Elektronické dálniční známky jsou vyhozené peníze, říká „hlídač státu“

Když letos v lednu propukl politický skandál kolem nového IT systému na elektronické dálniční známky, byl Michal Bláha jedním z prvních, kdo začal celou veřejnou zakázku detailně analyzovat a poukazovat na předražené položky.

Podnikatel v oblasti informačních technologií a zakladatel veřejně prospěšné služby HlídačStátu.cz Bláha teď po více jak deseti měsících hodnotí přepracovaný systém, který byl vytvořen a k dnešnímu dni spuštěn pod politickým patronátem ministra dopravy Karla Havlíčka.

Michal Bláha je tolerantní k počátečním výpadkům nového systému, ale není schopen překousnout, že digitalizace dálničních známek kvůli chybějící automatické kontrole není dotažena do konce. „Pokud u nás nebude automatické pokutování, nevěřím, že se účinnost výběru dálničních poplatků digitalizací zvýší,“ říká Michal Bláha v aktuálním rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Co říkáte úternímu startu nového systému elektronických dálničních známek? Státní e-shop se zatím potýká s dlouhými výpadky.

Není to neobvyklý start služby, na kterou se těší hodně lidí. První den je vždy nejtěžší. Zátěž serverů bývá desetkrát, či dokonce stokrát větší, než je běžný provoz, protože jsou všichni „nadržení“ se na to kouknout.

Je třeba s tím dopředu počítat. I stát se musí naučit tyto situace řešit a předvídat. Jsou různé možnosti. Buď servery na ten úvodní den „naškálujete“, ale to stojí i dost peněz a ne vždycky je to technicky možné. Druhá varianta je, že na to ty lidi, uživatele, pouštíte postupně. To bych asi zvolil já. Ráno pustit třeba 10 %, dopoledne dalších 25, odpoledne také 25, na konci dne zbytek. Tím tu úvodní zvědavost rozložíte v čase.

Ale to, co se stalo, není žádná katastrofa. Když nelze dnes koupit elektronickou dálniční známku, nikomu to zatím žádný problém nezpůsobí.

Vicepremiér a ministr dopravy Karel Havlíček výpadky vysvětlil tak, že prý hrozí i útoky hackerů a stát tím přerušením provozu vnějším tlakům předchází.

Já v tom jeho vyjádření vidím spíše výmluvu. Samozřejmě někdo by zaútočit mohl, ale nevidím to jako pravděpodobné. Neznám detaily, ale myslím si, že hlavním důvodem je ten vysoký zájem, jak jsem o tom už hovořil. Nějaký zlý úmysl bych tam neviděl.

Viděl jsem je jenom chvilku ráno, kolem šesté hodiny, když to zrovna fungovalo, potom to kolem půl osmé vypnuli. A k tomu, co jsem měl možnost vidět, mohu říct, že šlo o přehlednou stránku a srozumitelné texty. To chválím. Podivuji se trochu nad tím, že to není v doporučeném designu Portálu občana. To je velká škoda. Samotnou objednávku známky jsem zatím možnost vyzkoušet neměl.

Cena za celý systém elektronických dálničních známek je zhruba poloviční oproti ceně, s níž se počítalo za předchozího ministra Vladimíra Kremlíka. Je to úspěch?

Ano, je úspěch, že se podařilo cenu implementace tohoto informačního systému výrazně snížit. A názorně to také ukazuje, o kolik měla být ta původní zakázka předražená. V této souvislosti je s podivem, že policie odložila trestní oznámení za pokus o tunelování.

Výrazné zlevnění je jistě i důsledkem veřejného tlaku. Ministr Havlíček vyzdvihuje také fakt, že si stát systém vytvořil „in house“, nebude tolik závislý na externích dodavatelích. Myslíte, že u jiných IT zakázek, kde ten veřejný tlak nebyl, zůstávají ceny podobně nadsazené?

To nadsazení původní ceny nijak výjimečné nebylo. Řekl bych, že u veřejných zakázek je to poměrně běžné. Problém je na obou stranách, u zadavatele i dodavatele. Na první straně bývá nekvalitní a zbytečně široké zadání. Kdybych to řekl populárně, státní úředníci si prostě navymýšlí úplně všechno, co je napadne, a zakázka ohromně nabobtná. Místo toho, aby požadovali jen to, co je nezbytné a co je nejvíce potřeba.

