Článek
Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. V posledních letech se přitom stávají jedním z nejdiskutovanějších trhů ve střední a východní Evropě. A to ze dvou důvodů: Ekonomické příležitosti jsou v ostrém kontrastu k politické stabilitě země. O to víc se nabízí příměr, že z Rumunska se může stát do budoucna nové Polsko: Tedy trh, který si po náročném období uchová tolik atraktivních příležitostí, že ekonomika nakonec veškeré nástrahy úspěšně překoná. Dlouholetý zájem investorů v celé řadě odvětví tomu dává za pravdu. Jen musí země vyhrát sama nad sebou.
Kombinace vnějších a vnitřních tlaků proměnila Rumunsko v učebnicový příklad země na rozcestí. Vysoké úrokové sazby, zpřísněná monetární politika a nejistota kolem globálních dodavatelských řetězců brzdí nové kapitálové vstupy. K tomu se přidává vnitřní turbulence: prezidentské volby s výsledky anulovanými Ústavním soudem a rostoucí diskuze o vlivu proruské propagandy. Tyto události zvyšují vnímání rizika mezi zahraničními investory. Přesto Rumunsko neztrácí na atraktivitě.
Zatímco pozornost médií ovšem nyní často míří na politické turbulence, v praxi se v Rumunsku odehrávala posledních pár let tichá revoluce. Zahraniční investoři, od FintechOS přes Continental až po DP World, systematicky budují z Rumunska výrobní, technologické a logistické centrum střední a východní Evropy. Silná pozice v automobilovém průmyslu, rychle rostoucí IT sektor a významné investice do infrastruktury činí z Rumunska stále relevantnějšího hráče.
Situace je v mnoha ohledech paradoxní. Díky stabilnímu členství v EU a NATO, levné a kvalifikované pracovní síle nebo výhodné daňové politice zůstává pozice trhu velmi silná. A zdá se, že se i tentokrát ze zpráv o politické nestabilitě rychle otřese. Nedělní volby i tak budou ale klíčové.
Trumfy, které Rumunsko drží v ruce
I přes politickou nejistotu a otázky kolem čerpání evropských fondů má totiž Rumunsko v kapse několik silných trumfů, které mohou být pro investory ještě důležitější. Prvním z nich je velikost a dynamika domácího trhu. S téměř 19 miliony obyvatel patří k silným ekonomikám střední a východní Evropy, což vytváří silnou spotřebitelskou základnu a stabilní poptávku.
Dalším klíčovým faktorem je levná a zároveň kvalifikovaná pracovní síla. Rumunsko disponuje technickými univerzitami, rozvinutým IT sektorem a dlouhodobě nízkými náklady na zaměstnance, což z něj činí atraktivní destinaci pro výrobní i technologické firmy. Ostatně, ví to i Čína a Turecko, které do Rumunska čile investují. A řada dalších zemí, díky kterým se může právě balkánská země stát dalším evropským tygrem po vzoru Polska.
Investoři, kteří hledají dlouhodobé příležitosti, dobře vědí, že tržní logika často převažuje nad politickými výkyvy. Pokud Rumunsko zachová otevřenost a pragmatický přístup k byznysu, bude pro české firmy stále velmi zajímavým partnerem.
Investoři mají o směřování země jasno
Jak ukazuje i aktuální prohlášení Foreign Investors Council (FIC), pro investory je v současnosti klíčová především předvídatelnost a stabilita prostředí. FIC jednoznačně podporuje pokračování Rumunska v proevropském a euroatlantickém směřování. Členství v EU, NATO a aspirace vstoupit do OECD nejsou jen formálními závazky: Představují záruku přístupu na velké trhy, strategické zdroje a především k evropským fondům, které zásadně podporují rozvoj klíčových sektorů.
Byznys sice nemusí znát bratra, ale má rád předvídatelné výsledky. A ty jaksi směřování do náruče něčeho, co by se dalo nazvat jako proruské vychýlení země, rozhodně nepřináší. Vidět je to i na výkyvu v přílivu zahraničních investic. Po rekordním roce 2022 ale přišla studená sprcha. Přímé investice klesly o 42 %, loni pak o dalších 11 %.
O velké investice přitom Rumunsko nemá nouzi. V oblasti IT a fintech například FintechOS v roce 2024 uzavřel investiční kolo Series B+ ve výši 55,2 milionu eur, čímž celkově získal 144,4 milionu eur. Mezi investory nechybí taková jména jako BlackRock nebo Molten Ventures. Podobně i startupy jako Druid AI, Kinderpedia či FameUp přilákaly desítky milionů eur.
Ani energetika nezůstává pozadu. OMV Petrom a Enel realizují významné projekty v oblasti obnovitelných zdrojů, což posiluje energetickou soběstačnost země a otevírá prostor pro další investice.
Do Bulharska za sluncem, nebo pro slunce?
A platí to i pro další sektor: energetický. Ten je v pohybu a do roku 2030 by měl podíl obnovitelných zdrojů dosáhnout až 40 % celkové spotřeby. Klíčovým hybatelem tohoto posunu je nejen tlak na ekologické cíle, ale i významná finanční podpora z evropských fondů. Právě tato kombinace dělá z rumunského trhu atraktivní destinaci i pro české investory. Ti se nejvíce angažují v oblastech fotovoltaiky a větrných elektráren, kde mohou uplatnit své zkušenosti a know-how z domácího prostředí.
Právě zde se ale může pro české i zahraniční investory vyskytovat jisté nebezpečí. Rumunský solární drive je poháněn z velké míry štědrými evropskými dotacemi. A jak nás učí zkušenost například s Maďarskem, i tento zdroj investičních příležitostí je pevně provázán s politickým vedením země.
Žijeme zkrátka v době, kdy se na obchodní příležitosti již nejde nedívat politicky. Je tu totiž jedna věc k zamyšlení: Nehledě na politickou nestabilitu dovede Rumunsko lákat investory silnými trumfy do řady sektorů ekonomiky. Nelze nad Rumunskem přemýšlet jen jako nad cílem našich investic, ale také jako nad konkurentem v regionu.
Češi by měli Rumunsko sledovat z ještě praktičtějšího důvodu. Přestože letošní volby rozvířily politické emoce, směřování země zůstává pevně ukotvené v evropském a transatlantickém prostoru. Česká republika si svou stabilitou dlouhodobě drží důvěru investorů, avšak Rumunsko ukazuje, že stabilní investiční potenciál může vznikat i v prostředí plném výzev.
Právě proto představuje Rumunsko pro české firmy a podnikatele unikátní příležitost. V mnoha oblastech, jako je energetika, IT, logistika či výrobní sektor, nabízí dynamiku a růst, který v Česku naráží na kapacitní limity a nákladovou náročnost. Rumunsko tak není jen zemí ke sledování, ale i trhem, kde se české know-how a byznysový přístup mohou velmi dobře uplatnit.
