunu v odpovídajícím objemu stojící ruská ropa. Háček je však právě v rozdílné kvalitě a ceně.
Volba, zda použít vlak, nebo dohodnout výměnu ruské ropy za moravskou v potrubí, se zatím hledá. Kdyby se použil vlak, z obchodu vypadne státní podnik Mero a nedostane za přepravu nic. Na druhou stranu, vlak by znamenal další náklad navíc. Otázkou tedy je, kdo vezme černého Petra na sebe.
„Obě varianty jsou technicky možné, přeprava vlakem je samozřejmě logisticky a ekonomicky náročnější. Zatím jsme finální rozhodnutí neudělali,“ uvedl mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Co je Družba a TAL+
- Družba je nejdelší ropovod na světě, spojuje střed Evropy s ruskou Samarou vzdálenou 4000 km, odkud dál vedou potrubí na Sibiř, k Uralu a do Kazachstánu.
- Pro Česko se otevřel v roce 1965, předtím už zásoboval Slovensko a Maďarsko.
- Na českém území Družba vede po trase dlouhé 357 km. Průměr potrubí je 528 mm, ropa se v něm sune de facto krokem, rychlostí 1,0 až 1,4 m/s.
- Do března 2025 Družba zásobovala rafinerii v Litvínově, kvůli americkým sankcím ale stojí.
- Zásobování od dubna plně převzal posílený ropovod TAL, vedoucí z italského Terstu přes Alpy do Rakouska a Německa, a pak přípojkou IKL do Česka. Jeho kapacita je nově posílena na osm milionů tun ropy ročně, rozšíření vyšlo na 1,6 miliardy korun.
Zdroj: MERO ČR
Vlak, nebo trubka?
Moravské naftové doly nechtěly případ uvíznutých zásob nijak komentovat. K písemným dotazům se mluvčí podniku Martin Beneš vyjádřil jen v tom smyslu, že nově vytěžená ropa už putuje do světa po kolejích. Je to sice dražší postup, ale pro MND nic neznámého.
„Momentálně po železnici přepravujeme celou naši produkci ropy. Náhrada z ropovodu Družba představuje nyní deset vagonů ropy týdně, tedy polovinu naší těžby ropy. Zbytek přepravujeme po železnici standardně,“ uvedl Beneš.
Ropu z Moravy odebírají i jiné rafinérie, slovenský Slovnaft nebo vídeňský Schwechat jsou po kolejích blíž. Unipetrol ale díky levnému napojení přes ropovod byl pro MND doposud hlavním odběratelem. To by mělo vydržet, i kdyby Družba už natrvalo stála.
„Máme dlouhodobou smlouvu, takže tyto úvahy nejsou pro nás nyní aktuální,“ uvedl k možnému přesměrování dodávek po kolejích do zahraničí Beneš. Otázkou tedy bude, kdo ponese náklady na dražší kolejovou dopravu, pokud nepůjde tradiční trasu pod zemí dál využívat.
Moravské naftové doly fungují na Hodonínsku a Břeclavsku už přes sto let. V minulosti zvládaly těžit i půl milionu tun ropy ročně, což bylo v porovnání se současnou spotřebou 7,3 milionu tun nezanedbatelné množství. Současná produkce činí už jen zhruba 35 tisíc tun ročně, tedy půl procenta domácí spotřeby.
Ropovod Družba stojí od března kvůli americkým sankcím, zavedeným v závěru vládnutí Joea Bidena. Kvůli nim se ztížily možnosti placení za ruskou ropu a Orlen Unipetrol kvůli tomu nedokázal už dál do Ruska posílat peníze, proto se dodávky začátkem března náhle zastavily. Původní plán počítal s tím, že proud ropy z východu ustane až na konci června, kdy měl předválečný dlouhodobý kontrakt Orlenu s Ruskem končit.
Státní podnik Mero dostal po ruském vpádu na Ukrajinu za úkol dojednat s partnery v Německu, Rakousku a Itálii posílení západní trasy. Ta je, shodou okolností od března, už plně funkční. Díky posílení čerpadel v trubkách přes Alpy a díky výstavbě nových zásobníků po trase lze už nyní z Terstu plně pokrýt celou českou spotřebu.
V koncové větvi ropovodu Družba od bratislavského Slovnaftu až po Litvínov zůstala po zastavení nových dodávek stát původní ruská ropa. O jejím osudu se teprve rozhodne, technicky může zůstat v nehybném stavu pod zemí minimálně dva roky.
