Hlavní obsah

U Chvaletic začala těžba nerostu budoucnosti. Mangan nasytí hladové automobilky

Foto: Profimedia.cz

Euro Manganese sází na boom elektrovozů.

Reklama

Kanadská Euro Manganese spustila u Chvaletic zkušební závod na „těžbu“ manganu, který se nachází v haldách hlušiny z vyřazeného dolu. Firma zde plánuje postavit těžební závod za 17 miliard korun a zájem již projevily první firmy.

Článek

Už v listopadu loňského roku začalo na haldách vytěžené hlušiny u Chvaletic zkušební získávání manganu a první vzorky nerostu už testují automobilky z Evropy, včetně francouzského startupu Verkor, či Severní Ameriky. Všichni ho chtějí využívat při výrobě baterií do elektroaut.

Jan Votava, výkonný ředitel společnosti Mangan Chvaletice, která spadá pod kanadskou Euro Manganese, nyní aktuálně pro SZ Byznys uvedl, že o vzorky má zájem už šest společností z celého dodavatelského řetězce. „Současně pokračujeme v jednáních o odběru s dalšími zájemci z elektromobilního dodavatelského řetězce v Evropě a Severní Americe,“ dodal.

„Zájemci včetně společnosti Verkor testují čistotu našeho manganu, aby se ujistili, že je vhodný jako surovina pro jejich výrobky,“ řekl Votava.

Přechod na katody s vysokým obsahem manganu nedávno oznámily automobilky Volkswagen, Tesla, GM či Stellantis. Dále je testují například společnosti BASF či Umicore.

Mangan

Mangan (chemická značka Mn, latinsky Manganum) je světle šedý, paramagnetický, tvrdý kov. Používá se v metalurgii jako přísada do různých slitin, katalyzátorů, barevných pigmentů a právě při výrobě baterií.

V nich se zatím nejvíce využívá kobalt. Ten je ale drahý (je nejdražším kovem při výrobě elektroaut) a jeho největším producentem je Demokratická republika Kongo, „proslulá“ například dětskou prací, ale i extrémně nestabilní politikou. Světové automobilky se také proto snaží najít za něj náhradu, kterou může být právě levnější mangan.

Během března by mohla zkušební továrna denně vyrábět až 30 kilogramů čistého kovového manganu, ze kterého je možné vyrobit 100 kilogramů čistého síranu manganatého. Tato „ověřovací jednotka“ ještě nebude určena ke kontinuálnímu provozu, ale jako příprava na vybudování velkého zpracovacího závodu na dobývání a zpracování manganu.

„Očekává se, že kapitál potřebný k vybudování komerčního závodu bude činit přibližně 750 milionů dolarů (16,5 miliardy korun). Ve spolupráci s našimi finančními poradci pracujeme na struktuře financování projektu, které by bylo kombinací dluhu a vlastního kapitálu,“ říká Votava.

Začne vydělávat to, co už nevydělávalo

V současnosti má Euro Manganese k dispozici zhruba 18 milionů dolarů hotovosti (400 milionů korun), které jsou určeny právě na přípravné práce včetně získání potřebných povolení. Dokumentaci pro výstavbu recyklačního závodu a odebírání materiálu z odkališť podala firma koncem minulého roku na Ministerstvo životního prostředí.

Kanadská firma bude ve zkušební továrně zaměstnávat asi 35 lidí, přičemž když vše půjde podle plánu, mohla by stavba „velkého závodu“, v němž mají pracovat čtyři stovky zaměstnanců, začít příští rok a dokončení se plánuje v roce 2027.

Euro Manganese přitom z projektu čeká poměrně vysoký výnos. Ve své únorové prezentaci uvádí souhrnný zisk po zdanění 1,3 miliardy dolarů (29 miliard korun).

V rámci projektu plánuje Euro Manganese zpracovávat ložisko manganu, které se nachází v haldách hlušiny z vyřazeného dolu po těžbě pyritu. Důl fungoval v letech 1951 až 1975. Lokalita u Chvaletic je na území Evropské unie největším zdrojem manganu a podle těžařů má potenciál nasytit rostoucí poptávku po surovinách důležitých pro automobilový průmysl.

Historie chvaletického manganu

  • Přítomnost manganu a železných minerálů byla poprvé zaznamenána v blízkosti dnešní obce Chvaletice v osmnáctém století. Sporadicky lokalizované těžby chvaletického naleziště se uskutečnily na počátku 20. století.
  • Počínaje 30. léty byl z rudy získáván mangan a tato ruda mířila do oceláren v Československu a Německu. V letech 1951 a 1975 se těžba zaměřila na získávání pyritu na výrobu kyseliny sírové pro různé průmyslové účely.
  • Odpadem z těchto operací vznikly postupně tři stávající chvaletické haldy tvořící ložisko. Tyto haldy byly sanovány vrstvou ornice a v letech 1975 až 1983 zde byly vysázeny stromy.
  • Na konci 80. let provedla společnost Bateria Slaný, tehdejší československý státní výrobce baterií, rozsáhlé studie hlušiny k určení proveditelnosti výroby oxidu manganičitého pro využití v suchých bateriových článcích. Přestože studie potvrdily velký ekonomický potenciál, další práce byly zastaveny po změně politického režimu v Československu v roce 1989.
  • Ložisko nebylo využíváno do září 2014, kdy byla těžební práva udělena české skupině firem. Práva na projekt byla poté konsolidována ve společné holdingové společnosti Mangan Chvaletice.

Zdroj: Euro Manganese

Reklama

Doporučované