Tatry v Íránu, zbraně v Sýrii. My jsme je tam nedodaly, brání se zbrojovky

Islámské revoluční gardy, které patří k elitním ozbrojeným jednotkám íránského režimu a které USA, Izrael, Švédsko a několik dalších zemí považují za teroristickou organizaci, se počátkem roku pochlubily novými odpalovacími rampami pro protilodní rakety Abú Mahdí.

Tyto rakety s plochou dráhou letu a doletem až 1000 kilometrů lze odpalovat z kontejnerů na lodích i na pozemní technice. Nové pozemní odpalovací rampy, které revoluční gardy představily v lednu, využívají podvozky civilních nákladních vozů Tatra Phoenix české automobilky Tatra Trucks z holdingu CSG.

„Nově dodané mobilní odpalovací jednotky umožní rychlé a efektivní odpálení raket Abú Mahdí z různých míst, čímž se zvýší jejich operační flexibilita. Tato odpalovací zařízení mohou vypouštět více raket v krátkých intervalech a z různých pevných i mobilních platforem,“ popisuje nová zařízení belgický web armyrecognition.com.

Kopřivnická automobilka odmítá, že by podvozky do Íránu dodala. „Tatra Trucks nikdy nedodala žádná vozidla do Íránu. Registrujeme, že Írán čas od času zveřejní snímek, na kterém je instalovaný zbraňový systém na civilním podvozku Tatra Phoenix,“ uvedl na dotaz SZ Byznys Andrej Čírtek, mluvčí skupiny CSG, která má v automobilce Tatra Trucks majoritní podíl.

„Je pravděpodobné, že několik civilních tatrovek se dostalo do Íránu reexportem z jiné země. Tomu nelze efektivně zabránit stejně jako tomu nedokážou zabránit jiné evropské automobilky, jejichž těžké podvozky Írán ve svých ozbrojených silách rovněž používá,“ dodal Čírtek.

Italská automobilka Iveco, jejíž vozy se také objevují na fotografiích íránské vojenské techniky, na dotazy SZ Byznys nereagovala. Mluvčí švédské společnosti Scania Erik Brathall odpovědi přislíbil, ale do vydání textu je redakci neposlal.

Na export zbraní do Íránu se vztahuje embargo Rady bezpečnosti OSN, dodávky civilních nákladních automobilů ale omezením nepodléhají.

„Nákladní automobily v civilní verzi nejsou obsaženy v nařízení Rady EU č. 267/2012 ze dne 23. března 2012 o omezujících opatřeních vůči Íránu a o zrušení nařízení EU č. 961/2010, proto jejich vývoz z členských států EU nepodléhá povolovacímu režimu,“ uvádí mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Podle Českého statistického úřadu se z Česka do Iránu od roku 2010 vyvezly nákladní automobily za celkem 15,6 milionu korun, naposledy dvě vozidla za 4,5 milionu v roce 2018. Z údajů však nelze zjistit, která společnost je do Íránu vyvezla.

„Používání několika civilních podvozků Tatra bez jakékoliv servisní podpory určitě není efektivní, spíše jde o propagandu a provokaci vzhledem k tomu, že Tatra má v regionu řadu dalších zákazníků v zemích, které nemají s Íránem přátelské vztahy. Máme podezření, o jaký obchodní případ šlo, ale bez možnosti jednoznačné identifikace vozidla nebudeme zveřejňovat spekulace,“ uvedl mluvčí CSG Čírtek.

Automobily Tatra v Íránu nejsou jediným případem z posledních měsíců, kdy se produkce českých firem objevila v blízkovýchodních zemích zatížených embargem.

Počátkem května zveřejnil účet War Noir na sociální síti X fotografie muže, o němž tvrdí, že jde o člena syrské islamistické milice Tahrír al-Šám, která úspěšně bojovala proti režimu Bašára Asada a jejíž vůdce Muhammad Džaulání se loni stal faktickým vládcem Sýrie.

Zmíněný bojovník je vybaven českou útočnou puškou CZ 805 Bren A2 s granátometem CZ 805 G1 od společnosti Česká zbrojovka, součásti skupiny Colt CZ Group. Kromě českých zbraní má muž na fotografii pistoli FN 509 belgického výrobce FN Herstal. Mluvčí České zbrojovky Radek Hauerland pro SZ Byznys vyloučil, že by se zbraně v Sýrii ocitly s vědomím firmy.

„Export České zbrojovky se striktně řídí příslušnými předpisy České republiky, Evropské unie a OSN, včetně všech platných omezení vývozu vojenského materiálu do určených teritorií, včetně Sýrie. Totéž Česká zbrojovka vyžaduje od svých obchodních partnerů,“ napsal Hauerland.

„Česká zbrojovka nedodala žádné své produkty, které podléhají mezinárodním sankcím, po dobu platnosti těchto sankcí, ani neautorizovala žádného svého odběratele, ani obchodního partnera k takovému prodeji. Naše obchodní smlouvy obsahují výslovný zákaz reexportu,“ dodal.

Podle sériového čísla zbraní, které je na fotografiích patrné, Česká zbrojovka zjistila původ zbraně. „Můžeme potvrdit, že tyto produkty jsme v letech 2014 a 2018 dodali zákazníkovi z Blízkého východu, nikoliv však do Sýrie, na základě schválení příslušnými orgány České republiky,“ uvedl Hauerland.

Podle bezpečnostního analytika Vojtěcha Bahenského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je téměř nemožné odhalit, jak se zbraně do Sýrie dostaly. „U jednotek kusů ručních zbraní to prakticky není možné. Možností je mnoho, mohly se tam dostat například z některé ze zemí Blízkého východu skrze černý trh nebo jako kořist,“ uvedl.

Podobně se Bahenský dívá i na případ automobilů Tatra používaných Íránskou revoluční gardou. „Civilní vozidla se k vojenským účelům používají docela často. Civilní vozidla přitom na rozdíl od zbraní nepodléhají exportním licencím. Známé jsou například automobily Toyota, které jsou u ozbrojených složek i různých milicí na Blízkém východě velmi oblíbené,“ říká Bahenský.