Článek
Mammut vznikl v roce 1862 a zaměřuje se hlavně na horskou turistiku. Svou švýcarskou identitu by si měl i s novými vlastníky zachovat – administrativní i designérské centrum se stěhovat nemá a zůstane ve městečku Seon kousek od Curychu.
Firma v posledních letech prošla výraznou proměnou, v roce 2021 ji převzali britští investoři a zlepšili její efektivitu. Ziskovost Mammutu se od té doby zdvojnásobila a značka výrazně posílila své prodeje v zámoří. Evropský trh teď pro ni představuje už jen necelou polovinu obratu.
Čínská firma CPE, která sdružuje kapitál zhruba 200 investorů, se rozhodla celý podnik převzít a jeho orientaci dál směřovat na svůj domácí trh. Podle CPE se Mammut má soustředit především na Čínu a pak i na takzvaný asijsko-pacifický region, kam spadá východ Asie s Austrálií a Oceánií.
Další změny noví investoři neoznámili. Na svém místě zůstane i dosavadní ředitel Heiko Schäfer a Mammut v prohlášení uvedl, že zůstane věrný svým švýcarským kořenům, stejně jako propojení s horolezeckou komunitou.
„Pro naše zaměstnance, zákazníky i obchodní partnery je vzkaz jednoduchý: identita Mammutu a jeho nekompromisní důraz na kvalitu a výkon zůstávají beze změny, naše strategie pokračuje podle plánu a naše globální cesta teprve začíná,“ uvedl Schäfer.
Jedinečnost značky vyzdvihují i noví investoři. „Po dokončení transakce je společnost CPE plně odhodlána zachovat a dále rozvíjet hodnotu značky, technickou vyspělost i autentické dědictví, díky nimž se Mammut zařadil mezi nejuznávanější outdoorové značky na světě, a zároveň podpořit jeho další globální expanzi,“ ujistil jednatel CPE Mark Mao.
Volvo, Gorenje, Cerruti 1881 – všechno Číňané
Čínské firmy v minulosti koupily celou řadu zavedených evropských značek. Jejich osud se ale lišil případ od případu. V automobilovém průmyslu to nejlépe ilustrují osudy jmen MG a Volvo.
Zatímco Volvo i po příchodu čínských investorů má velkou míru autonomie a oficiálně tvrdí, že vývoj techniky i softwaru probíhá především ve Švédsku, z MG zbyl pouze název. Pod tradiční britskou značkou se Evropanům nabízí prakticky identická auta, která Číňané znají pod jménem Roewe.
Čínské vlastníky mají i značky Lotus a Smart a dominantní roli měli i ve výrobci pneumatik Pirelli. Zlomil to teprve nedávný majetkový vstup skupiny Czechoslovak Group Michala Strnada, který od čínského státního podniku Sinochem odkoupil 14 procent akcií firmy.
Společnost Pirelli a italská vláda dlouhodobě hledaly někoho, kdo by od Číňanů alespoň část akcií převzal a sesadil je z pozice největších akcionářů. Firma vyvinula pneumatiky se senzory, které v reálném čase sbírají data, a Řím se obával, že by tuto technologii mohla Čína zneužít. K tomu se přidával tlak Spojených států, které chtějí z automobilového trhu vytlačit firmy s větší čínskou stopou.
S příchodem nových investorů by se měly obavy z čínského vlivu na Pirelli zmírnit. V jiných branžích přitom Číňané posilují takřka bez povšimnutí a přebírají i zavedená jména.
V Česku poměrně etablovaná jména Gorenje či Mora jsou pod plnou kontrolou čínské skupiny Hisense. A značky Candy a Hoover zase spravuje konkurenční čínská firma Haier.
Čínští hráči do určité míry vládnou i evropskému maloobchodnímu trhu s elektronikou. Čínská firma JD.com si totiž vybudovala většinový podíl v provozovateli obchodů MediaMarkt a Saturn, které sice v Česku nepůsobí, ale na dalších evropských trzích – v čele s Německem – mají dominantní pozici.
Investoři z Číny se zajímají také o další evropské značky oděvů a sportovního vybavení. Převzetí švýcarského Mammutu není v této oblasti zdaleka první velkou akvizicí. Na začátku letošního roku se čínská skupina Anta stala největším akcionářem německého výrobce sportovních oděvů a obuvi Puma.
V čínských rukou už je například luxusní značka hodinek a dalších doplňků Cerruti 1881, stejně jako prémiový výrobce zapalovačů a doplňků S.T. Dupont.
