Článek
Verdi fond farem dokončuje svou historicky největší akvizici. Podrobnosti zatím nezveřejňuje, ale podle ředitele Václava Štekra jde o farmu ve středních Čechách, která má přes dva tisíce hektarů. Po uzavření obchodu se má portfolio fondu rozrůst z dnešních téměř osmi tisíc na zhruba deset tisíc hektarů.
„Koupili jsme významnou farmu ve středních Čechách s rozlohou přes dva tisíce hektarů. Je to největší dosavadní akvizice fondu ve vyšších stovkách milionů korun,“ sdělil Štekr v rozhovoru pro Seznam Zprávy bez dalších detailů.
Odhadl, že už nyní jeho fond kvalifikovaných investorů patří z hlediska obhospodařované plochy zhruba do první patnáctky zemědělských skupin v Česku. Mezi největší podniky se řadí skupiny Agrofert, JTZE, Agro-Měřín, Rabbit Trhový Štěpánov nebo Rhea holding.
Fond Verdi vstoupil na trh v roce 2022. Nyní ovládá a řídí sedm farem a dvě samostatné společnosti s bioplynovými stanicemi, které plánuje technologicky transformovat na výrobu biometanu. Hlavní část příjmů tvoří energetika. Konsolidovaný obrat v roce 2025 dosáhl přibližně 500 milionů korun, hrubý provozní zisk EBITDA okolo 85 milionů korun.
Středočeský kraj je jednou z oblastí, kde chce Verdi do budoucna růst. V současnosti má farmy rozptýlené v různých regionech České republiky, a to neumožňuje naplno využívat synergií, jako je sdílení techniky a personálu.
Verdi zároveň mění svoji akviziční strategii. V prvních letech fond, jehož spoluzakladatelkou je jedna z nejznámějších českých investorek Kateřina Zychová, kupoval také menší farmy, včetně podniků v horší ekonomické kondici, které se snažil restrukturalizovat a otočit k zisku. Chce agresivněji růst a primárně bude cílit na větší farmy.
Menší farmy kolem 500 nebo 1000 hektarů už dnes nejsou efektivní.
„Když jsme začínali, fond byl v nižších stovkách milionů korun čisté hodnoty majetku. Strategie byla agresivnější, protože jsme potřebovali růst a expandovat,“ řekl a dodal, že dnes, kdy čistá hodnota majetku fondu dosáhla jedné miliardy korun, se strategie posouvá: „Menší farmy kolem 500 nebo 1000 hektarů už dnes narážejí na své ekonomické limity. V horších dobách, které panují v zemědělství v posledních dvou letech, se soustředíme na větší farmy nad tisíc, dva tisíce hektarů, které dokáží být v zajímavém zisku.“
Po převzetí farmy Verdi podle Štekra obvykle dosazuje nové vedení, sjednocuje účetnictví a IT, upravuje osevní plány i krmné dávky a investuje do techniky. Součástí změn může být také prodej přebytečného majetku nebo zapojení farmy do centrálních nákupů skupiny. Původní vlastníci přitom podle něj na farmách často dál zůstávají.
Přestože v poslední době ochladla poptávka některých silných hráčů, na trhu je podle Štekra stále o zemědělské podniky zájem a také je rozhodně co nabídnout. Očekává proto další koncentraci do velkých skupin.
„Potenciálně jsou ještě ke koupi tisíce farem. Trh se postupně konsoliduje, skupují ho větší skupiny a kapitálově silní hráči,“ uvedl. Verdi cílí na další akvizice a navyšování aktiv k čisté hodnotě mezi dvěma a třemi miliardami korun.
Hlavním důvodem prodejů podle něj není špatné řízení podniků, ale problémy s generační obměnou. Původním vlastníkům bývá často 70 až 80 let a pokud nemají nástupce, který by chtěl v zemědělství pokračovat, dává podle něj větší smysl podnik prodat. K tomu se přidávají slabší ekonomické podmínky v zemědělství, které mladší generaci od převzetí farem spíše odrazují.
Současná doba navíc zemědělství nepřeje kvůli vysokým cenám vstupů, jako jsou hnojiva, nafta, mzdy, a nízkým cenám komodit. Farmáři draze nakupují a levně prodávají. Pro Verdi je ekonomickým stabilizátorem bioplyn. Fond má čtyři bioplynové stanice o výkonu čtyři MW elektrické energie. Štekr říká, že farmy dodávají vstupy do bioplynek a fond tím omezuje závislost na prodeji rostlinných komodit za nízké ceny.
Zakladatelé a partneři do Verdi fondu farem přímo či nepřímo vložili téměř 300 milionů korun a průměrná investice jednoho klienta se pohybuje mezi jedním a třemi miliony korun. Výkonnost fondu od založení podle ředitele přesahuje 13 procent ročně.
