Hlavní obsah

Existuje diktát Bruselu? Legislativní proces Evropské unie a česká role v něm

13. 5. 2019

Jak rozhoduje Evropská unie. (Video: Hana Grohová)

Často se říká, že nám Evropská unie něco nařizuje. Můžeme mluvit o diktátu Bruselu, nebo se na rozhodování sami podílíme? Jak funguje legislativní proces EU?

Článek

Evropská unie nemůže přijímat zákony, ale jen právní akty legislativní povahy. To jsou nařízení a směrnice. Pravomoc schvalovat zákony mají pouze parlamenty členských států. Evropské instituce vydávají také právní akty s nižší právní silou, mezi které patří rozhodnutí, doporučení nebo stanoviska.

Nařízením se musí řídit všichni evropští občané. Směrnice stanoví závazné cíle, ke kterým musí členské státy do určitého data dospět, ale samy si vyberou způsob. Rozhodnutí je sice také závazné, ale jen pro osoby, kterých se týká. Rozhodnutí se často vydávají v oblasti ochrany hospodářské soutěže a platí pak například jen pro určité podniky. Doporučením a stanoviskem se členské státy vůbec nemusí řídit, jen jim radí, jaký je podle Evropské unie nejlepší postup.

„Zakázané hranolky, migrace i máslo.“ Nešiřte bludy. Fakta o EU z pořadu Datažurnál (15. 7. 2018). (Video: Seznam.cz)

Jak vypadá cesta legislativního návrhu?

Oficiální pravomoc podat návrh právního aktu má v Evropské unii jen Evropská komise. Několik institucí ale může Evropskou komisi o návrh požádat: Rada EU, většina Evropského parlamentu, Evropský soudní dvůr, alespoň čtvrtina členských států, Evropská centrální banka a Evropská investiční banka.

Legislativní proces má možnost ovlivnit i každý občan. Pokud chce něco v EU změnit, musí sestaví návrh a potřebuje získat podpisy alespoň milionu občanů ze sedmi členských zemí. Druhou možností je sepsání petice a její zaslání do Evropského parlamentu, který poté podá impuls na návrh do Evropské komise.

Pokud se Evropská komise rozhodne, že návrhy zmíněných institucí nebo skupiny občanů nepošle dál, musí pro to uvést důvod.

Hotový návrh putuje do Evropského parlamentu a Rady EU. Pokud se na něm parlament i Rada shodnou, je návrh přijat. Jinak mají obě instituce možnost předložit maximálně dva pozměňovací návrhy. Když se totiž do té doby nedomluví na podobě právního aktu, musí se svolat dohodovací výbor, ve kterém sedí vybraní členové Evropského parlamentu i Rady EU. Ti jednají o nové verzi, se kterou by souhlasila většina poslanců i členů Rady EU. V případě, že se nedohodnou, končí celý legislativní proces a návrh jde do koše.

Jakou roli hrají v celém procesu členské státy?

Návrh posílá Evropská komise i do parlamentů všech členských států. Pokud se alespoň třetina z nich shodne, že návrh porušuje princip subsidiarity (opatření by se měla přijímat na co nejnižším stupni státní správy) a členské státy by si mohly o daném tématu rozhodnout samy, Evropská komise musí návrh pozměnit nebo stáhnout.

Každá země má také své členy ve všech třech institucích, které o právních aktech rozhodují. V parlamentu mají všichni včetně nás poměrný počet poslanců podle velikosti státu. My volíme 21 europoslanců. V Radě EU sedí ministři členských zemí a Evropská komise má 28 členů, každého z jedné země, takže po brexitu bude komisařů pouze 27.

Česká republika se podílí na všech částech legislativního procesu Evropské unie. S ostatními státy se může podílet na návrhu právního aktu nebo jeho zamítnutí. Naši europoslanci a členové Rady EU hlasují, jestli s návrhy souhlasí.

Doporučujeme