Článek
„Švédská královská akademie věd se rozhodla udělit Cenu Švédské národní banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2025 Joelovi Mokyrovi, Philippovi Aghionovi a Peteru Howittovi za vysvětlení ekonomického růstu poháněného inovacemi, z čehož polovina připadne Joelovi Mokyrovi Northwestern University, Evanston, IL, USA za identifikaci předpokladů pro udržitelný růst prostřednictvím technologického pokroku,“ napsala dnes nadace Alfreda Nobela na svém webu.
Joel Mokyr je americko-izraelský ekonomický historik holandského původu, který je od roku 1994 profesorem ekonomie a historie a profesorem umění a věd Roberta H. Strotze na Northwestern University.
Philippe Mario Aghion je francouzský ekonom, který je profesorem na Collège de France, na INSEAD, na London School of Economics a na Paris School of Economics. V letech 2002 až 2015 byl profesorem ekonomie Roberta C. Wagonera na Harvardově univerzitě.
Peter Wilkinson Howitt je kanadský ekonom. Je profesorem sociálních věd na Brownově univerzitě, který je oceněn jako Lyn Crost. Howitt je členem Ekonometrické společnosti od roku 1994 a členem Královské společnosti Kanady od roku 1992. V letech 1993–1994 působil jako prezident Kanadské ekonomické asociace a v letech 1997–2000 byl redaktorem časopisu Journal of Money.
Joel Mokyr použil historické zdroje jako jeden z prostředků k odhalení příčin toho, proč se udržitelný růst stal novou normou. Ukázal, že pokud mají inovace navazovat jedna na druhou v samovolném procesu, musíme nejen vědět, že něco funguje, ale také mít vědecké vysvětlení, proč tomu tak je. Zdůraznil také význam otevřenosti společnosti novým myšlenkám a umožnění změn, popisuje jeho přínos komise.
Philippe Aghion a Peter Howitt studovali mechanismy stojící za trvalým růstem. V článku z roku 1992 vytvořili matematický model pro takzvanou kreativní destrukci: když na trh vstoupí nový a lepší produkt, společnosti prodávající starší produkty tratí. Inovace představuje něco nového, a je tedy kreativní. Je však také destruktivní, protože společnost, jejíž technologie se stává zastaralou, je vytlačena z trhu.
Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů tohoto ocenění tvoří Američané.
„Cenu Švédské národní banky za ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela za rok 2025 získali ekonomové, kteří zásadně přispěli k pochopení inovacemi poháněného hospodářského růstu. Polovina ceny byla udělena Joelu Mokyrovi za identifikaci historických a institucionálních předpokladů dlouhodobého růstu prostřednictvím technologického pokroku. Druhá polovina připadla společně Philippu Aghionovi a Peteru Howittovi za teorii udržitelného růstu skrze proces tvořivé destrukce,“ uvedl Michal Kejak z českého pracoviště CERGE-EI. „Aghion a Howitt navázali na tradici Josepha Schumpetera, rakouského ekonoma a sociologa narozeného v Třešti, jehož myšlenka tvořivé destrukce vysvětluje, jak inovace neustále nahrazují staré technologie a struktury, a tím vytvářejí prostor pro nový růst. Jejich model endogenního růstu formalizoval tento mechanismus a ukázal, jak inovace zajišťují dlouhodobou prosperitu,“ po kračuje Kejak. Podle něj historik Joel Mokyr doplnil širší perspektivu: vysvětlil, jak kulturní, institucionální a společenské podmínky v dějinách určovaly, zda se Schumpeterův mechanismus inovací mohl naplno rozvinout a podpořit udržitelný hospodářský růst.