A druhá věc je, že i soukromý dodavatel si v nabídkové ceně nechává opravdu velkou rezervu, určitou vatu. Vychází i z toho, že způsob řízení veřejné zakázky a změnové požadavky, jak je zvykem je ve státní správě dělat, jsou velmi nepružné. Když se třeba v půlce toho plnění ukáže, že je nezbytné udělat v zadání změnu - což je u větších projektů naprosto běžné - tak je těžké ji udělat. A pokud ano, tak to znamená i navýšení prostředků, což je další problém. Proto se už dopředu počítá s velkými rezervami, aby se tím tyto změny pokryly.

Mluvil jste o příliš širokém zadání a bobtnání zakázek. To platí i o zakázce na elektronické dálniční známky?

Jak říkám, zatím jsem neměl možnost celé řešení prostudovat. Nicméně v plánu bylo, že by si tam někdo mohl zaregistrovat celou flotilu firemních aut a tam by ji spravoval. Ale to je přesně ta funkcionalita, kterou stát už poskytovat nemá. To je za hranou. Stát má vždy poskytnout jednoduchou a široce dostupnou službu. Privátní software na správu flotil už tady přece existuje. Je tedy zbytečné, aby stát v tomto směru něco podnikal.

Bavíme se pořád o technickém řešení a cenách. Základní otázkou ale je, zda takto pojatá digitalizace bude oproti papírovým dálničním známkám skutečně přínosná?

A to je zásadní. Moje největší výtka totiž je v tom směru, že sice digitalizujeme systém dálničních známek, ale vůbec nevyužíváme výhody, že je to zdigitalizované. My vlastně jen digitalizujeme onu papírovou cestu a nepřinášíme skutečnou generační změnu, generační zlepšení.

Teď možná narážíte na skutečnost, že v Česku, na rozdíl třeba od Slovenska, nebude fungovat automatická kontrola a automatické pokutování. Stacionární kamery byly sice nakoupeny, ale pro tyto účely kvůli díře v zákoně zůstanou „slepé“.

Přesně tak. Policisté a celníci budou muset každého neplatiče na dálnici dohnat. To je absurdní a je to jednoznačná a nezpochybnitelná chyba Ministerstva dopravy a jím navržené legislativy.

Ministr Havlíček tvrdí, že je to politická otázka, že to nemůže řešit sám.

To není politická otázka. On přece neřeší žádný politický problém v tom duchu, komu odpustí poplatek za dálnice a komu ne. Tam jde o problém technické realizace. A oni prostě ten proces zdigitalizovali, ale mentálně stejně zůstali u papírových kuponů.

Aby automatizovaná kontrola mohla fungovat, je třeba hlavně vyřešit problém s vozidly invalidů. Hendikepovaní dnes mohou jezdit po dálnici bezplatně i ve vozech svých blízkých, což ale v elektronickém systému vytváří problém s identifikací osob, které mají na ježdění bez poplatku nárok.

Je několik možností, jak to řešit. Třeba tak, že nákup známky bude invalidům zpětně proplacen. Nebo jim bude dokonce známka automaticky zaplacena, bez papírování. Všichni lidé s hendikepem dostanou příspěvek ve výši ceny známky.

Pokud ale u nás nebude automatické pokutování, nevěřím, že se účinnost výběru dálničních poplatků digitalizací zvýší.

Jak moc se digitalizace povedla, se asi ukáže až za rok, kdy bude k dispozici meziroční srovnání.

Myslím, že ani nebude nutné to analyzovat zpětně, pokud už dopředu víme, že k tomu, aby se vybraly peníze za známky, bude nutné nakoupit minimálně 50 automobilů a zaplatit minimálně 100 policistů. Ti budou permanentně honit a pokutovat lidi na dálnicích. Místo toho, že by to za ně dělala technologie. Takto přitom chytnou jen zlomek nepoctivců. Kdyby ten systém byl automatizovaný, odhalí jistě 99 % hříšníků.

Já prostě nevěřím, že se u nás zvýší ochota dálniční známku kupovat. Přitom by to bylo stejné jako u radaru. I u toho dnes každý zpomalí, protože ví, že jej při překročení povolené rychlosti nafotí a domů mu přijde pokuta. Je to super účinný způsob, jak regulovat rychlost v obci. A to samé musí platit i pro dálnici. Ale Ministerstvo dopravy tento způsob totálně zazdilo. A to je ta největší chyba. Dokud se nezmění zákon, aby motoristy bylo možné kontrolovat a pokutovat automaticky, tak jsou to podle mě vyhozené peníze.