Hlavní obsah

Elektřina na příděl. V Číně dochází uhlí, dopady může pocítit i Západ

Foto: Profimedia.cz

Uhelná elektrárna v Šanghaji.

Reklama

29. 9. 18:00
aktualizováno • 29. 9. 18:14

Vypojené semafory, miliony domácností bez proudu, nehody v továrnách i na silnicích. Výpadky elektřiny teď trpí Čína nejvíc za posledních deset let. Kvůli nedostatku uhlí za přemrštěné ceny rozhodl Peking o „elektřině na příděl“.

Článek

S příchodem chladných měsíců nastal pro čínské energetické společnosti čas doplnit zásoby uhlí. Ty se ale ztenčily natolik, že problém pociťují nejen průmyslové oblasti, ale i běžní Číňané. Dodavatelé energie nejsou schopni zajistit dostatek energie ani pro svícení v domácnostech.

K 21. září mělo šest hlavních výrobců elektřiny v Číně k dispozici pouhých 11,31 milionu tun uhlí. Ty podle společnosti Sinolink Securitis stačí k uspokojení poptávky na pouhých 15 dní. Od září do února bude Čína podle odhadů potřebovat 1,85 miliardy tun energetického uhlí. Na pokrytí reálné spotřeby tak bude chybět až 19 procent materiálu.

Druhá největší ekonomika světa trpí nejhoršími výpadky elektřiny za posledních deset let. Státní média v úterý informovala, že nejméně 20 z 31 provincií, od bohatého jihu po pás upadající průmyslové oblasti na severovýchodě, zavedlo v posledních týdnech opatření na přerozdělení elektřiny.

Pro ilustraci závažnosti situace – po rozhodnutí o přídělech elektřiny minulý týden v severovýchodním městě Šen-jang náhle zhasly semafory. Místní úřady krok označily za nezbytný, „aby se předešlo kolapsu celé sítě“.

Po výpadku proudu v továrně v Ťi-linu na severovýchodě země skončilo v nemocnici 23 lidí kvůli otravě oxidem uhelnatým způsobené odstavením výfukového systému vysokých pecí. „Výpadky elektřiny budou novou normou,“ uvedlo vedení města v prohlášení, které později z webových stránek smazalo kvůli „nepřesné formulaci“.

Minulý měsíc americký Národní úřad pro oceán a atmosféru informoval o „70% šanci, že v následujících měsících zasáhne jev La Niña a přinese do Číny chladnější zimu“. Přestože jsou některé čínské oblasti na sezónní snižování elektrických dodávek zvyklé, frekvence výpadků se od druhé poloviny minulého roku prudce zvýšily.

Cena za hrdost

Propast mezi zásobami uhlí v hlavních energetických skupinách země a spotřebou suroviny se začala prohlubovat v dubnu. Od ledna cena tepelného uhlí kvůli silné poptávce a omezené nabídce vzrostla z přibližně 670 jüanů (asi 2 260 korun) za tunu na zhruba 1100 jüanů (asi 3 700 korun).

Kvůli nárůstu cen tak elektrárny ani nejsou ochotné vyrábět dostatek energie pro pokrytí poptávky. Výroba elektřiny v Číně mezi lednem a srpnem meziročně vzrostla o 11,3 procenta, produkce uhlí však jen o 4,4 procenta, ukazují oficiální údaje.

Čína ročně spotřebuje více než 3 miliardy tun tepelného uhlí, z čehož asi sedm procent zajišťuje dovoz. Ještě předtím, než se Peking rozkmotřil s Austrálií, zajišťovala téměř dvě procenta z celkového spotřebovaného uhlí. Australské „černé zlato“ bylo oblíbené zejména pro svou vysokou kvalitu a rozumnou cenu. Podle oficiálních australských čísel šlo zhruba o 50 milionů tun ročně. Po diplomatické rozepři mezi oběma zeměmi tak Čína musela chybějící zboží nahradit dovozem uhlí ze zemí jako Mongolsko a Indonésie.

Typ uhlí, které Čína z Austrálie nakupovala, měl energetickou hodnotu 5 500 kcal/kg, čemuž se uhlí z alternativních zdrojů s nižší kvalitou i výhřevností rovnat nemůže, uvádí analytici.

