Hlavní obsah

Bez ruského plynu se zastaví fabriky i pekárny. Česko nemá alternativu

Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Bez zemního plynu se neobejdou například sklářské pece, ale i další výrobny.

Reklama

6. 5. 7:12

Tuzemský průmysl by bez zemního plynu nefungoval. Odstřižení evropských zemí, včetně Česka, od ruských plynovodů by pro firmy znamenalo katastrofu. Pro výrobu je plyn nezbytný a alternativa za něj není.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tuzemský průmysl napjatě sleduje, co se děje s dodávkami ruského plynu do Evropy. Obavy z přerušení dodávek mají hlavně energeticky náročné podniky, jako jsou například výrobci skla.

Sklárna Ajeto vytápí své pece pouze plynem a je na něm proto zcela závislá. „Omezení či úplné přerušení dodávek plynu by pro sklárnu Ajeto byla velká rána,“ říká Tomáš Kolder, mluvčí společnosti Lasvit, jíž je Ajeto součástí. Alternativu za dodávky plynu totiž sklárny Lasvit nemají, a musely by tak přerušit výrobu.

Sklárny využívají plyn k ohřívání pecí nebo na přítop do chladicích pecí. „Některé sklárny používají elektřinu, jde nicméně o menší sklárny, a tím pádem i menší pece. Elektřina pro nás v tuto chvíli není téma,“ popisuje Kolder.

V případě omezování spotřeby nebo odpojování od plynu by právě velké průmyslové výrobny přišly na řadu jako první. „Doufáme, že bychom tuto informaci, od státu či konkrétních subjektů na trhu, obdrželi s více než týdenním předstihem, abychom stihli z pece vyndat pánve a šetrně zchladit pec tak, aby se nepoškodila,“ říká Kolder.

Musíme řešit daleko větší hodnoty, než je foukání si bolístek.
Kvido Štěpánek, Isolit-Bravo

Stejně jako sklárny se bez zemního plynu neobejdou ani hutě, další energeticky náročné odvětví. „Z důležitých technologických zařízení potřebujeme zemní plyn nezbytně pro provoz Steckelovy válcovny, která je jediným výrobcem zatepla válcovaných svitků v Česku, a také v ocelárně k ohřevu mezipánví a pánví,“ uvádí Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti Liberty Ostrava.

Okamžitou náhradu za zemní plyn ale nemají. „Realizace jiného řešení včetně změny hořákového systému a vybudování několika set metrů nového potrubí by trvala cca šest až 12 měsíců,“ vysvětluje Černá Dvořáková.

Foto: Seznam Zprávy

Plynovody v Evropě.

Většina firem nemá žádný krizový scénář, podle kterého by postupovaly v případě přerušení dodávek plynu. Nevědí totiž, zda bude surovina k dispozici i odjinud. „Naši spotřebu bychom uhráli, kdybychom plyn vozili v lahvích nebo v cisterně s LNG (zkapalněný zemní plyn, pozn. red.). Na druhou stranu si myslím, že jsou naše síly malé na to, abychom si mohli přivézt plyn od moře přímo z Polska,“ říká Kvido Štěpánek, majitel plastikářské firmy Isolit-Bravo, která vyrábí elektroniku a součástky do automobilů.

Na plyn v jeho výrobně funguje jedna pec, jejíž spotřeba není zrovna malá. Energie je nutná k výrobě a tavení plastu, což není za jejího omezeného množství možné. „Nedostatek plynu se bude promítat například také do ceny elektřiny, její spotřebu se snažíme snižovat. To je vše, co můžeme dělat,“ popisuje Štěpánek.

Zároveň si myslí, že při možném přerušení dodávek plynu v kontextu války na Ukrajině už nejde o byznys. „Musíme řešit daleko větší hodnoty, než je foukání si bolístek,“ hodnotí podnikatel.

Kdyby se plynovod vedoucí z Ruska opravdu vypnul a nebyla by za plyn náhrada, znamenalo by to částečné ochromení průmyslu. „Zpracováváme teď takový scénář – kdyby se automobilový průmysl zastavil na dva až tři měsíce. Připravujeme studii, ať pak nejsme překvapeni, kdyby Putin dodávky plynu zastavil. Je jasné, že pak by se prioritou staly domácnosti,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro SZ Byznys Pavel Juříček, majitel Brano Group, předního českého výrobce komponent do automobilů.

Raději nad tím vůbec neuvažujeme a nechceme o ničem spekulovat.
Tomáš Kolder, mluvčí Lasvit

Na nedostatek suroviny by doplatilo nejen automobilové, hutnické a sklářské odvětví, ale problém by nastal i v potravinářství. Plyn je jednou ze základních energetických surovin například pro pekárny.

„Z dnešního pohledu je prakticky nenahraditelný, a proto jeho dodávky je nutné zajistit. Postupný přechod na jakoukoli jinou technologii by si zároveň vyžádal obrovské náklady, které by se logicky promítly i do ceny pečiva,“ říká Pavel Heřmanský, mluvčí holdingu Agrofert, který mimo jiné vlastní i pekárny Penam a Zelená louka.

Společnosti si samozřejmě připouštějí, že k přerušení dodávek plynu dojít může, ale některé se na to snaží příliš nemyslet. „Raději nad tím vůbec neuvažujeme a nechceme o ničem spekulovat. Jakékoliv omezení by se dotklo naší výroby,“ uzavírá Kolder z Lasvitu.

Vypnutí plynu by tak bylo pro řadu firem větší problém než vysoké ceny energií, které pro ně znamenají podstatný nárůst nákladů. Z průzkumu Svazu průmyslu a dopravy vyplývá, že růst cen elektřiny a plynu měl v březnu velký dopad na 54 procent podniků, v dubnu na 43 procent. Až fatální dopad měl v dubnu na 17 procent firem.

Na aktuální situaci na trhu proto firmy chtějí reagovat investicemi do úspor energie. Tento krok plánuje 44 procent společností, 33 procent chce vložit peníze do vlastních zdrojů energie. Větší zájem je už jen typicky o investice do nových výrobních technologií.

Dražší energie mohou většině firmám také bránit ve zvyšování výroby. Velké téma je to pro 39 procent oslovených, naopak vysoké ceny elektřiny a plynu nebudou mít dopad na výrobu podle pouhých tří procent z nich.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované