Článek
Před necelým měsícem jmenoval český prezident Miloš Zeman novým guvernérem České národní banky Aleše Michla, který od 1. července zahájí svůj šestiletý mandát. A dnes na Pražském hradě jmenoval prezident tři další členy bankovní rady ČNB.
Na konci června totiž končí mandát guvernérovi ČNB Jiřímu Rusnokovi, viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman mohl Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale pro tento krok se však nerozhodl.
Tím se potvrdily informace Hospodářských novin i informace, které měla k dispozici redakce SZ Byznys. Do bankovní rady se tedy po 14 letech vrátila stávající předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, která nyní bude viceguvernérkou. Její profesní kariéra začala na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde po absolvování inženýrského i doktorského studia přednášela od roku 1990 teorii statistiky a ekonomickou statistiku.
Působila také v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Od roku 1994 pracovala v Komerční bance jako členka týmu pro makroekonomické analýzy a prognózy.
Tehdejší prezident republiky Klaus ji v únoru 2008 jmenoval do bankovní rady ČNB, funkce se ujala 1. března 2008. Po vypršení šestiletého mandátu se v roce 2014 stala hlavní ekonomkou České bankovní asociace, kde setrvala až do svého jmenování předsedkyní Národní rozpočtové rady v lednu 2018.
Zamrazilová po jmenování uvedla, že věří, že nová bankovní rada bude zárukou kontinuity a zároveň důvěryhodnosti ČNB. „Současná bankovní rada rozpoznala povahu inflace brzy a začala s ní bojovat včas. Minulé kroky se začnou brzy projevovat ve zpomalování inflace. Každý další krok musí být posouzen pečlivě. Pro cenovou stabilitu uděláme vše, potřebujeme koordinaci s fiskální politikou,“ uvedla na ekonomka při příležitosti jmenování.
V bankovní radě ČNB byl už také Jan Frait, kterého na konci listopadu 2000 jmenoval prezident Václav Havel. Frait se funkce ujal dne 1. prosince 2000. V této pozici byl v letech 2000 až 2004 zodpovědný za peněžní oběh a za platební styk, od roku 2005 pak za měnovou politiku a statistiku.
Zároveň je od téhož roku členem Výboru pro hospodářskou politiku OECD. V bankovní radě působil do 30. listopadu 2006. V ČNB však zůstal i po vypršení mandátu, a to jako poradce. Od října 2007 se stal náměstkem ředitele samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability ústředí ČNB, od října 2010 pak vede samostatný odbor finanční stability.
Novou členkou bankovní rady ČNB se pak stala Karina Kubelková, která je v současné době analytičkou Hospodářské komory. Na akademické i profesní úrovni se zaměřuje na aplikovanou hospodářskou a sociální politiku a makroekonomické prognózování.
Od roku 2008 pak pedagogicky působí na Národohospodářské fakultě VŠE, kde v roce 2015 získala doktorát. Absolvovala řadu stáží a studijních pobytů na zahraničních univerzitách.
Česká koruna po jmenování nových členů bankovní rady zareagovala skokovým posílením. Vůči euru krátce před 14:30 středoevropského času přidávala přibližně půl procenta na úroveň 24,58 za euro. Později ale část zisků odevzdala a obchodovala se kolem úrovně 24,66 za euro.
Koruna zareagovala posílením.
„Nelze jednoznačně říci, co od nových členů bankovní rady očekávat. Celkově pak tuto nejistotu vnímám jako zásadní. Už jen fakt, že prezident Zeman neprodloužil mandát stávajícím členům, lze považovat za ztrátu kontinuity, což je rozhodně negativní pro jakoukoliv čitelnost centrální banky,“ tvrdí pro SZ Byznys Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus.
S tím však nesouhlasí Michal Skořepa, makroekonomický analytik České spořitelny. „Jak ty lidi znám, a znám je celkem dobře, tak budou mít respekt k tomu, jak ČNB pracuje a budou se řídit prognózami. Možná můžeme čekat malou změnu, co se týče preference stability než dalšího zvyšování sazeb. Nečekám však v ČNB žádnou revoluci a nějaké výrazné otřesy na trzích,“ říká pro SZ Byznys.
„Nová bankovní rada se dostane k dalšímu hlasování až v srpnu. Pokud na posledním zasedání ve stávajícím složení bankovní rady úroky dále výrazně zvýší, není vůbec vyloučené, že ti členové, kteří dosud byli pro zvyšování sazeb, by v srpnu hlasovali pro zachování, případně jen pro kosmetické navýšení,“ tvrdí Skořepa.
„Výměnu členů bankovní rady lze vnímat jako krok, který bude konvenovat k novému guvernérovi Michlovi a prezidentu Zemanovi. A jak víme, oba dva nejsou příznivci vyšších úrokových sazeb. Nová bankovní rada by mohla naladit více holubičí tón,“ myslí si Pfeiler.
„U pana Fraita lze jen těžko odhadovat, jaký tón v bankovní radě nastaví, jelikož na téma měnové politiky veřejně moc nevystupuje. Paní Kubelková je z Hospodářské komory, a tak bychom mohli očekávat spíše příklon k nezvyšování sazeb. Eva Zamrazilová se pak výslovně vyjadřovala k tomu, že sazby už jsou dost vysoko a bude tedy nutné s nimi zacházet opatrně,“ tvrdí Skořepa z České spořitelny.
„Vnímám to spíš jako takový střed, nejsou to ani jestřábi, kteří by chtěli tlačit na další zvyšování sazeb, ale na druhou stranu to nejsou ani lidi, kteří jednoznačně považují aktuální výši sazeb za nesmyslnou s potřebou sazby rychle snižovat,“ dodává.
Česká národní banka, která je nejdůležitější ekonomickou institucí v zemi, prošla výraznou personální obměnou, která určí její měnovou politiku na další roky dopředu. Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. Například o výši úrokových sazeb, podle kterých se pak úročí úvěry a hypotéky.
ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná. Členové bankovní rady nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.
Prezident Zeman bude ještě do konce svého mandátu rozhodovat o dalších dvou členech bankovní rady, funkční období bude končit Marku Morovi a Oldřichu Dědkovi. Zatímco Morovi může pobyt v ČNB prodloužit o dalších šest let, Dědek už slouží druhé období a nový člověk místo něj přijde v každém případě.
