Prezident nabudil fanoušky eura ve vládě, chtějí spojit síly proti ODS

Malé koaliční strany, které dlouhodobě fandí euru, dostaly na Nový rok do ruky novou kartu. Za zavedení eura se nečekaně jasně postavil prezident Petr Pavel a příznivci hlubší integrace chtějí jeho slov co nejdřív využít.

Shodou okolností k tomu mají i příležitost. Z konce loňského roku zůstal ve vládním programu neprojednaný bod, který se eura přímo týká, a ministři by se k němu měli během nejbližších týdnů nějak postavit. Teoreticky by mohl spor dopadnout i tak, že se Česko 20 let po vstupu do EU k euru aspoň formálně přihlásí.

Euro je znovu na stole kvůli pravidelné hodnoticí zprávě, jak moc je Česko na jednotnou měnu připravené, kterou vždy koncem roku sepisuje Česká národní banka (ČNB) spolu s Ministerstvem financí. Občanští demokraté chtějí dokument odbavit jako obvykle tím, že koruna Česku vyhovuje a není důvod nic měnit. STAN, Piráti, TOP 09 a lidovci ale prosazují změnu – a díky hodnoticí zprávě, podpoře z Hradu a početní převaze mají slušnou šanci ji prosadit.

„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuze o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ uvedl v novoročním projevu prezident.

Zaskočil tak i samotné fanoušky jednotné měny, protože tak jasně o ní doposud nemluvil. „To, že pan prezident zmínil ve svém novoročním projevu výslovně i dosud nesplněný závazek přijmout euro, bylo velmi příjemným překvapením a z mého pohledu i velkou vzpruhou pro nadcházející debatu,“ zareagoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Debata, o které Dvořák mluví, se bude týkat už zmíněné hodnoticí zprávy. V její hlavní části, zpracované Českou národní bankou, je tentokrát méně problémových míst než dříve. Dvořák ve vládě už v prosinci koordinoval ty, kteří se za euro dlouhodobě stavějí, aby zprávu ČNB využili ve svůj prospěch.

Dokument ale vládě formálně předkládá Ministerstvo financí, které naopak doporučilo nepodnikat nic s ohledem na to, že Česko ještě neplní některá povinná kritéria vstupu. Sedm dalších ministerstev to před Vánoci v meziresortním řízení odmítlo, a tak materiál kvůli nevyjasněným rozporům přepadl do letošního roku.

S projednáním se čeká na politickou dohodu, která ale zatím zjevně neexistuje. Pětibarevná vláda má pro takové situace už zaběhlý systém, v němž rozporuplné body putují nejdříve na komornější schůzi lídrů stran a až pak formálně na vládu. Jasno tedy nejspíš bude až v dalších týdnech.

„K materiálu Ministerstva financí jsme prostřednictvím ministryně Langšádlové dali jasné připomínky, které –pokud nebudou vypořádány – budou důvodem pro oba naše ministry původní znění nepodpořit,“ uvedla k dalšímu vývoji předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podobně se už před Vánoci veřejně ozval šéf Pirátů Ivan Bartoš, v meziresortním řízení se dále proti financím postavila tři ministerstva vedená STAN a Ministerstvo práce a sociálních věcí, řízené šéfem KDU-ČSL Marianem Jurečkou.

Pro euro dlouhodobě mluví praktické ekonomické výhody, tedy méně starostí pro exportéry či turisty a další upevnění svazku s nejbohatšími evropskými státy. Nevýhodou je mimo jiné ztráta vlastní měnové politiky, tedy možnost hýbat kurzem a určovat si vlastní úrokové sazby přímo podle vlastních potřeb.

Zároveň ale mezi ekonomy převažuje zdrženlivost v tom smyslu, že na každé plus lze vždy najít nějaké minus. Změřit výhodnost čistě ekonomickými kritérii není podle tohoto názoru možné. Ani euro, ani koruna samy o sobě větší prosperitu nezaručí, a tak rozhodnutí závisí jen na politických preferencích. „Jde o jednoduchou otázku, ale těžkou volbu – jestli dáme přednost větší ekonomické a politické integraci s jádrem EU, nebo ne,“ říká například bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

Jasný verdikt, zda se euro ekonomicky vyplatí, nelze najít ani v nové hodnoticí zprávě ČNB. Proti předchozím verzím ale vyznívá víc pro euro. Sleduje celkem 41 oblastí a jen v sedmi vidí v přechodu na jednotnou unijní měnu nějaká rizika. Ve 13 oblastech našla proti loňsku zlepšení, ve čtyřech zhoršení, zbytek zůstal beze změn.

Ministerstvo financí tyto závěry pravidelně doplňuje kratší pasáží o tom, jak si Česko vede v takzvaných maastrichtských kritériích, což jsou povinné podmínky vstupu pro každého nováčka. Dvě z nich nyní neplní kvůli vysoké inflaci a vysokému rozpočtovému schodku, proto Ministerstvo financí doporučilo vládě nepodnikat v rámci příprav na vstup zatím nic.

Menší strany oponují tím, že vláda letos v obou kritériích počítá se zlepšením, takže nic nebrání tomu, aby se Česko na vstup začalo formálně připravovat a neztrácelo čas. Piráti a STAN navrhují říct si do voleb o vstup do přípravného režimu ERM II, ve kterém uchazeči musí po dobu dvou let prokázat stabilitu kurzu, aby v roce 2028 šlo naplno vstoupit.

Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová za TOP 09 navrhla kompromisní formulaci, která nikoho k ničemu vyloženě nezavazuje, ale vláda by aspoň formálně dala najevo zájem. A sice že „vláda ukládá ministrovi financí a ministrovi pro evropské záležitosti zahájit jednání s Evropskou komisí o podmínkách vstupu do mechanismu směnných kurzů (ERM II) s cílem stanovit termín vstupu v prvním čtvrtletí roku 2025“.

Ani s tím ale ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nesouhlasí. „Bez rozhodnutí, ke kterému datu přijme ČR euro, je vstup do ERM II nevýhodný. Předpokládám tak, že pravidelný společný materiál Ministerstva financí a ČNB vezme vláda v příštích týdnech na vědomí, protože ani v našem programovém prohlášení se toto téma neřeší. Naopak se v něm ale řeší to, abychom dali do pořádku veřejné finance, teprve pak můžeme začít debatu o přijetí eura,“ uvedl Stanjura v reakci na dotaz Seznam Zpráv, jak hodnotí prezidentův výrok a koaliční roztržku.

Mluvčí vlády Václav Smolka před Vánoci uvedl, že ministři a ministryně by měli sporný bod projednat „na začátku roku“. Nejspíš se ale bude čekat až na druhou polovinu měsíce, protože pro první jednání vlády 3. ledna chybí politická shoda a na druhém jednání příští týden bude chybět premiér.