Článek
Konferenci si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ačkoliv jsou pro firmy tou nejžádanější skupinou pracovníků, často se jim nedaří s nimi najít společnou řeč. Konference České elity, kterou Seznam Zprávy uspořádaly v jedinečném prostoru funkcionalistické brněnské vily Tugendhat, se zúčastnili zástupci korporací i malých firem.
Diskuze ukázala, že nároky nejmladší generace na trhu práce rostou a udržet s nimi krok je pro tradiční zaměstnavatele stále náročnější. Demografický výhled je přitom podle Tomáše Ervína Dombrovského, analytika společnosti Alma Career, dramatický a šance pro firmy získávat mladé zaměstnance se bude časem ještě zmenšovat.
Hosté konference České elity
Pozvání do debaty přijali:
Tomáš Spurný, šéf Moneta Money Bank,
Václav Jirků, partner společnosti Penta Investments zodpovědný za zdravotnictví,
Kristýna Syrová, jednatelka společnosti Koupelny Syrový,
Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti Alma Career.
„Generace Z, konkrétně skupina lidí do tří let po škole, to jsou stotisícové ročníky. Ročně však do důchodu odchází zhruba 120 tisíc. Už nyní je tu negativní bilance. Ve středním věku je v každém ročníku dokonce 180 tisíc lidí. Podíl tedy bude brzy skoro 2 : 1,“ vysvětloval odborník v debatě neúprosnost demografické křivky.
O nevýhodné pozici pro získávání nových talentů mluví například data banky Moneta Money Bank.
„Stále zaměstnáváme především lidi spadající do generace Y. Podíl generace Z tvoří jen zhruba sedm procent zaměstnanců. Není pro nás jednoduché je najít, získat a udržet si je,“ připouští šéf Moneta Money Bank Tomáš Spurný.
Tomáš Ervín Dombrovský upozornil na „věkovou“ bariéru – firmy preferují mladší zaměstnance a už i mileniálové, kteří oslavili čtyřicáté narozeniny, s tím mají problém. A s dalšími roky navíc se situace ještě zhoršuje. „Házíme přes palubu dvě třetiny zaměstnanců,“ varoval v debatě před různými předsudky a nálepkami.
Generace Z a mileniálové
Generace Z
Tato generace, známá také jako „Gen Z“, označuje pokolení, které následuje po generaci mileniálů, a na sociálních sítích známou mikrogeneraci zileniálů. Obecně jde o jedince, kteří se narodili v rozmezí od konce 90. let 20. století zhruba do roku 2010. Někteří ovšem za jejich příslušníky považují až „děti“ 21. století.
Jsou zvyklí na neustálý přístup k informacím a technologiím, což jim umožňuje rychle se adaptovat na změny a inovace. Kladou velký důraz na autenticitu, diverzitu a duševní zdraví, často podporují sociální a ekologické hnutí.
Ovlivňují je rostoucí náklady na bydlení a vzdělání.

Firmy bojují o mladou sílu
Snahu zlanařit nové pracovníky však nevzdávají. „Zaměstnance se snažíme získávat nejčastěji přes doporučení našich stávajících pracovníků. Ti za úspěšné doporučení získávají odměnu 30 tisíc korun,“ říká bankéř a dodává, že tento scénář se firmě dlouhodobě osvědčil nejlépe.
Mladí podle Tomáše Ervína Dombrovského vědí, že je firmy potřebují, což má jasné důsledky. „Díky tomu, že jsou na pracovním trhu žádaní, vstupují do vyjednávání více sebevědoměji. Pomáhají tak osvětlovat fenomény, kterým se tradiční firmy v Česku zatím příliš nepodvolují,“ uvedl v diskuzi.
Partner společnosti Penta Investments Václav Jirků pak dodal, že pokud jsou mladí v práci nespokojení, tak tiše netrpí nebo nejdou vyjednávat o lepších podmínkách, zvýšení mzdy, méně práce, ale rovnou dávají výpověď. „Prostě vám oznámí, že ráno nepřijdou,“ shrnul postoj generace Z manažer.
Práce z domova vede
Významným tématem je podle jednatelky společnosti Koupelny Syrový Kristýny Syrové například rovnováha mezi soukromým a pracovním životem. „Nejmladší generace se naučila více prosazovat své potřeby a work-life balance. S touto otázkou se snažíme pracovat a o potřebách zaměstnanců pravidelně komunikovat,“ popsala.
Jedním z nejčastějších požadavků generace Z je však možnost pracovat z domova, kterou začala řada společností od pandemie koronaviru umožňovat. „Mladá generace chce provádět větší množství práce z domu. V regulovaných odvětvích, kde jsou například dány striktní termíny, to však podle naší zkušenosti vytváří problémy s produktivitou,“ popsal zkušenost šéf banky Tomáš Spurný.
Školy a pracovní trh
Odpovídá vzdělávací systém současným potřebám trhu? České firmy volají: Máme málo strojařů, stavařů, ale i řemeslníků. Dokážou je školy vyslyšet? Jak lépe koordinovat nabídku s poptávkou po pracovní síle, jak propojit školy s firmami? O tom budou v rámci dalšího setkání České elity ve středu ve vile Tugendhat debatovat:
Pavel Juříček, majitel Brano Group,
Ladislav Janíček, rektor VUT,
Radoslav Slovák, zakladatel a spolumajitel společnosti Edhouse,
Věra Komárová, spolumajitelka Dermacol a zakladatelka školy Leonardo V. Academy.
Také středeční debatu sledujte na Seznam Zprávách, partnerem debaty je společnost Edhouse.
Podle Václava Jirků je však navzdory tlaku stále důležité hledat nové zaměstnance podle dlouhodobé vize společnosti.
„Musíme hledat lidi, kteří chtějí být motivováni podle toho, co a s kým dělají, a podle jejich odměny. Ta by ale neměla být nárokovou, ale naopak výkonovou záležitostí. Vidíme, že takové lidi stále dokážeme najít, výběr je ale náročnější,“ uvedl.
Žebříček nejhodnotnějších firem Česka
Česká elita 2024. Klikněte na banner níže a projděte si pořadí nejhodnotnějších firem Česka. Dalším kliknutím na řádek v tabulce nebo na interaktivní grafiku můžete zjistit podrobnosti o firmě.
Partnery České elity jsou společnosti ORLEN Unipetrol, Penta Fund, Burza cenných papírů Praha, UniCredit Bank, A&O Shearman.
Odborným garantem žebříčku TOP 100 České elity je společnost Deloitte.