Oběd za 224. Jídlo v hospodách zdražuje, lidé si místo řízku dávají salát

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Obědy za posledních pět let výrazně podražily a na jídlo s pitím už většinou nestačí ani dvě stě korun. Průměrná útrata během oběda je 224 korun, což oproti roku 2019 představuje 44procentní nárůst. Před pěti lety byl průměr o 70 korun nižší. Ještě výrazněji se zvedly ceny samotných hlavních jídel nabízených v poledních menu.

„Průměrná cena hlavního jídla v obědovém čase je nyní v restauracích 169 korun. Před pěti lety to bylo 109 korun. Právě restaurace za uplynulé roky zdražily hlavní jídla nejvýrazněji, v porovnání s rokem 2019 o 55 procent,“ komentuje aktuálně zveřejněná čísla ředitel Dotykačky Petr Menclík.

O něco levněji je ve firemních jídelnách, kde se dá pořídit hlavní jídlo za 138 korun. Celková průměrná útrata na jednoho hosta zde podle Dotykačky dosahuje 169 korun. Za cenu jednoho průměrného jídla si tak strávníci mohou dopřát navíc také pití s polévkou.

Oproti předchozímu roku vyrostly v únoru ceny o osm procent, podle člena Hospodářské komory Luboše Kastnera ale nejde o snahu na zákaznících vydělat, ale pouze o snahu přežít.

„V současné době je nutné v  gastronomii podnikat s takovou marží, která umožňuje byznys dále rozvíjet. Proto u kategorie obědů, která byla historicky velice levná a dodávala podnikatelům pouze podprůměrnou marži, dochází k narovnání cen do udržitelné úrovně. Logicky se to ale odráží v poklesu poptávky, což se propíše do změn v celém trhu,“ komentuje pro Dotykačku vývoj cen Kastner.

„Postupně nejspíš uvidíme ústup levných a širokých obědových nabídek téměř ve všech restauracích. Na druhou stranu budou vznikat i místa zaměřená pouze na levné obědy, resp. moderní rychlé stravování,“ dodává.

Podle šéfkuchaře a podnikatele Zdeňka Pohlreicha ceny ovlivňují především vysoké náklady na energie nebo suroviny. Očekávat, že by ceny spadly, se podle něj nedá. A to ani když ceny základních potravin klesají.

„Ceny určuje trh. Samozřejmě není dost dobře možné nakupovat za částky, za jaké nakupujeme, a doufat, že se to sníží. Já jsem za svůj život nikdy nezažil, že by se něco zlevňovalo, a nemyslím si, že se to stane tentokrát. Všichni tu změnu tak nějak absorbovali. Lidé na to reagují tak, že buď někam jdou, nebo nejdou. Zlevňování je iluze, myslím, že to nenastane,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pohlreich.

S vyššími cenami strávníci hledají cestu, jak na jídle ušetřit. Zatímco v roce 2019 tvořily prodeje jen hlavních jídel během obědů 38,1 procenta tržeb, letos je to 36,5 procenta. Klesají také prodeje nealkoholických nápojů, kávy nebo polévek.

„Je vidět, že lidé se snaží šetřit tím, že si během oběda nedají třeba nápoj nebo polévku. Zčásti na tom má podíl i využívání rozvozových služeb, kdy si zákazníci mnohdy objednávají pouze jídlo,“ říká Menclík.

Mění se také jídla, která Češi obědvají. Nefandí už tolik tradičním českým pokrmům, oblíbenosti se naopak těší burgery nebo saláty.

„Pokles o několik procentních bodů za poslední roky vidíme jak u guláše, tak u svíčkové, rajské nebo u řízků. Naopak západnější pokrmy jako burger nebo pizza svůj podíl mírně zvýšily. Rostoucímu zájmu se těší i saláty. Zákazníci si tak v posledních letech začínají místo české klasiky dopřávat zdravější alternativy, pokud si je můžou dovolit,“ doplňuje Menclík.

Většina populárních obědových jídel pak za posledních pět let zdražila o víc než 50 procent, a to dokonce i v menších městech.

„Tradiční česká jídla, která ještě v roce 2019 stávala kolem 110 korun, nyní vycházejí během obědů na 160-180 korun. Nejvyšší ceny vidíme tradičně v Praze, ovšem rozdíl oproti nejmenším obcím už v obědovém čase není nijak markantní. V posledních letech rostly ceny v menších městech výrazněji než dřív, zatímco v Praze zůstávaly stabilnější,“ vysvětluje Menclík.