Ukrajina vypěstuje o třetinu méně. K exportu má málo kamionů a vagonů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zástupci ukrajinského ministerstva zemědělství v Praze ujistili evropské země, že pokračují v dodávkách důležitých zemědělských komodit. A také je vyzvali, aby „obilnici světa“, jak se státu přezdívá, víc pomohly v oblasti logistiky.

Náměstek ministra zemědělství Taras Vysotskyi uvedl, že ukrajinští zemědělci letos chystají osít a sklidit úrodu na většině půdy. „Nepřestáváme pracovat. Dohromady zemědělci na Ukrajině letos plánují zasít a sklidit úrodu nezbytných plodin na 70 procentech rozlohy polí,“ uvedl.

Země patří mezi pět největších světových exportérů obilí a je také předním vývozcem slunečnicového oleje a dalších plodin, jako je sója, kde se řadí do první desítky. Zároveň vyváží i drůbež a další produkty do Evropské unie i okolních zemí.

Agrární obchod s tuzemskem není výrazný. Česko má výhodu, že je v pšenici soběstačné a naopak ji exportuje. Nicméně i tak české potravináře zasáhly rostoucí ceny pšenice a mouky.

Přesné číslo zemědělské půdy na Ukrajině oseté letos obilninami a luštěninami, uváděné v prezentaci tamního ministerstva zemědělství, je 65,7 procenta. Se ztrátami se počítá zejména na východě země poblíž Luhanské a Doněcké oblasti, ale také ve střední části země, přiléhající k Černému moři.

Válka i tak bude znamenat pro svět značné ztráty dodávek. Konkrétně odhady hovoří o více než 25 nevypěstovaných milionech tun pšenice, více než 30 milionech tun kukuřice a více než polovině produktů ze slunečnice.

Kvůli tomu postupně zdraží některé potraviny, jako jsou maso, mléčné produkty nebo vejce. Dalším rizikem je eskalace sociálních konfliktů v rozvojových zemích v důsledku ohrožení zhruba 400 milionů lidí nedostatkem jídla. Nedostatek pšenice se může projevit především v zemích Blízkého východu a v Asii.

Válkou na Ukrajině bude zasažen také samotný agresor války – Rusko spolu s Běloruskem, protože některé potravinářské a zemědělské komodity míří do těchto dvou zemí. Poměrně silně výpadky produkce pocítí Moldavsko. Tamní ministr zemědělství odhaduje, že pokles v agrárním obchodě sníží HDP země o více než čtyři procenta. Z Ukrajiny nakupuje například jablka, víno a další ovoce.

„Jedním z největší našich úkolů je spojit síly s vládami i soukromými společnostmi v zemích Evropské unie a posílit možnosti logistiky. Cílem ukrajinské vlády je mít co nejméně regulací. Potřebujeme urychlit obchod a reorganizovat logistické kanály, abychom udrželi export na stejné nebo vyšší úrovni,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Taras Vysotskyi.

Ujistil, že Ukrajina nemá v úmyslu stanovit žádné limity na export zemědělských plodin, jako jsou ječmen, kukuřice, sója, slunečnicová semena a olej.

„Od včerejška (12. 4.) také povolujeme exporty pšenice, které jsou pro Ukrajinu velmi zásadní, s bezplatnou licencí,“ dodal.

K větší podpoře Ukrajiny v oblasti logistiky apeloval i obchodní ředitel společnosti ATK Group, která na Ukrajině dodává farmářům osiva a také se sama věnuje rostlinné výrobě.

„Potřebovali bychom vytvořit jakousi krizovou dopravní kancelář Evropské unie a Ukrajiny, která najde skutečná řešení a kroky k tomu, jak zemi poskytnout dostatek železničních vagonů, kamionů a dalších prostředků pro zajištění logistiky, kterých máme skutečně málo. A také potřebujeme maximálně zjednodušit přeshraniční pohyb,“ řekl obchodní ředitel a spolumajitel Vitaly Kushnir.