Hlavní obsah

EU má v plánu dát peníze členským zemím, které přijmou afghánské uprchlíky

Foto: Profimedia.cz

Ursula von der Leyenová při sobotní návštěvě letecké základny Torrejón de Ardoz poblíž Madridu.

Reklama

21. 8. 19:26

Členské země EU, které přijmou afghánské uprchlíky, budou moct od Evropské komise získat finanční podporu. V sobotu to uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová společně s plánem navýšení humanitární pomoci pro Afghánistán.

Článek

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nastínila počáteční kroky Evropské unie, kterými se chce společenství podílet na řešení afghánské krize. V sobotu přislíbila, že navrhne navýšení humanitární pomoci pro Afghánistán, a vyzvala mezinárodní komunitu, aby se podílela na přesídlení uprchlíků. Členským státům EU chce za přijetí běženců nabídnout finance.

„Apeluji na všechny státy, které se účastnily misí v Afghánistánu, na Evropany i všechny ostatní, aby stanovily dostatečné přijímací kvóty (…), abychom společně mohli pomoci těm, kteří potřebují ochranu,“ uvedla Ursula von der Leyenová během sobotní návštěvy letecké základny Torrejón de Ardoz poblíž Madridu, kde postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor. Na místě s ní byl také šéf Evropské rady Charles Michel a španělský premiér Pedro Sánchez.

Von der Leyenová oznámila, že navrhne zvýšení stávající částky 57 milionů eur (1,5 miliardy Kč), které Evropská komise tento rok vyčlenila na humanitární pomoc pro Afghánistán. Rozvojová pomoc EU je však podle předsedkyně podmíněna dodržováním lidských práv, dobrým chováním vůči menšinám a respektu k ženám a dívkám.

EU by neměla opustit lidi „čelící odplatě“

Evropská komise také hodlá podpořit unijní státy, které přijmou uprchlíky z Afghánistánu. „Komise je připravena uvolnit nezbytné rozpočtové prostředky na podporu členských států, které nabídnou uprchlíkům pomoc v podobě možnosti usazení se na jejich území,“ uvedla předsedkyně von der Leyenová. Problematiku přesídlení hodlá přednést i na setkání skupiny zemí G7 plánovaném na příští týden.

Pro vstřícnost vůči prchajícím Afgháncům se ve středu vyslovil také předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Evropská unie by podle něj neměla opustit lidi, kteří nyní „čelí odplatě“ a uprchlíky před Tálibánem by si měly rozdělit evropské země.

Finance za přijetí uprchlíků by možná mohly motivovat členské země, které se doposud k pomoci s přesídlováním Afghánců příliš nehlásily. Poněkud zdrženlivě k přijímání uprchlíků přistupovala například Francie. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona může destabilizace Afghánistánu vést k „neregulovaným migračním proudům směrem do Evropy“. Dodal, že tyto migrační toky „musíme předvídat a chránit se před nimi“.

Macron také podle Euronews pronesl, že „Evropa následky současné situace nemůže nést sama“. Na druhou stranu ale také mluvil o solidaritě a slíbil, že Francie neopustí své spolupracovníky, stejně jako „umělce, aktivisty, novináře a další, které ohrožuje Tálibán“.

K řešení afghánské krize se také již přihlásily některé země mimo Evropskou unii. Britský premiér Boris Johnson již například oznámil, že jeho země přijme dvacet tisíc afghánských uprchlíků, z toho pět tisíc už v tomto roce. Připravena přijmout afghánské uprchlíky nad rámec spolupracovníků svých vojáků je také Kanada. Tamní premiér Justin Trudeau zmínil rovněž počet 20 tisíc.

V loňském roce tvořili Afghánci sedm procent příchozích do Evropy přes Středozemní moře. Od ledna do listopadu 2020 byli Afghánci s 28 145 žádostmi (poprvé podanými) druhými nejčastějšími žadateli o azyl v zemích Evropské unie, první místo připadá Syřanům. Do října loňského roku vyhověly evropské země 54 procentům žádostí, nejčastěji udělovalo politický azyl Německo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované