Hlavní obsah

Lidé ztrácejí důvěru v Evropskou unii

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

15. 6. 10:10

Pandemie nového typu koronaviru ukázala, jak zranitelné a nejednotné je ve skutečnosti společenství států Evropské unie.

Článek

Dubnového průzkumu Evropské rady pro zahraniční vztahy se zúčastnilo celkem 12 členských států: Německo, Francie, Dánsko, Španělsko, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Švédsko, Itálie, Rakousko, Nizozemsko a Bulharsko.

Výsledky veřejného mínění ukazují, že důvěra ve schopnost EU klesá. Lidem nejvíce vadí pomalé zavádění vakcín a nejednotný přístup ke společným protipandemickým opatřením.

Ještě vyšší je však nespokojenost respondentů s politickými systémy jednotlivých zemí. I přes nedůvěru proto většina dotazovaných členství v Evropské unii stále podporuje, žádá však silnější a efektivnější spolupráci mezi členskými státy.

Skepse převládá ve velkých státech

V polovině dotazovaných zemí došlo vlivem pandemie covidu-19 ke zhoršení důvěry v instituce Evropské unie. Největší skepsi vůči společenství EU analytici evidovali ve Francii (62 %), Itálii (57 %), Německu (55 %), Španělsku (52 %) a Rakousku (51%).

I přes rostoucí nedůvěru bylo členství v Unii u 11 dotazovaných států označeno za prospěšné a přínosné, jedinou výjimkou byla Francie, která své členství hodnotí jako neutrální – pro zemi není „ani dobré, ani špatné“.

Obecně platí, že občané ve větších členských státech, jako je například Německo, přistupují k dosavadní úloze Evropské unie daleko kritičtěji než občané v menších zemích. V Německu je podíl lidí, kteří se domnívají, že je systém EU nefunkční, o 11 % vyšší než před pandemií a v současnosti tvoří většinu.

Ještě vyšší však bylo u občanů patrné zklamání z vlastní vnitropolitické situace. 80 % respondentů v Itálii a Španělsku, 66 % ve Francii, 60 % v Portugalsku a 55 % v Polsku uvedlo, že jejich domácí politický systém je nevyhovující a potřebuje změny.

Naprostá většina dotazovaných respondentů se shodla, že je třeba, aby 27 členských států začalo více pracovat na silnější vzájemné spolupráci. V deseti zemích převládá názor, že právě pandemie koronaviru ukázala větší potřebu unijní kooperace. V Německu a ve Francii vzájemnou spolupráci žádala menšina respondentů – v Německu 47 procent dotazovaných, ve Francii 45 %.

„Právě skutečnost, že dva z největších a nejvlivnějších států EU pochybují o potřebě unijní spolupráce nejvíce, je pro Evropskou unii výstrahou, aby se k problému postavila rychle a zodpovědně,“ upozorňují autoři průzkumu.

Oba státy navíc v brzké době čeká důležité celostátní hlasování. Německo bude v září volit do spolkového sněmu v Berlíně, Francii napřesrok v dubnu čekají prezidentské volby, což může výrazně ovlivnit budoucí úlohu obou zemí v evropském společenství.

U většiny Čechů převládá pozitivní dojem

V České republice je podle dat Evropské komise z května 2021 důvěra v instituce EU naopak nejvyšší od roku 2013. Pozitivní dojem z Evropské unie má aktuálně 49 % občanů ČR, což je dokonce o čtyři procenta více, než je unijní průměr.

Podobně jako u ostatních států se však i v Česku dramaticky propadla důvěra v národní vládu a parlament. U kabinetu byl propad výraznější – meziročně ze 40 na 19 procent. Podíl lidí důvěřujících parlamentu pak meziročně klesl z 25 na 15 procent. Kromě spokojenosti s Unií je výrazně vyšší i důvěra obyvatel Česka v OSN – vzrostla ze 45 na 57 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované