Článek
Tuzemské firmy se těší, jak po covidu rozjedou výrobu a služby a uspokojí potřeby svých zákazníků. Doba je nejistá, geopolitická situace napjatá, výrobě chybí komponenty, rostou ceny energií i inflace. Firmy navzdory tomu věří, že se situace usadí a příliv nových pracovních sil ze zahraničí naopak pomůže nastartovat nevyužité výrobní kapacity. Vyplývá to z jejich náborových plánů, které zjišťovala poradenská společnost ManpowerGroup ČR.
Z průzkumu, kterého se zúčastnilo 515 zaměstnavatelů v Česku různých velikostí, oborů a umístění v regionu, vyplývá, že 33 procent zaměstnavatelů očekává nárůst počtu zaměstnanců, 21 procent předpovídá jejich snížení, 40 procent nepředpokládá žádné změny a zbytek neví.
Čistý index trhu práce v ČR pro 2. čtvrtletí 2022.
Čistý index práce (ČIP), jenž ukazuje rozdíl mezi podílem firem, které hodlají nabírat nové zaměstnance, a těmi, jež hodlají propouštět, tak vyznívá pro druhé čtvrtletí roku 2022 velice příznivě – ve výši 12 procent.
Šéfka ManpowerGroup ČR Jaroslava Rezlerová však upozorňuje na to, že trh práce v Česku je velmi napjatý a nejistota ohledně situace ve světě povede k jeho velkým přesunům. Ve výhodě tak budou ti, co s tím počítají.
„Trhu práce stále dominuje potřeba firem nabírat nové lidi, tedy pozitivní náborový trend započatý koncem minulého roku. Nová realita přináší firmám ale i vysokou míru nejistoty, což se odráží v počínajících přesunech na trhu práce. Nezaměstnanost bude sice ještě klesat, i když již příliš není kam, mnoho lidí ale také bude muset měnit zaměstnavatele, nebo dokonce profesi, a tedy výrazně poroste význam rekvalifikací,“ říká Jaroslava Rezlerová.
Náborový optimismus firem podle sektorů a regionů.
Napjatou situaci na trhu práce danou nízkou nezaměstnaností a vysokým počtem volných míst mohou sice uvolnit lidé prchající před válkou na Ukrajině, avšak „kvůli“ převaze žen mezi uprchlíky se jim firmy budou muset přizpůsobit. To ve svém důsledku může podle šéfky skupiny pomoci celé české ekonomice i do budoucna.
Situaci na trhu práce také ovlivní množství uprchlíků, mezi kterými převládají ženy.
„Situaci na trhu práce také ovlivní množství uprchlíků, mezi kterými převládají ženy. Snad současná vlna pomoci vydrží a ve střednědobém horizontu přiměje české firmy, které dlouhodobě trpí nedostatkem vhodných uchazečů, aby se více zaměřily na to, jak vytvářet vhodné pracovní podmínky pro lidi s individuálními potřebami, jako jsou matky s malými dětmi, senioři, studenti nebo lidé se změněnou pracovní schopností,“ říká Rezlerová.
Nejvíce lidí se chystají v příštím čtvrtletí nabírat odvětví bankovnictví, finance, pojištění a nemovitosti s ČIP ve výši 24 procent a podobně na tom je také ubytování a stravování. „Gastru chybí asi 20 tisíc pracovníků. Zejména na servis a do kuchyně. Rádi přijmeme každého a nabízíme vysokou pracovní flexibilitu, tedy nižší úvazky pro matky s dětmi a rychlé zaškolení,“ říká Luboš Kastner, zástupce restauratérů za Asociaci malých a středních podniků ČR.
Velmi optimistický v nabírání nových lidí je také sektor IT, technologie, komunikace a média, zpracovatelský průmysl, stavebnictví a veřejný sektor. Nejslabší náborové plány hlásí neziskový sektor, služby a obchod.
Jak vidí budoucnost ohledně nabírání nových zaměstnanců 40 zemí? Číslo udává rozdíl mezi počtem firem hodlajících nabírat nové zaměstnance a počtem těch, co plánují propouštět.
Z hlediska velikosti podniku očekávají nejvyšší přísuny nových lidí velké podniky zaměstnávající více než 250 pracovníků (+24 %). Také střední a malé podniky hodlají více nabírat než propouštět. Nejistě se cítí pro nadcházející tři měsíce jen mikropodniky zaměstnávající méně než 10 lidí (–5 %).
V regionálním rozložení se ale do budoucnosti dívají růžově všechny velké územní celky. Nejsilnější trh práce mohou očekávat zájemci v Praze, kde náboroví manažeři hlásí ČIP ve výši 21 procent. Morava očekává sedm procent a Čechy jsou střídmější a hlásí index ve výši čtyř procent.
Kdo a v jakém rozsahu měří v ČR genderovou rovnost.
Z globálního pohledu zůstává Česko ve svých náborových plánech tradičně střídmější než zahraniční zaměstnavatelé. Ze 40 zkoumaných států zůstává se svým ČIP ve výši 11 procent (v mezinárodním srovnání jsou data očištěná) v poslední čtvrtině zemí. Nejsilnější náborové plány na příští tři měsíce má Brazílie (+40 %), dále Švédsko, Indie, Mexiko a Kolumbie.
Nejslabší náborové prostředí vykazuje Řecko, Polsko, Japonsko, Tchaj-wan a Rumunsko, přičemž Řecko dokonce jako jediná země očekává pokles náborové aktivity s ČIP ve výši minus dvou procent.
Při přemýšlení firem o tom, jak více přiblížit trh práce ženám (nejenom Ukrajinkám) tak, aby se do něj i přes péči o děti a rodinu mohly více zapojit, mohou podle náborové firmy pomoci i různé genderové průzkumy. Ty mapují, jaká je situace v konkrétním podniku a jak ji následně zlepšit.
Ženy potřebují pružnější pracovní podmínky, pak se mohou komplexněji zapojit do ekonomiky.
„Osmdesát šest procent českých firem na nějaké úrovni měří rovnost mezi muži a ženami. Čtyřicet šest procent měří rovnost v odměňování, počty zaměstnanců s různými zkušenostmi nebo z různého prostředí na vedoucích pozicích měří čtvrtina firem. Počet žen v managementu firem a počet žen na pozicích, kde tradičně dominují muži, zjišťuje 14 procent zaměstnavatelů a počet žen na vedoucích pozicích měří pouze 13 procent firem,“ konstatuje výsledky průzkumu Jiří Halbrštát, manažer náboru v ManpowerGroup.
Aby se ženy mohly více a komplexněji zapojit do práce a využívat všechny své znalosti a schopnosti, potřebují mít pružnější tři faktory určující flexibilitu práce: možnost zvolit si čas začátku a konce pracovní doby, více dní dovolené a plně flexibilní možnost pracovního místa. První faktor je velmi důležitý pro polovinu žen a další dva pro třetinu.
„Pouze pětina firem v Česku podporuje flexibilitu v práci, vyšší flexibilita (32 %) je v sektoru bankovnictví, financi pojišťovnictví a realit, 21 % pak v maloobchodu a velkoobchodu a spíše ve velkých společnostech,“ dodává Halbrštát,
