Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko je bohaté na lesy, dřevo se zde tradičně těží, ale domy čistě ze dřeva v tuzemsku moc nerostou. Změnu může přinést nedávno schválená norma, která začne být účinná od 1. srpna.
Ta má zvýšit možnost stavět vyšší bytové domy právě ze dřeva. Dosud bylo možné postavit takový dům jen do výšky 12 metrů, tedy čtyř podlaží, nyní to bude 18 metrů.
„Umožňuje v čistě dřevěné variantě realizovat vícepodlažní dřevostavby do 18 metrů. V železobetonu můžeme jít až do 22,5 metru. S výškou se dostáváme na šest až sedm podlaží, což je zásadní změna,“ říká Robert Jára, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze.
Novinka může změnit přístup Čechů ke zpracování dřeva. Materiál vytěžený v Česku se nyní ve velkém posílá do zahraničí ke zpracování a finální výrobky jsou pak nakupovány zpět.
„Česká republika každoročně vyprodukuje přibližně 15 milionů kubíků dřeva, ale značná část této suroviny míří na zahraniční trhy a vrací se ve formě finálních výrobků. To jsme se rozhodli změnit. Naším cílem je, aby hospodářské benefity a přidaná hodnota zůstávaly doma a aby české stavebnictví využívalo domácí suroviny,“ popisuje ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Jednou z příčin, proč Česko plně nevyužívá potenciál českých lesů, podle něj byly zastaralé normy, které v českých podmínkách stavění ze dřeva značně omezovaly.
Rok 2025 podle něj bude v tomto ohledu zlomový. „Odstranili jsme největší bariéru. Neznamená to ale, že jsme úplně na začátku,“ říká Jára.
Příkladem vyšších dřevostaveb může být například projekt Timber Praha od společnosti UBM Development či projekt Dostupné nájemné bydlení od České spořitelny ve Žďáru nad Sázavou.
Projekt dřevostavby Timber Praha.
Nyní jsou ceny nemovitostí ze dřeva dražší než u betonových staveb, což se ale má do budoucna obrátit. „V současnosti jsou náklady na dřevostavbu zhruba o 10 procent vyšší. Ale jsme přesvědčeni, že do budoucna mohou být nižší než u klasické výstavby. Abychom se tam dostali, potřebujeme robustní dodavatelský řetězec nejen v zahraničí, ale i v Čechách,“ uvedl ředitel UBM Development Josef Wiedermann. Až se výroba přesune ze zahraničí do Česka, cena klesne.
Výhodou dřevostaveb je rychlost výstavby. Stavební materiály (CLT panely) se dají prefabrikovat, tedy předpřipravit jinde. Jde o sofistikovanou výrobu, kterou experti přirovnávají k výrobní lince, která vyrábí například automobily. Na stavbu se dopraví už hotové panely, a stavba je proto rychlejší.
Potenciální kupci dřevěných nemovitostí se obávají toho, zda budou budovy pouze ze dřeva bezpečné, pokud začnou hořet. I v těchto budovách ale musí být zachována požární bezpečnost a surové dřevo je ve stavebnictví chráněno nátěry zvyšujícími jeho odolnost. „Díky tomu jsou dřevěné konstrukce bezpečné a mají velkou požární odolnost,“ říká Jára. Klade se také důraz na to, aby byla nainstalována požární signalizace a další opatření.
Právě kvůli obavám z požáru o byty v dřevostavbách není velký zájem. „U dřevostaveb je obava vyšší než u betonových staveb. Prodej vzhledem k důvěře jde o něco hůře,“ říká Tomáš Krejčí, ředitel projekčního oddělení UBM Development Czechia, které mimo jiné postavilo projekt Timber Praha.
„Když jsme připravovali Timber Praha, říkali jsme si, proč můžeme stavět jen do 12 metrů. Rozdíl pater je velmi důležitý především pro města,“ říká Krejčí.
Čeští developeři tak raději staví ze dřeva v zahraničí. Loni UBM Development Czechia dokončila administrativní budovu Timber Pioneer ve Frankfurtu nebo stavby v nové čtvrti LeopoldQuartier ve Vídni a aktuálně čeká na povolení 113 metrů vysoké hybridní dřevostavby mrakodrapu Donaumarina Tower ve Vídni.
Čistě dřevěnou kostru má také český pavilon na Expu 2025 v Ósace. Česko tak demonstruje, že tuzemské smrkové dřevo je kvalitní a dokáže odolat i případným katastrofám, jako je tajfun či zemětřesení v Japonsku.
„V Japonsku je to velké novum, museli jsme složitě přesvědčovat japonské úřady, že to dřevo je skutečně dostatečně pevné. Museli jsme to dokládat laboratorními testy a ukázat, že středoevropské dřevo je výrazně pevnější než to běžně používané asijské dřevo,“ popisuje komisař pro Expo Ondřej Soška.
Na český pavilon byly použity zhruba dva tisíce kubíků dřeva z různých částí Česka. Podle Sošky takové množství v tuzemských lesích vyroste za jednu hodinu.
Norma podle Vlčka pozitivně míří i na dosažení uhlíkové neutrality, jelikož jde o udržitelný materiál. Šest procent produkce oxidu uhličitého ve světě je totiž způsobeno použitím oceli a betonu ve stavebnictví.
Jeden metr krychlový dřeva uchová jednu tunu uhlíku, naopak stejné množství betonu vyprodukuje 0,6 tuny oxidu uhličitého.
