Hlavní obsah

Evropský „bazar“ s vakcínami trvá. Debata lídrů Unie se na něm zasekla

Foto: Profimedia.cz

Předseda Evropské rady Charles Michel vítá účastníky březnového online summitu.

Reklama

Debata na unijním summitu se „zasekla“ na covidových a především vakcínových sporech, které se mezi zeměmi EU v posledních pár dnech rozhořely. Jednání Evropské rady se později zúčastnil také americký prezident Biden.

Článek

„Aby bylo zcela jasno, chceme, aby bylo rozdělení vakcín spravedlivé,“ uvedla vakcínové téma na tiskové konferenci Ursula von der Leyenová, šéfka Evropské komise. Podle společného prohlášení evropských lídrů se účastníci summitu shodli na „důležitosti transparentnosti a na kontrole exportu“ a také na „zrychlení výroby vakcín“. Na jasném stanovisku k zákazu exportu vakcín nebo výrazné změně systému nákupu a distribuce vakcín se ale ani po mnohahodinovém jednání neshodli.

Na poslední chvíli přesunul šéf Evropské rady Charles Michel plánovaný dvoudenní summit lídrů EU do virtuálního prostředí. Důvodem je stále se nelepšící pandemická situace v Evropě. Vyjednávání jsou tak značně omezena. A to ve chvíli, kdy mezi zeměmi panuje výrazný spor o systém distribuce vakcín, jejichž nákup a celou strategii dojednala Evropská komise. Nakonec se z plánovaných dvou dnů stalo pouze jednodenní jednání.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz je v čele těch, kterým se dosavadní systém nelíbí. Nepovažuje ho za spravedlivý. Podle něj by se měly vakcíny rozdělovat podle počtu obyvatel. Takové kritérium opravdu existuje, ale pouze jako „strop“ pro jednotlivé země, které si objem nákupu vakcín různých firem zajišťují samy. Například kvůli výpadkům dodávek vakcín od firmy AstraZeneca některé země dostaly výrazně méně vakcín než původně měly.

Právě firmu AstraZeneca zmínila několikrát na tiskové konferenci Ursula von der Leyenová. Zdůraznila, že britsko-švédská firma musí dostát svým závazkům, které s Unií domluvila, a dodat slíbené počty vakcín.

Na ostrá slova Sebastiana Kurze, který kritizoval rozdělování vakcín a objednávání skrze řídící skupinu označil za „bazar“, však reagovali nesouhlasně například německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Na Kurzovu stranu se postavilo Chorvatsko nebo Česko.

Evropská rada vyzvala, aby se dalšími jednáními zabývali velvyslanci jednotlivých členských států.

77 milionů dávek vakcíny mimo EU

Naopak již před jednáním se zdálo, že se premiéři a prezidenti unijních zemí nakonec shodnou na zpřísnění omezení exportu vakcín, který zavedla Evropská komise. Brusel se tak dostal do vyhroceného sporu s Londýnem, kdy došlo ke vzájemnému osočování z blokování dodávek. Důvodem zavedení blokády exportu je zejména neplnění závazků farmaceutických firem, které do Unie nedodávají tolik, kolik nasmlouvaly.

Ve čtvrtek Evropská komise zveřejnila data, podle kterých EU od prosince loňského roku vyvezla 77 milionů dávek vakcíny do 33 různých zemí. Nadto ještě přidala 31 milionů dávek vakcín v rámci programu COVAX, který pomáhá chudším zemím dostat se k očkovací látce. Export vakcíny ale míří i do USA, Británie, Austrálie nebo Číny.

Z EU do Velké Británie, se kterou Komise vedla přestřelku, podle unijních dat od prosince zamířilo 21 milionů dávek vakcíny. Milion z toho byl od firmy AstraZeneca, zbytek od firmy Pfizer/BioNTech.

Ani mezi členskými státy ale nepanovala souhra názorů, co se týče zpřísnění exportu. S tím, aby se kontroly a zákazy rozšířily i mimo firmy, které neplní závazky vůči EU, nesouhlasilo Nizozemsko, skandinávské země nebo Belgie.

Schůzky unijních lídrů se kvůli tomuto tématu zúčastnil také předseda europarlamentu David Sassoli. Podpořil přísnější postoj k zákazu exportu vakcín a ve vyjádření tisku poté potvrdil, že se jednání „ubírají správným směrem“, v tomto případě tedy pro přitvrzení vývozních pravidel.

Dalším tématem, které se stalo tématem summitu lídrů EU, byly zahraniční vztahy. Ve čtvrtek večer se k videokonferenci připojil také prezident Spojených států Joe Biden. Jednání Evropské rady se americký prezident účastnil po 11 letech. Řešilo se utužení transatlantických vztahů, ekonomická obnova po pandemii nebo problémy týkající se klimatické změny. Na videokonferenci byl americký prezident připojený asi hodinu.

Podle programu se na summitu také schválil postoj ke vztahům mezi EU a Tureckem. Lídři se shodli na tom, že chtějí posilovat vzájemné vazby, zejména ty obchodní. Chtějí také s Tureckem spolupracovat v otázkách spojených s migrací. Ve společném prohlášení ale Unie kritizuje potírání lidských práv v zemi.

Reklama

Doporučované