Parket: Méně slibů, více volnosti. Centrální banky možná mluví až příliš

Kdo někdy sledoval tiskovou konferenci po zasedání americké centrální banky (Fed), dobře ví, jak tenhle rituál funguje. Předseda obvykle pronese několik vět, trh začne okamžitě rozebírat každé slovo a během pár minut se řeší, zda třeba opatrnější tón znamená jedno snížení sazeb, dvě, nebo raději žádné.

Z centrálního bankovnictví se tak postupně stal trochu zvláštní jazykový sport. Tobias Adrian, finanční poradce Mezinárodního měnového fondu (MMF) a šéf jeho oddělení pro měnové a kapitálové trhy, teď upozorňuje, že centrální banky možná zašly příliš daleko v tom, jak podrobně se snaží naznačovat své budoucí kroky.

V nedávném článku na blogu MMF Adrian přichází s poměrně jednoduchou myšlenkou. Centrální bankéři by se měli méně zavazovat ke konkrétní budoucí dráze sazeb a více vysvětlovat, podle čeho se budou rozhodovat, až ten okamžik skutečně přijde. Rozdíl může znít akademicky, ale ve skutečnosti je docela praktický.

Když dnes centrální banka naznačí, že v příštích měsících několikrát sníží sazby, investoři tuto informaci okamžitě promítají do cen dluhopisů, akcií i měn. Jenže mezitím může přijít nová inflační vlna, zdražit ropa, změnit se geopolitická situace nebo ekonomika překvapivě zrychlí. Banka pak musí svůj výhled nebo postoj změnit a trh může mít rázem pocit, že „otočila“.

Adrian v tomto bodě mluví poměrně jasně. „Prognózy nejsou sliby. Ve světě náchylném k šokům jsou vystaveny obrovské nejistotě,“ píše v textu z konce srpna. To, že centrální banka dnes něco očekává, ještě neznamená, že si tím svázala ruce na příštího půl roku.

Vedle základních prognóz proto Adrian doporučuje více pracovat se scénáři, které ukáží, jak by se politika změnila při jiném vývoji ekonomiky. Centrální banka může vysvětlit, co by pro ni znamenalo, kdyby inflace zůstala příliš vysoká, nebo jak by se její postoj mohl změnit ve chvíli, kdy ekonomika výrazně oslabí a cenové tlaky poleví.

„Když centrální banka dobře vysvětlí, podle čeho se rozhoduje, veřejnost lépe pochopí, jak může měnová politika reagovat při různém vývoji ekonomiky,“ píše Adrian. Investor tak nedostane přesnou odpověď na otázku, kde budou sazby za půl roku. Měl by ale lépe rozumět tomu, co by centrální banku přimělo změnit názor.

Ekonomové tomu říkají reakční funkce, ale není potřeba si pod tím představovat žádný složitý vzorec. Zjednodušeně řečeno, popisuje, jaké změny v ekonomice by centrální banku vedly ke změně měnové politiky.

Adrian se pak zastavuje u další otázky, kolik komunikace je vlastně ještě užitečné. „Více komunikace není vždy lepší,“ píše.

Je to důležité varování před představou, že čím více toho centrální banka zveřejní, tím lépe. Především od globální finanční krize přitom centrální banky svou komunikaci výrazně rozšiřovaly. Více projevů, více rozhovorů, více projekcí, více vysvětlování. Transparentnost se stala téměř synonymem dobrého centrálního bankovnictví.

Jenže informační prostředí se mezitím změnilo. Každou větu dnes během několika sekund zpracují finanční terminály, média, obchodní algoritmy a stále častěji také umělá inteligence. Jedno trochu jiné slovo může pohnout očekáváním sazeb a spolu s nimi výnosy dluhopisů nebo kurzem měny. Výsledkem může být investiční svět, ve kterém investoři tolik nesledují ekonomické ukazatele, ale spíše samotné centrální bankéře.

Adrian zároveň připomíná ještě jednu věc, která je pro investory obzvlášť zajímavá. „Cílem komunikace centrální banky není odstranit volatilitu. Smyslem je spíš snížit nejistotu ohledně toho, jak bude centrální banka reagovat, a tím omezit překvapení spojená s jejími rozhodnutími,“ píše.

Když po překvapivém čísle o inflaci vyskočí výnosy dluhopisů a akcie klesnou, nemusí to znamenat, že je něco špatně. Pokud trh reaguje na novou informaci o inflaci a přeceňuje podle ní budoucí vývoj sazeb, plní právě svou základní úlohu – promítá nové informace do cen.

Centrální banka tedy nemá za úkol zařídit, aby se trhy nikdy nevylekaly. Důležitější je, aby investoři rozuměli její logice, věděli, co považuje za důležité a proč na určité změny v ekonomice reaguje. To je něco jiného než jim předem říkat, jak dopadne příští zasedání.

Tato debata už navíc nezůstává jen v akademické rovině. Velmi podobným směrem se vydal nový šéf Fedu Kevin Warsh. Ve svém srpnovém projevu na setkání centrálních bankéřů v Jackson Hole připomněl, že dopředné navádění trhu bylo během finanční krize důležitým nástrojem. Jako běžná praxe ale podle něj už přesluhuje a v normálních časech by mělo hrát jen omezenou roli.

Vadí mu představa centrální banky, která investory téměř vede za ruku a průběžně jim napovídá, co bude následovat. Příliš mnoho náznaků podle něj navíc může samotnému Fedu ztížit situaci. Když se podmínky změní, banka potřebuje mít možnost změnit názor, aniž by tím porušovala něco, co trh mezitím začal chápat jako slib.

Warsh má pro vztah mezi centrální bankou a investory docela výstižné přirovnání: „síň zrcadel“. Trhy sledují Fed, aby odhadly jeho další krok, zatímco Fed zároveň sleduje ceny na trzích, protože z nich chce vyčíst, co si investoři myslí o ekonomice. Čím více jsou ale tržní ceny ovlivněné tím, co předtím řekl samotný Fed, tím méně nových informací mu mohou poskytovat.

Warsh jde v jednom ohledu dokonce dál než Adrian. Zatímco Adrian doporučuje, aby centrální banky lépe vysvětlovaly, podle čeho se rozhodují, Warsh nechce, aby se ani z toho stal příliš přesný návod pro trh. Ekonomika je podle něj jednoduše příliš složitá na to, aby ji centrální banka nacpala do několika pravidel a předstírala, že díky nim zná budoucnost.

Jeho přístup už mezitím prošel i prvním praktickým testem. Fed 16. září zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 3,75 až 4 procenta. Zároveň zveřejnil také tradiční přehled odhadů jednotlivých členů Fedu, kam podle jejich názoru mohou sazby v dalších letech směřovat.

Warsh ale stejně jako při předchozí červnové prognóze svůj vlastní odhad neposkytl. I tím dává najevo, že trhu nechce předkládat vlastní jízdní řád budoucích sazeb.

V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.