Hlavní obsah

Nejchudší zemí Evropy zmítá energetická krize, Gazprom ji chce odstřihnout

Foto: DPA, ČTK

Západní směřování Moldavska potvrdila naposledy zářijová návštěva spolkového prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Současnou krizi mnozí přičítají zásahům Kremlu. (Na snímku přivítání Steinmeiera před rezidencí prezidentky Maii Sanduové.)

Reklama

27. 10. 11:25

Moldavsko je zcela závislé na dodávkách plynu od ruského gigantu. To se teď snaží změnit. Země poprvé nakoupila plyn i od jiného zdroje, pomohlo Polsko. Stále však jde jen o zlomek toho, co země potřebuje.

Článek

Doposud pocházely všechny moldavské dodávky zemního plynu z Ruska. V září ale zemi vypršel dlouholetý kontrakt, načež Gazprom zvýšil ceny a Moldavsko na ně odmítlo přistoupit. Moldavské delegaci se v Moskvě na nové smlouvě dohodnout nepodařilo. Gazprom totiž trval na uzavření dohody o dluzích za dřívější dodávky, které již přesahují 715 milionů dolarů. Moldavsko výši dluhu opakovaně zpochybňuje.

Poté, co se nepodařilo uzavřít nový kontrakt, ruský energetický gigant snížil dodávky. A dohnal zemi k vyhlášení třicetidenního nouzového stavu.

Teď politici země, kterou zmítá energetická krize, vidí záblesk naděje. „V pondělí došlo v naší zemi k historickému okamžiku,“ uvedl tamní ministr zahraničí Nicu Popescu pro BBC. „Moldavsko poprvé nakoupilo zemní plyn od zdroje, kterým není ruský Gazprom,“ dodal.

Dodávku zemního plynu o objemu jeden milion metrů krychlových se podařilo zajistit od polského koncernu PGNiG.

Pokud ovšem Gazprom přistoupí k tomu, čím hrozí, a ukončí dodávky plynu úplně, Moldavsko bude muset získat z jiných zdrojů mnohem větší objem, aby země energeticky nezkolabovala.

Vyjednávání zatím stále pokračují. Moldavští představitelé dali najevo, že by rádi novou smlouvu s Gazpromem podepsali, ale jen pokud ruská společnost přijde s pro ně výhodnějšími podmínkami.

Moldavský místopředseda vlády Andrei Spinu na pondělním tiskovém brífinku řekl, že vláda bude tento týden pokračovat ve vyjednávání a bude se snažit zajistit „férové“ ceny. Jestli se dohodu vyjednat nepodaří, nejchudší země Evropy bude muset obtížně shánět zemní plyn jinde.

„Teď je ta nejhorší doba k tomu, mít doma plynovou krizi,“ přiznal BBC moldavský ministr Popescu. „Ceny jsou vyšší než kdy jindy. Tuto krizi trhu vidíme v celosvětovém měřítku. Máme ale podporu. V posledních letech postavilo Rumunsko nový plynovod vedoucí do Moldavska, který nám poskytuje pojistku. Dostali jsme také nějaké rady od Evropské unie ohledně toho, jak během několika dní diverzifikovat dodávky zemního plynu,“ dodává Popescu, který se snaží udržet si pozitivní přístup.

Foto: Profimedia.cz

Moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.

Ruská pomsta za proevropské směřování

Podle mnohých stojí za krizí zemního plynu v Moldavsku Kreml a jeho nesouhlas s proevropským směřováním země. Zvýšení cen má být jakýmsi kremelským způsobem vyjádření nelibosti. Země, která dříve patřila k Sovětskému svazu, se v poslední době od Ruska odklání směrem na Západ. Současné vedení země je proevropské a podporuje užší vztahy s Evropskou unií.

Minulý rok si například Moldavané zvolili prezidentkou prozápadně smýšlející Maiu Sanduovou.

„Tento rok jsme měli parlamentní volby a proruská strana prohrála,“ popsal situaci pro BBC Sergiu Tofilat, bývalý energetický poradce moldavského úřadu prezidenta. „U moci je prozápadní strana. Takže Rusko změnilo svůj přístup k dodávkám plynu. Kreml chce potrestat moldavský lid za to, že volil proti proruské straně. Je to čistá politika. Vladimir Putin se snaží udržet bývalé sovětské státy v kremelské sféře vlivu. Nechceme před Moskvou klečet na kolenou. Musíme říct ruskému vydírání jasné ne. Nyní máme příležitost zbavit se ruského vlivu v Moldavsku,“ dodává.

Kreml se proti tomu, že by energie využíval jako zbraň, ohradil. Podle prezidenta Putina se jedná o „naprostý nesmysl, blábol a politicky motivované žvanění“.

Pro Moldavsko nebude snížení ruského vlivu lehkým úkolem. Co se týče energetiky, Moldavsko je s Ruskem velmi úzce svázáno. Nejenže je země stoprocentně závislá na ruském zemním plynu, i v moldavské vlastní plynárenské společnosti Moldovagaz má většinový podíl ruský Gazprom. Více než 80 procent moldavské elektřiny navíc pochází z elektrárny v Podněstří, které je separatistickým regionem ekonomicky, politicky i vojensky podporovaným Moskvou.

Podněstří je ale zároveň slabinou Ruska při vyjednávání o dodávkách plynu pro Moldavsko. Podněstří totiž využívá stejné potrubí jako Moldavsko, snížení dodávek plynu má tedy nutně dopad i na separatistické území.

„Gazprom potřebuje smlouvu o zemním plynu s Moldavskem, aby mohl plynem zásobovat i odtržený region,“ vysvětluje Tofilat. „Gazprom je veřejná společnost s akciemi kótovanými na burze. Nemůže si dovolit podepsat smlouvu s dodavatelem Podněstří, které není oficiálně uznáno,“ dodává.

Na tom, že za rozpoutáním plynové krize stojí Rusko, se shodují také běžní obyvatelé Moldavska.

„V téhle situaci jsme, protože směřujeme k Evropě. Kdybychom byli s Ruskem, všechno by bylo jinak,“ řekl redaktorovi BBC řidič místní taxislužby.

Právě řidiči už dopad nedostatku plynu pociťují. Před čerpacími stanicemi se začínají tvořit kolony a řidičům začíná docházet trpělivost. „Problém je, že naši lídři se chtějí přátelit s Evropou a Amerikou. Pro levný zemní plyn by měli jet do Moskvy a přijet s dohodou. Musíme se Rusku poklonit,“ domnívá se další z řidičů.

Server BBC v souvislosti s tím poukazuje na to, že energetická krize by mohla být hrozbou pro proevropské směřování země. Dlouhodobý nedostatek plynu a vyšší účty za energii by mohly Moldavany přimět k tomu, aby začali cestu, po které se jejich země vydala, zpochybňovat.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované