Hlavní obsah

Rusko zavírá kohoutky plynu. Máme věřit Gazpromu, že jen na deset dní?

Foto: ČTK

Česká vláda bezprostřední ohrožení dodávek plynu od společnosti Gazprom nevidí.

Reklama

11. 7. 8:41

Zatímco Německo vidí zahájenou odstávku plynovodu Nord Stream jako zásadní nebezpečí, Češi se tolik nebojí, věří, že Gazprom dodávky obnoví. Okamžitá nouze nehrozí, ani pokud mají Němci pravdu, ale jak potom sehnat plyn na zimu?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dnes zastaví ruský koncern Gazprom provoz plynovodu Nord Stream. Důvodem má být údržba, která si vyžádá deset dnů. Pak se kohoutky s plynem prý zase otevřou.

Přesto německý vicekancléř Robert Habeck varoval: „Od jedenáctého července hrozí úplná blokáda Nord Streamu,“ řekl v deníku Süddeutsche Zeitung a aktivoval druhý stupeň svého nouzového plánu. Plyn z Ruska totiž pokrývá Německu polovinu spotřeby.

Do Česka proudí přes Nord Stream většina plynu, tuzemská vláda však nouzová opatření nevyhlašuje a veřejnost se snaží uklidnit. „Podnikli jsme kroky, které zajistí občanům plyn bez ohledu na to, co se bude dít kolem,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) pro Seznam zprávy.

Obavy vicekancléře Habecka vyplývají ze zkušenosti posledních týdnů. Od počátku roku posílal Gazprom podmořským plynovodem Nord Stream do Německa skoro 1,2 miliardy metrů krychlových plynu týdně. To se však změnilo v polovině června, kdy Rusové snížili týdenní dodávku na čtyřicet procent. Habeck to označil za „ekonomický útok proti nám“. Proto prý není možné předpovědět, jestli prezident Vladimir Putin po uplynutí deseti dnů na údržbu Nord Streamu povolí kohoutky zase otevřít.

Češi to vidí jinak

Proti tomu se tuzemský ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) odvolává na jinou zkušenost. „Pokud jde o plánovanou technickou odstávku plynovodu Nord Stream, oslovilo v minulých dnech ministerstvo obchodníky s plynem, zdali budou dodávky plynu zajištěny tak, aby nebylo nutné vyhlašovat krizová opatření. Z jejich většinového sdělení vyplývá, že doposud nemají od svých partnerů žádné signály o tom, že by nebyl jimi požadovaný objem plynu k dispozici,“ uvedl David Hluštík z ministerstva.

Potvrdil ovšem, že loni do Česka přiteklo sto procent zemního plynu přes Německo, tedy převážně právě ohroženým plynovodem Nord Stream. Přes Slovensko, tedy plynovodem Transgas, naposled přišlo půl promile z předloňské dodávky pro Česko.

Ministerstvo podle Hluštíka uklidnil poslední týden v červnu. Tehdy Gazprom odstavil kvůli údržbě potrubí TurkStream, kterým posílá plyn do Maďarska. „Po dodržení plánované lhůty se plynovod vrátil k obvyklému provozu,“ upozornil mluvčí ministerstva.

Stejně se od sebe liší německé a české přípravy na možné potíže. Zatímco ministr Síkela dosud nevyužil vyhlášku o stavu nouze v plynárenství, která pochází z roku 1995, jeho německý kolega Habeck připravil už v březnu speciální plán „Nouzový stav plynu“ (Notfall Gas). Tehdy zároveň vyhlásil jeho první stupeň – „Varování“. Koncem června následoval druhý stupeň – „Poplach“, který se vyhlašuje při vážném ohrožení dodávek. V té chvíli začne stát domlouvat nové kontrakty a firmám nařídí, ať vypracují plán úspor.

Pokud se dodávky po 21. červenci neobnoví, může být vyhlášen třetí stupeň – „Stav nouze“, který umožňuje státu krátit dodávky odběratelům.

Česká vláda bezprostřední ohrožení nevidí, protože v tuzemských podzemních zásobnících byly koncem minulého týdne cca tři miliardy metrů krychlových plynu, tedy objem odpovídající 31,4 milionu terawatthodin (TWh), z toho ovšem pět milionů TWh patřilo slovenské polostátní firmě SPP Storage. V případě, že z Ruska už žádný plyn nepřijde, zásoby pokryjí obvyklou spotřebu do poloviny listopadu.

Zastavení Nord Streamu tedy nezpůsobí Čechům ani Němcům okamžitou nouzi, postaví je však před otázku, jak sehnat plyn na zimu. Proto mluví vicekancléř Habeck o tom, že si Německo v létě nesmí užívat „zrádnou jistotu“. Omezovat spotřebu a hledat nové zdroje je nezbytné už teď, aby se země připravila na zimu.

Německý příklad donutil také rakouskou ministryni pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerovou, aby připravila stejný tříbodový plán. Například druhý stupeň – „Poplach“ má být podle něho vyhlášen ve chvíli, kdy bude ohrožen plán, že se před zimou podzemní zásobníky plynu naplní na požadovaných 80 procent. Dosud ovšem vyhlášen nebyl.

Ministryně si proto vysloužila kritiku, že s plánem přišla pozdě. Konkrétně poradenská firma Agenda Austria si dala práci a vypočítala, co se stane, když Rusové zastaví během léta veškeré dodávky do Rakouska a nepodaří se najít náhradu. Mimo jiné by bylo zrušeno 91 tisíc pracovních míst a ekonomika by se tím propadla o pět procent. „Ale to se nesmí stát, protože pak by také nastala zima v domácnostech,“ varoval Jan Kluge z Agendy Austria v deníku Die Presse.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované