Hlavní obsah

Přehledně: Jak evropské země chrání lidi před energetickou drahotou

Foto: ČTK

Ilustrační foto.

Reklama

Sněmovna schválila windfall tax, která má být jedním z nástrojů k pokrytí nákladů na zastropovaní cen energií. Ostatní evropské země řeší drahé energie různě.

Článek

Domácnosti a malé a střední firmy budou od Nového roku platit za elektřinu a plyn maximálně cenu, kterou v rámci pomoci s rostoucími náklady na energie stanovila vláda. Opatření však státní kasu vyjde minimálně na 130 miliard Kč.

Kabinet Petra Fialy (ODS) doufá, že 100 miliard Kč do rozpočtu přinese tzv. windfall tax neboli daň z mimořádných zisků.

Kromě zastropování cen vláda pomáhá s energiemi také formou tzv. úsporného tarifu, v jehož rámci dostaly domácnosti jednorázový příspěvek na elektřinu 2 000 nebo 3 500 Kč. Úsporný tarif bude platit i příští rok, ale jen pro zranitelné zákazníky. Vláda také plošně odpustila poplatky za obnovitelné zdroje.

Podobný princip jako je windfall tax funguje již od května ve Velké Británii, kde vláda zavedla mimořádnou 25procentní daň za zisků ropných a plynárenských společností. Získané prostředky stát poskytne nejohroženějším domácnostem formou jednorázového příspěvku. Zhruba osm milionů domácností tak dosáhne na pomoc ve výši 650 liber (cca 18 800 Kč).

S vysokými cenami energií se však potýká celá Evropa a jednotlivé země situaci řeší různě. Například sousední Rakousko zastropovalo domácnostem cenu elektřiny, ale pouze do 80 procent jejich průměrné loňské spotřeby. Za množství spotřebované nad tuto hranici pak zaplatí tržní cenu. Vládu toto opatření vyšlo 2,5 miliardy eur.

Svým způsobem dotuje domácnostem náklady na elektřinu i Norsko. Pokud účet za elektřinu překročí určitou hranici, vláda pokryje jeho 90 procent. Opatření by mělo platit do března.

První plán, jak lidem pomoci s energiemi, představila severská země už v lednu. V jeho rámci každá domácnost obdržela jednorázový příspěvek na energie 150 eur (cca 3 700 Kč). Náklady na tuto pomoc se vyšplhaly na 1,7 miliardy eur.

Naopak Německo snížilo DPH na plyn z 19 procent na sedm, a to především proto, aby zmírnilo dopad speciálního poplatku za plyn ve výši 2,4 centu za kWh, který vláda zavedla od října, aby chránila dodavatele plynu před krachem.

Německo také zavede daňové úlevy ve pro energeticky náročné podniky ve výši 1,7 miliardy eur. Vláda dále poskytla domácnostem několik příspěvků, které jim mají pomoci zvládnout rostoucí inflaci.

V Polsku funguje od začátku roku tzv. inflační štít, který obyvatelům zajišťuje nižší DPH na energie, ale i na potraviny. Tamní vláda však nyní uvažuje o jeho zrušení, neboť je velmi nákladný.

Poláci se potýkají i s drahým uhlím, které je pro občany důležitým zdrojem energie. Domácnosti, které surovinu používají k vytápění, proto obdrží jednorázový příspěvek 3 000 zlotých (cca 15 400 Kč). Vláda rovněž zastropovala cenu za tunu uhlí na 996 zlotých (5 300 Kč). Prodejcům uhlí pak stát doplatí rozdíl do výše 750 zlotých za tunu.

V sousedním Slovensku vláda zařídila, že společnost Slovenské elektrárne bude dodavatelům poskytovat elektřinu za 61 eur (1 500 Kč) za MWh výměnou za to, že na ni stát neuvalí vyšší daň. Toto opatření by se však mohlo nově vztahovat jen na 85 procent spotřeby. Slovensko aktuálně řeší také zastropování cen energií a balíček pomoci některým skupinám spotřebitelů včetně podniků.

Maďarsko má cenu elektřiny a plynu zakotvenou v legislativě. Od 1. srpna už ale zvýhodněná cena neplatí pro firmy, ale pouze pro domácnosti, které nepřesáhnou průměrnou spotřebu – u elektřiny je stanovena na 2,5 MWh ročně. V rámci této spotřeby zaplatí 36 forintů za kWh (2,16 Kč). U plynu je průměr daný na 1 729 kubících a cena za něj je stanoven na 102 forintů za kubík (6,14 Kč). Za veškerou spotřebu nad stanovený limit zaplatí Maďaři více.

Francouzská vláda brání růstu cen elektřiny limitem pro zdražení. Zatím platí maximální růst o čtyři procenta, od Nového roku by mělo jít o 15 procent. Opatření by mělo vyjít na 16 miliard eur.

Ve ŠpanělskuPortugalsku dali strop ceně plynu k výrobě elektřiny. Paroplynové elektrárny jsou totiž tzv. závěrnými elektrárnami, protože jejich výroba je nejnákladnější, a promítá se tak do ceny elektřiny. Cenový strop země určily na 48,8 eura za MWh. Jde o tzv. iberský model, který zvažují také někteří ministři zavést na celoevropské úrovni. Zatím se však na jeho implementaci nedohodli.

Reklama

Doporučované