Hlavní obsah

Export čekají změny. Ministerstvo vydalo příručku, jak vyvážet v době covidové

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

14. 8. 2020 9:13

Ministerstvo zahraničí připravilo publikaci s názvem „Mapa strategických příležitostí“, která mimo jiné obsahuje data a analýzy z 83 zemí, kde má Česko zastupitelský úřad. Největší problém je malá přidaná hodnota zdejších výrobků.

Článek

„Specifická doba si žádá specifická řešení,“ začíná text nového dokumentu od Ministerstva zahraničních věcí. Mapa strategických příležitostí vznikla jako pomoc tuzemské ekonomice, především jejímu exportu. Česko jako země s velmi otevřenou ekonomikou je silně závislé na mezinárodním obchodu, který se ocitl v turbulentní době a bude se muset změnit.

„Čeští podnikatelé a firmy mají skrze tento nástroj možnost získat důležité a aktuální informace z vybraných světových regionů, které jsou nezbytné ke vstupu na tamní trhy,“ popisuje publikaci pro Seznam Zprávy Zuzana Štíchová, ředitelka odboru komunikace Ministerstva zahraničí. „Cílem publikace je přinést informace o tom, kde má Česká republika šanci uspět. Slouží podnikatelům a veřejnému sektoru při snaze expandovat do zahraničí či prosazovat české ekonomické zájmy ve světě,“ vysvětluje.

Propad jako ve 30. letech

Podle analýzy čeká svět nelehké období. Odhaduje se, že globální hrubý produkt klesne na konci tohoto roku o čtyři až šest procent, nejhůře dopadnou vyspělé země, které se propadnou až o osm procent. Pro rozvojové ekonomiky ale bude letošek zdrcující, s průměrným tříprocentním propadem to bude pro mnohé z nich nejhorší výsledek za posledních 50 let. „Světová ekonomika v roce 2020 zažije největší propad od Velké hospodářské krize 30. let 20. století,“ predikuje kolektiv autorů pod vedením náměstka Martina Tlapy.

V krizích se však zároveň najde dostatečná odvaha ke konání nezbytných reforem i k využití nabízených příležitostí. Právě možnosti, ale i rizika jsou popsána pro 83 zemí po celém světě, které na svém území mají český zastupitelský úřad.

Podle dokumentu pandemie hlavně zvýraznila a zrychlila již existující těžkosti jednotlivých států. Jako hlavní tři problémy vidí diplomaté zadlužení zemí, podfinancování zdravotnictví a silnou pozici šedé ekonomiky. Ta zapříčinila, že mnoho lidí skončilo mimo státní systém podpory.

Protekcionismus

Už před krizí se objevoval protekcionismus jednotlivých zemí a odklon od liberálního mezinárodního obchodu. První vlna covid-19 však českému exportu přinesla hodně nepříjemná čísla: v dubnu klesl vývoz o 40 procent, v přepočtu na koruny se jedná o propad ve výši 125 miliard. V květnu pak pokles činil 100 miliard korun.

Jako největší varování pro budoucnost Česka označilo ministerstvo vývoz levných a jednoduchých výrobků kvůli stoupající soběstačnosti ostatních států a přechodu k protekční politice. „Pro ČR je důležité, aby ekonomika nebyla tolik závislá na výrobcích s nízkou přidanou hodnotou. Nejde o finální výrobky, které by putovaly přímo přímo k zákazníkovi,“ komentuje situaci Štíchová. Podle ministerstva jsou nyní „nejblíže zákazníkovi“ a tedy finálními produkty v ČR ubytování, stravování a pohostinství.

„Podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu Česka je v průměru 61 procent, což je celosvětově jedna z nejnižších hodnot. Tento směr není pro českou ekonomiku perspektivní a brzy nebude ani atraktivní pro firmy,“ pokračuje ředitelka.

Zpět až za tři roky

S přechodem k regionálnějším dodavatelským řetězcům by mohla Česká republika využít šance v rámci Evropské unie, ale přesto zpráva varuje před vytěsněním ekonomiky s vyšší přidanou hodnotou na globální úrovni.

„Novým trendem světové ekonomiky je spolu s deglobalizací a regionalizací mezinárodního obchodu tendence privatizovat. Spolu s rostoucími požadavky na vyšší podíl domácí výroby přinesla koronavirová pandemie větší snahu zemí o privatizaci firem,“ míní Štíchová.

„Očekáváme pokles exportu, který zasáhne především Německo a v důsledku pak i Českou republiku. Hodnota českého exportu se aktuálně propadla zhruba o 20 procent ve srovnání s rokem 2019. I když příští rok očekáváme opětovný růst, zpět na úroveň loňského roku se vrátíme odhadem v roce 2022 případně 2023,“ předpokládá Štíchová. Změny očekává i v perspektivních sektorech, jako je zdravotnictví, digitální technologie či kreativní průmysl.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované