Z lesa na pláž. Češi mění představu o tom, jak má vypadat letní tábor

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po euforii z doby bezprostředně po pandemii koronaviru, kdy rodiče i děti doslova vyhlíželi jakoukoliv příležitost k úniku z domova, se poptávka po táborech letos stabilizovala. Letošní sezonu označuje Miroslav Topinka, zakladatel společnosti CK Topinka, která je jedním z největších pořadatelů letních táborů v Česku, za „průměrnou“.

„Nelze očekávat návrat výjimečných čísel z období po covidu, ale zájem zůstává konzistentní. Děti potřebují být s vrstevníky, rodiče řeší, jak pokrýt devět týdnů prázdnin,“ říká Topinka v pořadu Agenda SZ Byznys.

Kapacity se podle něj plní podobně jako každý rok. Některé turnusy bývají beznadějně vyprodané už na podzim, jiné mají volná místa až do června. „Je to stejné jako s letní dovolenou. Kdo vybírá včas, má z čeho. Kdo nechává rozhodnutí na poslední chvíli, najde místo, ale kompromisům se nevyhne,“ shrnuje Topinka.

Mezi nejrychleji obsazené patří podle Miroslava Topinky tematické tábory. Letos překvapil zájem o nově spuštěný Bike kemp. „Byl to pro nás pokus. Nevěděli jsme, jestli o něj bude zájem, a najednou jsme měli v lednu plno a museli přidávat další turnus.“

V kurzu jsou však podle jeho slov i zahraniční destinace. „Už několik sezon evidujeme výrazný zájem o tábory u moře. Dává to smysl, teenageři často nechtějí jezdit s rodiči a rodiče jsou rádi, že mohou dopřát dítěti pobyt s partou vrstevníků,“ popisuje Topinka. Každoročně tak jeho cestovka vypraví přes tisíc dětí do destinací, jako jsou Chorvatsko, Španělsko, Itálie nebo Černá Hora.

V posledních letech se na trhu začaly objevovat i tábory zaměřené na digitální dovednosti – programování, robotiku nebo práci s médii. Nabídka se rozšiřuje, ale zájem rodičů i dětí je podle zkušeností společnosti oproti tradičním tématům táborů zatím spíše vlažný.

„My je neděláme. Děti mají technologií až dost během školního roku,“ říká Miroslav Topinka. Podle něj by měl tábor fungovat jako přirozený kontrast k běžnému režimu. Impulz k digitálnímu útlumu podle šéfa cestovní kanceláře často přichází od rodičů.

„Čím dál častěji se nás ptají, jestli bychom telefony nemohli rovnou zakázat,“ uvedl v rozhovoru.

Ceny táborů kopírují obecný růst cen ve službách. „Od pandemie a nástupu vysoké inflace jsme museli upravovat ceny. Nešlo to jinak,“ konstatuje Topinka. Týdenní pobyt v Česku dnes podle něj vyjde v průměru na 5500 korun, zahraniční varianty zhruba na dvojnásobek. „Když se podíváte na náklady, doprava, jídlo, ubytování, vychází to stejně jako u běžné dovolené.“

Navzdory zdražování v posledních letech však není organizace letních táborů podle jeho slov příliš výnosný byznys. „Na jídle nebo provozním personálu nemůžete šetřit, protože to se okamžitě projeví,“ popisuje šéf společnosti.

Zároveň je podle jeho slov nutné investovat významné částky také do areálů, kde se tábory konají. „Bohužel většina táborů šetří hlavně na vedoucích, jejichž výplata výkonu absolutně neodpovídá. Jsou to většinou nadšenci, kteří jsou ochotni zúčastnit se i navzdory finančním podmínkám,“ říká v rozhovoru Topinka.

Přesto výdaje na zázemí, údržbu areálů a navýšení platů v gastronomii či úklidu tlačí provozní rozpočty na hranici rentability. „Některé tábory běží jen díky sponzorům nebo dotacím. Bez nich by se náklady nepokryly.“

CK Topinka v sezoně odbaví zhruba pět tisíc dětí, k větší expanzi se však firma nechystá. „Nejde jen o poptávku, ale hlavně o kapacity. Dobrých lidí je málo. A udržet kvalitu je složité. Spíš než růst v Česku zvažujeme rozšíření nabídky v zahraničí – logisticky je to jednodušší.“