Hlavní obsah

Energetická krize svírá svět. Expert popsal, jaké spory to vyvolá

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

27. 10. 17:10

„Očekávám diplomatický střet mezi chudšími státy EU a zeměmi evropského severozápadu, jež více tlačí zelenou agendu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na energetickou bezpečnost Jan Mazač z Ústavu mezinárodních vztahů.

Článek

Energetická krize se dotýká de facto celého světa – ceny energií rostou do bezprecedentních výšin v zemích Evropské unie, Číně nebo třeba státech Jižní Ameriky.

Co se dá v dalších měsících očekávat, popisuje odborník na energetickou bezpečnost a politiku Jan Mazač, podle kterého může boj o trhy či dodávky energií přerůst v diplomatické spory.

Proměnných je v této otázce víc: „Patří mezi ně obnova ekonomiky po koronavirové pandemii, tedy celosvětově zvýšená poptávka po energiích. Na druhé straně je pak potřeba vzít v potaz předešlou zimu a vyčerpané zásoby. A také zvyšující se poptávku v Asii, kde je cena energií ještě mnohem vyšší než v Evropě. Dodavatelé zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA i Kataru tak své nákladní lodě odklánějí právě do Asie. Vydělají si tam prostě víc.“

Evropa v důsledku toho nemá šanci ukojit poptávku po energiích. „Paradoxně se pak producenti uchylují více k uhlí – podle posledních čísel za tento rok má třeba Německo nejvyšší uhlíkové emise od roku 1990,“ poznamenal odborník s narážkou na klimatické cíle Evropské unie.

Legislativní smršť neboli Fit for 55

Uprostřed energetické krize řeší Evropská unie i boj s klimatickou krizí. A právě na jejích klimatických cílech, nyní ambiciózních, se může současná situace podepsat. Mimo jiné při debatách o klimatickém balíčku Fit for 55, který podle Mazače spustil v unijních institucích legislativní smršť: „Obsahuje nějakých 12 legislativních návrhů – některé jsou úplně nové, u jiných jde o revize stávajících směrnic a nařízení. Kvůli současné krizi může v tomto případě docházet, budeme-li se bavit třeba o fungování na Radě EU, k různým střetům, diplomatickým šarvátkám.“

Zásadní bude podle něj nakonec to, jak bude vypadat finální podoba legislativy představené Evropskou komisí. „Všechny členské státy budou krizovou situaci zohledňovat – zejména růst cen energií. Očekávám tedy nějaký střet mezi novějšími, chudšími státy EU a zeměmi evropského severozápadu, které obecně více tlačí zelenou agendu,“ předestřel odborník.

Poslechněte si novou Stopáž, která se věnuje i unijní klimatické politice:

Bohatství jednotlivých zemí se ostatně podle něj projevuje i na tom, s jakou urgencí státy energetickou krizi a s ní spojený raketový nárůst cen energií řeší.

„Přece jen jsou státy na severozápadě Evropy bohatší a i tamní společnost na své vlády možná nevytváří takový tlak, k jakému dochází ve střední nebo východní Evropě,“ podotýká Mazač.

Rusko cílí na Čínu i africké země

Současná situace má silný potenciál pošramotit mezinárodní vztahy.

Část společnosti ostatně jako na původce energetické krize ukazuje na Rusko – dodavatele zemního plynu, který sice plní dopředu nasmlouvané kontrakty, ale nedodává nic navíc.

Pozice Ruska v energetické krizi je ale podle Mazače komplikovanější, méně čitelná.

„Je otázkou, jestli stát nenabízí nic navíc záměrně, nebo zda platí argumenty, že i v Rusku roste poptávka. Že země očekává tuhou zimu, takže uspokojuje domácí trh,“ podotýká Mazač z Ústavu mezinárodních vztahů.

Foto: Profimedia.cz

Připravovaná stanice pro plynovod Nord Stream 2 v Německu.

Kvůli přechodu na zelenou ekonomiku se Rusko bude muset na trhu s energiemi přeorientovat. Už nyní se ostatně soustředí víc na obchod s Čínou či africkými státy.

„Na africkém kontinentu jsou stovky milionů lidí, kteří nemají přístup k elektřině. Je tam pro Rusy tedy obrovský obchodní potenciál. V Evropě řešíme dekarbonizaci, v Africe platí za palčivou otázku přístup k elektřině a je jedno, jestli pochází z uhlí nebo plynu. Ti lidé si prostě chtějí doma rozsvítit a zatopit,“ uvedl odborník s tím, že v Evropě obecně spotřeba energií bude klesat i kvůli zvyšování energetické účinnosti, zateplování a dalšímu efektivnímu využívání energií.

V Asii i Africe naopak taková spotřeba poroste.

Udržet balanc

S energetickou krizí vyvstalo podle Mazače i několik bezpečnostních hrozeb spojených s energetikou: „Koncept energetické bezpečnosti má tři klíčové elementy – jsou to fyzická a finanční dostupnost energetických zdrojů a jejich přijatelnost. Jednu z hrozeb nyní představuje snižující se dostupnost energií, kromě jednotlivců, kterých se krize dotýká, zastavují provoz kvůli cenám energií i fabriky. Řeší se i otázka přijatelnosti energetických zdrojů z klimatického či environmentálního hlediska, v níž je potřeba najít nějaký balanc.“

Nakonec i samotná fyzická dostupnost energetických zdrojů v současnosti představuje problém. „S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, jež můžou třeba kvůli povětrnostním podmínkám zničehonic vypadnout, bude do budoucna velmi důležité, aby byly k dispozici i jednoduše řiditelné zdroje. Tedy takové, které budou schopny udržet energetickou soustavu v rovnováze,“ dodal Jan Mazač z Ústavu mezinárodních vztahů.

Anketa

Obáváte se, jaké dopady na vás či vaši rodinu může aktuální energetická krize mít?
Ano
92,2 %
Ne
7,8 %
Celkem hlasovalo 3807 čtenářů.
Sdílejte článek

Reklama

Doporučované