Hlavní obsah

Počítám s tím, že nám závod v Rusku vezmou, říká šéf Brana

Foto: Brano, Seznam Zprávy

„V Americe mají náklady stále stejné. V GM a Ford se ptají, co to v té Evropě děláme,“ říká Pavel Juříček, majitel Brano Group.

Reklama

6. 4. 15:00

„Je neuvěřitelné, co se za tři čtvrtě roku událo. Situace je katastrofální a dramatická. To se ve firmách nedá řešit běžnou trojčlenkou,“ říká o aktuálním vývoji v průmyslu majitel Brana Pavel Juříček.

Článek

Rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

„Toto je pátá hluboká krize, ale ta nejdrsnější, co jsem za těch třicet let zažil,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys majitel Brano Group Pavel Juříček.

Objem výroby padá, materiál chybí, náklady rostou a nedaří se je přenést na odběratele – tedy automobilky. A do toho všeho se smiřuje s tím, že přijde o závod v Rusku, který nejspíš bude zkonfiskován, a odepíše tak deset milionů eur.

Jak sám říká, takhle špatně nikdy nebylo, jenže může být ještě daleko hůř. Jeho firma už interně připravila i krizový scénář, ke kterému by mohlo dojít po vypnutí plynu do Evropy a ve kterém počítá s kompletním zastavením autoprůmyslu na dva až tři měsíce. Jak Juříček upozorňuje, obrovský problém teď mají už i velké a silné firmy, a volá proto po podpoře pro ty menší a střední, které podle něj nemají šanci přežít.

„My už jsme na provozní nule. Jedině díky finančním operacím se držíme v nějakém drobném zisku a to si vezměte, že jsme jako Brano Group byli jednou z nejúspěšnějších firem v Česku a byli jsme vyhodnoceni mezi 200 nejúspěšnějšími dodavateli na světě. Je to už doslova lavina. Ta přehrada se protrhla a jsou to doslova nákladové povodně,“ dodává.

Jak v tuto chvíli funguje vaše továrna Branorus v Nižním Novgorodu v Rusku? Stále vyrábí?

V podstatě nevyrábí, je to takové paběrkování. Volkswagen a Škodovka zatím opustily ruský trh, i když dnes jsem dostal informace, že uvažují, že na přelomu června znovu obnoví výrobu v Kaluze a Nižním Novgorodu. Zatím jen velmi neověřená zpráva.

Co to znamená paběrkování? Jaký je ten pokles proti běžné výrobě?

Dnes je to na úrovni dvaceti procent proti tomu, co bylo.

Nemůžete tedy zastavit výrobu úplně?

Úplně ne. Jsem vázaní nominačními dopisy s automobilkami (PSA a Renault) a v takovém případě zastavit nemůžeme. Pokud by automobilky zastavily, můžeme zastavit i my, ale ve chvíli, kdy ony jedou, tak si to dovolit nemůžeme. Takový je automobilový svět. Je to trošku jinak, než by si možná politici přáli, ale byznys prostě běhá jinými cestami.

Konfiskace? My už s tím počítáme, přijdeme o 10 milionů eur

Kolik tam máte lidí a snižovali jste počet zaměstnanců?

Ano, snižovali. Teď už jich je jenom čtyřicet a jedou v režimu – 20 lidí má 14 dní neplacené volno a 20 lidí pracuje a pak se vymění. To je řešení minimalizace nákladů.

Jak reálná je v tuto chvíli možnost, že o továrnu přijdete. Že bude zkonfiskována?

Ta hrozba je reálná. Ve chvíli, kdy se to zastaví úplně a propustíme třetinu zaměstnanců, tak s tím de facto můžeme počítat. A my už s tím počítáme, přijdeme zhruba o deset milionů eur v našich aktivách. Tak to prostě je.

Brano Group

  • Je předním českým výrobcem automobilových komponentů, například dveřních zámků, zvedacích zařízení, tlumičů či pedálových systémů.
  • Majitelem je Pavel Juříček, kterého časopis Forbes zařadil na 46. místo v žebříčku nejbohatších Čechů.
  • Skupina se sídlem v Hradci nad Moravicí na Opavsku má v Česku přes 2 tisíce zaměstnanců.
  • V minulém roce skupina vykázala obrat ve výši 6,6 miliardy korun a zisk před zdaněním činil 400 milionů.

Jak se s tím dá smířit? Jak se připravit na to, že odepíšete 10 milionů euro?

Na mé tváři vidíte, jak to prožívám. Teď to však není už jen o Rusku. Do našeho podnikání se propisuje vše další – nedostatek materiálu, a nemyslím jen ropu a plyn. Myslím vše, co s tím souvisí – vanad, tantal, niob, palladium… To se pak propisuje do Číny, kde se zastavuje výroba, tím pádem se to propisuje do čipů, tohle má ten globální efekt.

Tohle jsem za 30 let nezažil

Vy jste to už zmínil, není to jen válka, ale i nedostatek čipů, materiálů, covid… Jaké to je být v této době dodavatelem do automobilového průmyslu?

Já to dělám třicet let a to co zažívám teď, jsem nikdy nezažil. Toto je pátá hluboká krize, ale ta nejdrsnější, co jsem za těch třicet let zažil.

Často se to bagatelizuje do té formy dopadů na domácnosti. Jenže to, co zažíváme my ve firmách, je mnohonásobně silnější a dramatičtější. Plyn se nám zdražil desetkrát, elektrickou energii máme zafixovanou na 205 euro a před covidem to bylo 25 eur za megawatthodinu. A materiály? Železo je na trojnásobku, plasty narostly o padesát procent. Je neuvěřitelné, co se za tři čtvrtě roku událo. Ta situace je katastrofální a dramatická. To se ve firmách nedá řešit běžnou trojčlenkou.

V GM a Ford se ptají, jestli jsme se v Evropě nezbláznili

Daří se tyto rostoucí náklady přenést na automobilky, kterým dodáváte?

Vůbec. Ony se nenechají. Zatím ne. Jsou nějaké signály, že se bude řešit materiálový „zuschlag“ (příplatek – pozn. red.), což historicky vždy bylo o železe či oceli. Uvidíme, jakým způsobem budou automobilky ochotny s námi vyjednávat, kolik toho materiálového „zuschlagu“ budou ochotny akceptovat.

Zatím jsou to jenom některé pozitivní signály, třeba Suzuki nebo Toyota či Kia. To jsou automobilky, které byly ochotné už ceny upravit, ale to je z hlediska našeho portfolia relativně málo. Něco málo udělaly BMW a Daimler, ale ti velcí hráči nejsou ochotni se o tom bavit.

Proč ne?

Píšeme si už s čím dál vyšším uppermanagementem v nákupních strukturách automobilek. Mají prostě svoje čísla a svoje představy.

Na druhou stranu, vezměte si Američany. GM, Ford se diví, co se to tady v Evropě děje. Elektrickou energii mají za 110 dolarů za megawatthodinu, což je nějakých 95 euro a tedy polovina toho, co je v Evropě. Plyn mají na původní úrovni. Říkají nám – co jste se tam v Evropě zbláznili?

Ta přehrada se protrhla. Tohle jsou nákladové povodně

O kolik vám tedy teď vzrostly náklady a o kolik vám naopak klesly marže?

My už jsme na provozní nule. Jedině díky finančním operacím se držíme v nějakém drobném zisku a to si vezměte, že jsme jako Brano Group byli jednou z nejúspěšnějších firem v Česku. Byli jsme vyhodnoceni mezi 200 nejúspěšnějšími dodavateli na světě.

Je to už doslova lavina. Ta přehrada se protrhla a jsou to doslova nákladové povodně.

Takhle probíhá výroba automobilových součástek ve firmě Brano Video: Zuzana Hodková, Seznam Zprávy

Jak to dopadne na vaše hospodaření? Loni jste měli výnosy 6,6 miliardy a zisk 400 milionů…

My jsme už v únoru byli de facto na provozní nule a březen tak, jak ho vidím velmi čerstvě, bude vypadat podobně. A teď ještě od 1. 4. přišla k nám jako výrobcům další lavina zdražování, takže to nevidím vůbec pozitivně.

A pokud by nastala ještě úplně katastrofická situace – kdyby Putin zavřel plyn, jak vyhrožuje – tak to už si vůbec neumím představit, že by Česká republika přežila. Vlastně ani Evropa, i když tam někteří jsou podstatně méně závislí, než je Česká republika.

Putin to bere tak, že chce Evropu co nejvíc poškodit. Pro něho jsme největší nepřátelé a na ty strašné věci, které tam on provádí pod pláštíkem denacifikace… Myslím, že i Goebbels by se měl učit, jakým způsobem dokáže manévrovat a zdeformovat ruská média.

Tohle všechno se propisuje i do byznysů jako je automotive, který je hodně globální. To jsou ty zdroje, vemte si, že 90 procent neonu se vyrábí na Ukrajině. Když není neon, nezapálíte lasery. Když nebudete mít lasery, neuděláte spoustu elektroniky. Ten svět se prostě tak zglobalizoval, že i bez toho Ruska, které je tak toxické, se může dříve či později zastavit.

Černý scénář? Zastavení na dva až tři měsíce

Takže zatím je nejhůř, co kdy bylo, ale vlastně může být ještě mnohem hůř?

V podstatě ano. Zpracováváme teď takový scénář – kdyby se automobilový průmysl zastavil na dva až tři měsíce. Připravujeme studii, ať pak nejsme překvapeni, kdyby Putin dodávky plynu zastavil. Je jasné, že pak by se prioritou staly domácnosti.

Počítáme s tím, že z těch pěti miliard, které teď v celé skupině firma Brano dělá, bychom spadli asi na tři a půl miliardy. Fixní náklady ponesete, ale nebudete mít tržby.

Mělo by to dopad na zaměstnanost?

Principiálně také. Teď máme 147 uprchlíků, o které se staráme, a už v tuto chvíli z nich zaměstnáváme 70 lidí. Teď jsme ale pozastavili příjem dalších zaměstnanců z té uprchlické části. Velmi obezřetně bychom pak pracovali s agenturami, kterých máme také hodně.

Jak mohou situaci přežít menší dodavatelé?

To si neumím představit. My určitě přežijeme. Já vždy myslel na zadní kolečka a mám finanční polštář. Neumím si představit, jak by to mohlo dopadnout… Proto jsem se snažil kontaktovat ministra financí, aby se na to podívali. Je potřeba pomoci především těm malým a středním. Jsou různé scénáře pomoci, třeba přes modernizační fond nebo přes překlopení povolenek. Je třeba aby se tu udržela kontinuita.

Já jsem nikdy pro podporu firem nebyl. Naopak, moje základní premisa byla, ať se stát do situace firem neplete. Teď to ale vidím už tak, že pokud vláda nenajde nějaké řešení, neumím si představit, že to střední a malé firmy přežijí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované