Vražedná matematika a fyzika. Důvody, proč se mladým nechce na techniku

České školství nestíhá reagovat na potřeby trhu práce. Zatímco průmysl tvoří více než třetinu tuzemského HDP, školství vychovává stále menší objem absolventů technických oborů, které odvětví pro další rozvoj potřebuje.

„Průmysl tvoří více než třetinu hrubého domácího produktu, ale technické obory vystuduje jen zhruba 12 procent studentů,“ uvedl na Konferenci Česká elita pořádané Seznam Zprávami majitel Brano Group Pavel Juříček.

„Tento nepoměr je zásadní, a pokud se nic nezmění, budeme muset hledat talenty v zahraničí.“

Nedostatek technických pracovníků potvrzuje i rektor Vysokého učení technického v Brně Ladislav Janíček. „Za posledních deset let nám poklesl počet studentů ve strojním inženýrství z 6500 na 3500.“

Studium technologických oborů přitom podle jeho slov nabízí obrovské možnosti uplatnění na trhu práce. „I kdybychom měli dvojnásobek studentu, než máme dnes, našli by uplatnění okamžitě,“ prohlásil v debatě, kterou Seznam Zprávy zorganizovaly v unikátním prostoru funkcionalistické vily Tugendhat.

Technické vzdělání podle diskutujících ztrácí atraktivitu. Ještě před patnácti lety byla zhruba čtvrtina studentů vysokých škol v technických oborech, dnes je jich zhruba o polovinu méně.

„Více než 40 procent žáků středních škol propadá v prvním ročníku kvůli matematice a fyzice, což je významný demotivační faktor,“ dokreslil současnou situaci ve vzdělávání v technických oborech Ladislav Janíček. A varuje, že už na základních školách se téměř polovina žáků vyjadřuje, že o technickém oboru nikdy neuvažovala.

K nedostatku technicky vzdělaných absolventů se přidává i regionální problém. „Máme pobočky ve Zlíně a Olomouci, ale většina studentů se po studiu do regionu nevrací. To je pro nás zásadní výzva – přitáhnout je zpátky,“ popisuje realitu spolumajitel softwarové společnosti Edhouse Radoslav Slovák.

Podle něj ale nestačí chtít – firmy musejí být aktivní a spolupracovat se školami. „Děláme osvětu, nabízíme stáže. Ale pokud jde o to, co po školách vlastně chceme, často to ani neumíme přesně definovat,“ upozorňuje Radoslav Slovák.

V oblasti vývoje softwaru se totiž podle jeho slov technologie mění každých deset let. „Klíčové je naučit studenty univerzální dovednosti – kritické myšlení nebo práci s daty,“ dodává.

Právě rozpor mezi konkrétní poptávkou firem a vzdělávacím obsahem je jedním z jádrových problémů. „Firmy často chtějí obecně vzdělané inženýry, které si dál sami profilují. Ale zároveň požadují, aby byli připraveni na týmovou práci, kreativní řešení a projektové myšlení,“ vysvětluje Janíček.

Věra Komárová, spolumajitelka Dermacolu a zakladatelka školy Leonardo V. Academy, dodává, že samotné technické znalosti nestačí. „Důležitá je také znalost cizích jazyků a všeobecný přehled. Proto jsme si založili vlastní školu – chtěli jsme poskytovat vzdělávání, které bude odpovídat reálným potřebám,“ uvedla.

Pavel Juříček zase popsal svoji zkušenost se střední průmyslovkou, kterou pomohl zreformovat na Karvinsku. Z jeho zkušenosti mimo jiné vyplývá, že klíčovou postavou ve školství je motivovaný a šikovný ředitel, který se může opřít třeba o firmy z okolí.

Český vzdělávací systém podle diskutujících zaostává nejen v obsahu, ale i v celkové strategii. „Stále ještě doháníme zbytek Evropy, pokud jde o vysokoškolskou vzdělanost. A nestačí jen zvyšovat počty, musíme řešit strukturu celého systému,“ myslí si Ladislav Janíček. Motivaci by podle něj mohly zlepšit i cílené finanční pobídky.

Podle Radoslava Slováka by zvýšit motivaci studovat technické obory pomohla také významnější komunikace mezi školami a firmami. „Pokud by každá firma udělala něco pro základní nebo střední školy, dokázali bychom velkou změnu,“ uzavírá.

Partnerem debaty byla společnost Edhouse.