Hlavní obsah

Generálové radili ponechat v Afghánistánu část vojáků. Biden si nevzpomíná

Foto: Profimedia.cz

Generál Mark Milley během slyšení před senátní komisí pro ozbrojené složky.

Reklama

29. 9. 10:45

Dva přední američtí generálové tvrdí, že před úplným stažením amerických jednotek doporučili ponechat v Afghánistánu alespoň 2 500 vojáků. Prezident Joe Biden kontruje, že si na takovou radu nepamatuje.

Článek

Svědectví generála Marka Milleyho a generála Franka McKenzieho na půdě Kongresu znovu nabízí více otázek než odpovědí ohledně stahování amerických vojsk z Afghánistánu, píše BBC. Vrcholní představitelé americké armády mimo jiné tvrdí, že prezidentu Bidenovi doporučili ponechat v Afghánistánu alespoň část jednotek, Biden ale už dříve uvedl, že si na žádnou podobnou radu nevzpomíná.

Generál Milley, předseda sboru náčelníků štábů, a tedy nejvýše postavený americký voják, během vystoupení před senátním výborem pro ozbrojené složky uvedl, že Spojené státy byly „rychlostí kolapsu afghánské vlády“ zaskočeny. Slyšení velitelů americké armády má trvat několik týdnů, věnovat se má především událostem okolo chaotické evakuace amerických občanů a spolupracovníků z Kábulu.

Generál McKenzie, který jako jeden z velitelů dohlížel na stažení vojsk z Afghánistánu, uvedl, že doporučoval ponechat v zemi alespoň malý vojenský kontingent okolo 2 500 vojáků, s čímž souhlasil i jeho kolega Milley. Toto prohlášení je ale v rozporu s tvrzením prezidenta Bidena, který v rozhovoru pro stanici ABC 19. srpna uvedl, že si nepamatuje, že by mu někdo dával podobné rady.

Milley uvedl, že tento názor zastával na podzim roku 2020 a jeho pozice „zůstala po celou dobu konzistentní“. Oba vojenští představitelé měli s prezidentem Bidenem mluvit krátce po jeho nástupu do funkce v lednu 2021. Svá doporučení prý Bidenovi předali a prezident jejich rady „zvážil“ před dubnovým rozhodnutím o stažení všech jednotek z Afghánistánu, řekli generálové komisi.

Když se republikánský senátor Tom Cotton z Arkansasu Milleyho zeptal, proč nerezignoval poté, co se Biden rozhodl stáhnout ze země všechny vojáky, generál reagoval slovy, že jeho úkolem je „poskytovat prezidentovi rady, prezident se jimi ale nemusí vždy řídit“, uvádí CNN. Na otázku republikánského senátora za Aljašku Dana Sullivana, zda jsou Bidenova vyjádření nepravdivá, už ale Milley odmítl odpovědět.

„Prezident si váží upřímných rad velitelů i armády,“ reagovala na slyšení v Kongresu mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. „To neznamená, že s nimi vždy souhlasí,“ dodala Bidenova mluvčí. Pokud by američtí vojáci zůstali v Afghánistánu i po vypršení srpnové lhůty, Spojené státy by teď byly ve válce s Tálibánem, upozornila Psakiová.

Úterní slyšení začalo úvodní výpovědí ministra obrany Lloyda Austina následovanou vystoupením generála Milleyho, který mimo jiné řekl, že nyní bude těžší ochránit Američany před teroristickými útoky z Afghánistánu. „Tálibán byl a zůstává teroristickou organizací a stále nepřerušil vztahy s Al-Káidou,“ varoval senátory Milley.

„Znovu fungující Al-Káida nebo ISIS plánující útok na USA je velmi reálná možnost, která může nastat v příštích 12 až 36 měsících,“ dodal Milley. Generál také senátorům sdělil, že koncem roku 2020 provedl analýzu, podle níž rychlé stažení vojsk z Afghánistánu může urychlit kolaps místní vlády.

Milley i ministr Austin přiznali, že rychlost, jakou se Tálibán dostal k moci, je překvapila. „Pomohli jsme vybudovat stát, ale národ už jsme stvořit nemohli,“ řekl Austin. „Skutečnost, že afghánská armáda, kterou jsme my a naši partneři vycvičili, jednoduše zmizela, v mnoha případech bez jediného výstřelu, nás všechny překvapila,“ dodal ministr.

Milley také řekl, že se domnívá, že důvěryhodnost Spojených států byla po stažení vojsk z Afghánistánu silně poškozena. „Myslím si, že naše důvěryhodnost vůči spojencům a partnerům po celém světě a také náš respekt vůči našim protivníkům aktuálně čelí velkému přehodnocování. Myslím si, že slovo poškození v souvislosti s naší důvěryhodností je ten správný výraz,“ řekl Milley.

Americká vojska poprvé vstoupila do Afghánistánu na konci roku 2001, krátce po útocích z 11. září. Do odchodu z Afghánistánu USA v souvislosti s působením v zemi utratily asi 985 miliard dolarů (21,5 bilionu korun) a nasadily zde desítky tisíc vojáků. Nejvíce příslušníků americké armády zde bylo v roce 2011, a to až 110 000.

Milleyho jméno se ale aktuálně objevuje také v další kauze, tentokrát spojené s Čínou a prezidentem Donaldem Trumpem. Podle nové knihy investigativního novináře Boba Woodwarda Peril (Ohrožení), se Milley natolik obával nestabilního psychického stavu Donalda Trumpa, že si tajně telefonoval se svým čínským protějškem, generálem Li Cuo-čchengem, a ujišťoval jej o míru.

Lednový útok na Kapitol měl pekingské lídry velmi znejistit, a ti se tak začali „obávat exprezidentova iracionálního chování“. „Měli podezření, že může zahájit útok na Čínu a spustit válku,“ píše se podle CNN v knize, která vychází příští týden.

Na Milleyho teď míří kritika převážně ze strany republikánů a spolupracovníků bývalého prezidenta Trumpa. Bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo generála nazval „poradcem čínské vlády“ a jeho chování podle něj „může naplňovat definici zrady“. „Je zcela nepřijatelné, aby armádní velitel tajně spolupracoval s Čínou. Měl by být postaven před vojenský soud,“ uvedl republikánský senátor Rand Paul. Generála se ale zastal prezident Biden, který řekl, že má v Milleyho „naprostou důvěru“ a považuje ho za patriota.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované