Článek
Čína uvede zanedlouho do provozu svou dosud nejmodernější letadlovou loď. Přestože je schopna vyrábět plavidla rychleji než kterákoli jiná země – včetně USA -, a má rovněž tu největší flotilu na světě, tak v kvalitě má stále ještě co dohánět. Co do technologické vyspělosti a zkušenosti totiž Spojené státy pořád vedou, a to výrazně.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Nové čínské plavidlo se jmenuje Fujian a pro start letadel ze své paluby je vybaveno elektromagnetickým katapultovým systémem, který umožňuje strojům vzlétnout i s těžším nákladem zbraní a paliva, a útočit tak na nepřátelské cíle z větší vzdálenosti.
Jedinou letadlovou lodí na světě, která má stejnou schopnost, přitom dosud byla USS Gerald R. Ford, kterou do provozu v roce 2017 uvedlo americké námořnictvo – jako svou nejnovější a nejmodernější letadlovou loď.
Právě u elektromagnetického katapultového systému však podobnost tahounů obou flotil v technologické vyspělosti končí.
V čem čínská loď zaostává
Fujian, který chce Čína zařadit do provozu ještě do konce roku, má totiž výrazné nedostatky limitující jeho bojeschopnost. Pro server CNN to uvedli dva bývalí američtí důstojníci, kteří na letadlových lodích sloužili. Konfigurace letové paluby čínské lodi podle nich omezuje rychlost, v jaké mohou letadla startovat i přistávat, takže dokáže provozovat tyto operace pouze na 60 procent tempa, které zvládají americké letadlové lodě třídy Nimitz. Vysledovali to ze snímků i publikovaných záběrů, kterými se Čína pochlubila.
Letadlové lodě třídy Nimitz, kterých má USA v současnosti v provozu deset, začalo americké námořnictvo do provozu uvádět v roce 1975, takže jsou až 50 let staré a mají parní katapult.
Čína provozuje ještě dvě letadlové lodi sovětského typu Liaoning a Shandong z roku 2012 a 2020, které ale využívají ke startu plošinu ve stylu skokanského můstku, což omezuje množství zbraní a paliva v letadlech.
Menší a levnější
Fujian je také menší než USS Gerald R. Ford. Nejmodernější americká a současně také nejpokročilejší letadlová loď na světě měří 337 metrů a má výtlak přes 101 tisíc tun – na její palubu se vejde 75 letadel a 5000 námořníků. Nejnovější čínská letadlová loď má na délku údajně 316 metrů, výtlak 80 tisíc tun a na její palubu se vejde 50 až 60 letadel a 1500 námořníků.
Pro srovnání - i starší americké letadlové lodě třídy Nimitz mají výtlak 97 tisíc tun. U dosavadních čínských plavidel Liaoning a Shandong to je 60 a 70 tisíc tun.
O podstatném rozdílu mezi Fujian a USS Gerald R. Ford vypovídá i cena. Spojené státy daly za svou vlajkovou loď bezmála 13 miliard dolarů, tedy zhruba 270 miliard korun, zatímco Čínu její nová chlouba stála podle odhadů okolo sedmi miliard dolarů.
Tím zaostávání nejmodernější čínské letadlové lodě za konkurencí z USA i z dalších zemí nekončí. Rozdíl je i v pohonu.
Všechny tři čínské letadlové lodě mají konvenční motory. Všech 11 amerických strojů však běží na jaderný pohon, přičemž USS Gerald R. Ford má dokonce dva reaktory, což mu dává až trojnásobek elektrického výkonu oproti předchozí třídě Nimitz. A pokud se nepočítají ponorky a raketové křižníky, tak jaderný pohon už má ze světových flotil pouze letadlová loď Charles De Gaulle z Francie. Právě jaderný pohon je to, co výrobu letadlových lodí značně prodražuje.
Čína je i přesto rychlejší
V čem ale Čína Spojené státy výrazně poráží, jsou výrobní kapacity. Peking v posledních dvou desetiletích navýšil své investice do stavby lodí, a to se již vyplácí. Podle informací serveru BBC putovalo více než 60 procent světových objednávek na výrobu lodí právě do čínských loděnic, a Čína tak staví více plavidel než kterákoliv jiná země, protože dokáže poptávce vyhovět rychleji než kdokoliv jiný.
„To měřítko je neuvěřitelné a v mnoha ohledech to vhání slzy do očí. Čínská výrobní kapacita je přibližně tak 200krát větší než americká,“ odhadl v září pro britský server Nick Childs, odborník na tuto oblast z International Institute for Strategic Studies v Londýně.
Čína navíc ještě loni porážela USA i co do velikosti celého námořnictva. Podle tehdejších údajů amerického ministerstva obrany provozovala celkem 234 válečných lodí, přičemž Spojené státy měly 219 strojů. A při započtení ponorek je rozdíl ještě větší. Komunistická strana Číny tak má zřejmě největší flotilu na planetě.
Závod v budování námořní flotily mezi Čínou a USA.
Čínu pohání samo moře. Zatím to ale nestačí
Explozivní růst čínské námořní převahy přitom samo moře i pohání. Druhá největší ekonomika je domovem sedmi z deseti nejrušnějších přístavů, které jsou stěžejní pro zásobovací trasy napříč celým světem.
Prezident Si Ťin-pching by podle BBC rád získal nadvládu nejen nad Jihočínským mořem, ale i daleko za jeho hranicemi.
Co se však týče námořní vojenské nadřazenosti, tak nezáleží jen na výrobních kapacitách a technologické vyspělosti samotných lodí, ale také na zkušenostech i dovednostech jejich posádky. Zatímco Peking buduje svou flotilu letadlových lodí sotva přes deset let, tak americké námořnictvo je provozuje už více než století – první stroj tohoto typu, USS Langley, uvedlo do provozu v roce 1922.
Američané i v roce 2025 navíc zůstávají největším investorem do obrany. Letošní obranný rozpočet USA je 895 miliard dolarů. Číňané jsou druzí s 266 miliardami dolarů, třetí pak je Rusko se 126 miliardami dolarů a čtvrtá je Indie se 75 miliardami dolarů.