„Od australského zákazu chybí 35 milionů tun vysoce kvalitního uhlí. V současné době je 70 procent čínského dováženého uhlí z Indonésie s energetickou hodnotou 3 800 kcal/kg a je obtížné dovážet dostatek tepelného uhlí s vysokou výhřevností a nízkým obsahem síry,“ uvádí úterní zpráva Nanhua Futures.

Na začátku roku 2016 začala Čína snižovat kapacity těžby uhlí, což vedlo k výraznému rozdílu mezi nabídkou a poptávkou. Mezitím se v důsledku nadměrné těžby snížil i počet fungujících dolů. Podle analytiků k současné uhelné krizi tak přispěla kombinace hned několika faktorů.

„V posledních několika letech bylo zpracováno všechno snadno těžitelné a vysoce kvalitní uhlí. Například v provincii Šan-si bývalo uhlí v mělkých vrstvách, snadno se těžilo a bylo dostatečně kvalitní. Takové zdroje jsou ale nyní poměrně vzácné, uhlí leží v hlubších vrstvách, hůř se těží a není tak kvalitní,“ vysvětlila pro SCMP Jün-che Chou, docentka na katedře elektrotechniky a elektroniky na univerzitě v Hongkongu.

Na vině jsou dle expertů i ambice Číny snižovat emise uhlíku. „Někdo říká, že je to pro dobro snižování emisí, jiní tvrdí, že čím více vyrábíme na export, tím více spotřebováváme kovy a uhlí a prospíváme znehodnocování amerického dolaru,“ říká pro čínská média výrobce tkanin z Kuang-čou Terry Tan, jehož firma bojuje s nedostatkem elektřiny. „My výrobci prostě jen chceme fungovat normálně, dodávat včas a dostávat včas zaplaceno. Stále ale dlužím spoustu peněz svým zaměstnancům i dodavatelům.“

Ospalí zaměstnanci a Vánoce v ohrožení

Právě malé a střední podniky a domácnosti výpadky elektřiny trpí nejvíce. Číňané tak začali ve velkém kupovat svíčky, s omezením provozu se však potýkají i továrny vyrábějící toto nedostatkové zboží. Potíže s potenciálem ovlivnit i západní trhy hlásí i výrobci obuvi.

„Snížili jsme produkci nejméně o třetinu, můžeme pracovat pouze od půlnoci do osmé hodiny ranní. Zaměstnanci tu pospávají a jsou mnohem méně výkonní než při práci za bílého dne,“ uvedl Wang Tie, výrobce obuvi v provincii Kuang-tung. „Ovlivní to export, opozdí se odesílání objednávek, už teď musíme odmítat zakázky.“

Dodal, že výpadky pocítí i spotřebitelé na Západě. „Pokud nenaskočíme na běžné tempo výroby, nestihneme odeslat zboží do západních zemí před Vánoci,“ dodal.

„Menší podniky už letos vytrpěly příliš – rostoucí náklady na suroviny, poplatky za dopravu, narušení logistiky, opožděné platby,“ popsal trápení malých podniků Kuo Li, výrobce domácích spotřebičů pro export z Tung-kuanu. „Tentokrát nemusíme přežít kvůli nedostatku elektřiny. Nejsme schopní dodržovat termíny odesílání. Některé továrny mají dokonce povoleno vyrábět zboží jen jeden den v týdnu a následujících šest dnů ne. Zní to směšně, ale je to tak.“

Korupce

Uhelnou jistotu narušila také situace ve Vnitřním Mongolsku, kde se těží třetina čínské produkce uhlí. Těžbu v autonomní oblasti s 523 doly o odhadované roční kapacitě 1,3 miliardy tun poznamenaly těžké korupční kauzy.

Na korupci v uhelném průmyslu Vnitřního Mongolska se zaměřil čínský prezident Si Ťin-pching, který oznámil vyšetřování případů sahajících dvacet let zpátky. „Vůči novým případům budeme nekompromisní. Nebudeme tolerovat ani ty, které se staly před osmi, devíti lety,“ uvedl s odkazem na rok 2012, kdy převzal vedení strany. „Naše protikorupční kampaň nikdy neskončí,“ dodal.

Že svá slova myslel naprosto vážně, pocítilo už několik zaměstnanců bez ohledu na věk. V prosinci 2019 dostal podmíněný trest smrti 69letý bývalý zaměstnanec za přijetí úplatku 449 milionů jüanů. Vyšetřování začalo šest let poté, co odešel do důchodu. Jeho dva kolegové si aktuálně odpykávají 16 a 14 let ve vězení.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované