Článek
Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219 510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11 015 hektarů, o rok dříve zabírala 11 303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12 066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost. ČTK v pátek data získala ze situační a výhledové zprávy, kterou sestavilo Ministerstvo zemědělství spolu se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM).
Loňská tržní produkce zeleniny patří podle ZUČM spíše k průměrným úrodám. Pěstitelům po větší část roku 2023 přálo počasí. „Vyskytlo se sice několik období, která vývoj zeleniny zkomplikovala, nepřinesla však žádné významné extremity s kritickým dopadem, nicméně snížila výnosy a kvalitu některých druhů zeleniny,“ uvedla ZUČM. Příznivé počasí bylo i na podzim a umožnilo dobrý vývoj podzimních druhů zeleniny. Druhová skladba v Česku pěstované zeleniny se loni nezměnila. Mezi nejčastěji pěstované druhy patří tradičně cibule, kořenová zelenina a hlávkové zelí.
Všichni pěstitelé se i loni podle ZUČM potýkali s vysokými cenami energií, které dopadly hlavně na firmy pěstující zeleninu ve vyhřívaných sklenících. Zelinářům v poslední době rostou také náklady na skladování zeleniny. „Co je však trápilo nejvíc po celý rok, je neférový rozdíl mezi výkupní cenou zeleniny a cenou, za kterou pak spotřebitelé zeleninu kupovali na pultech obchodů,“ upozornila ZUČM.
Farmáři jsou na obchodních řetězcích značně závislí, dodávají jim zhruba 75 procent produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody zeleniny pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.
Loni v Česku ukončilo činnost několik nejmenších farem zaměřených na tržní produkci zeleniny. „Pěstování zeleniny ukončili také tři členové ZUČM s velikostí farmy v rozmezí od deseti do 30 hektarů, více našich členů pak omezilo sortiment pěstované zeleniny a její výměry,“ upozornila ZUČM. V roce 2023 se podle zelinářské unie projevil odklon od pěstování zeleniny pro průmyslové zpracování, jelikož v Česku ubývají zpracovatelské kapacity zaměřené na hrášek, rajčata a okurky nakládačky.
Pěstitelé zeleniny proto stále častěji zavádí její vlastní zpracování na svých farmách, kde vyrábějí například kečupy a zeleninové marmelády nebo nakládají okurky či kysané zelí a další zeleninu. Trendem je také posklizňová úprava například listové zeleniny, z níž farmáři připravují salátové směsi určené pro přímou spotřebu.
