Hlavní obsah

Extrémně vzácná reakce na vakcínu je i extrémně nebezpečná, zjistili vědci

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

12. 8. 9:14

Vědecká analýza objevila u krevních sraženin vyvolaných očkováním vakcínou společnosti AstraZeneca vysokou úmrtnost. Jde však jen o zlomek případů a vědci zdůrazňují, že mnohem nebezpečnější je nenechat se očkovat.

Článek

Přestože je syndrom krevní sraženiny po první dávce vakcíny od společnosti AstraZeneca extrémně vzácný, přínaší s sebou vysoké riziko úmrtí a může se objevit u jinak mladých a zdravých lidí, uvádí analýza publikovaná v odborném časopise The New England Journal of Medicine.

Údaje studie naznačují, že u osob mladších padesáti let se krevní sraženiny vyskytují přibližně u jednoho z padesáti tisíc lidí, kterým lékaři aplikovali vakcínu od společnosti AstraZeneca. Tým britských vědců ve své studii zkoumal příznaky a projevy u 220 potvrzených a pravděpodobných případů s krevními sraženinami po první dávce očkování vakcínou AstraZeneca, které britské nemocnice přijaly v období od 22. března do 6. června.

Mezi 294 sledovanými pacienty výzkumný tým identifikoval 170 potvrzených a 50 pravděpodobných případů poruchy srážlivosti krve, tedy syndrom pojmenovaný jako imunitní trombotická trombocytopenie vyvolaná vakcinací (VITT). Syndrom se u osob objevil v rozmezí od 5 do 48 dnů po očkování, nejčastěji okolo 14 dnů od podání první dávky očkování.

Věk zkoumaných pacientů se pohyboval mezi 18 až 79 lety (medián 48 let), nepřevažovali příslušníci jednoho z pohlaví ani osoby s některým z rizikových faktorů. Úmrtnost v této skupině dosáhla podle autorů analýzy 22 procent.

„Je důležité zdůraznit, že tento druh reakce na vakcínu Oxford/AstraZeneca je velmi vzácný,“ řekla deníku The Guardian hematoložka z Oxford University Hospitals NHS Foundation Trust a hlavní autorka analýzy Sue Pavordová.

Nicméně pro ty, kterým se vytvoří krevní sraženiny, mohou být následky „zničující“, dodala hematoložka. „Často (VITT) postihuje mladé, jinak zdravé očkované, u kterých ale dosahuje vysoké úmrtnosti. Je to zvláště nebezpečné, pokud má pacient velmi nízký počet krevních destiček a dojde u něj ke krvácení do mozku,“ dodala Pavordová. Podle studie u těchto pacientů roste riziko smrti až na 73 procent.

„Může postihnout kohokoli,“ dodává profesorka lékařství na univerzitě King's College London a ředitelka charitativní organizace Thrombosis UK Beverley Huntová. Podle Huntové nemělo padesát procent případů s krevními sraženinami v analýze žádné předchozí zdravotní problémy a nevyskytovaly se u nich ani konkrétní individuální rizikové faktory, které by nahrávaly vzniku krevních sraženin.

Syndrom VITT je podle Pavordové podobný stavu, jenž je někdy zaznamenán u pacientů léčených heparinem na ředění krve. Zdá se ale, že je „agresivnější než to, co jsme dosud znali“, řekla Pavordová deníku The Guardian.

Ačkoli se syndrom v několika málo případech objevil u osob očkovaných vakcínou Pfizer/BioNTech, způsob, jakým se VITT projevil u zkoumaných pacientů, je podle autorů studie spojený pouze s vakcínou od společnosti AstraZeneca.

„Přistupovali jsme k tomu nezaujatě,“ řekla The Guardian doktorka Catherine Bagotová, konzultantka oddělení hematologie ve fakultní nemocnici Glasgow Royal Infirmary a lektorka na univerzitě v Glasgow. „Vakcína Pfizer nedokázala v případech, o kterých víme, splnit definici potvrzeného případu nebo pravděpodobného případu syndromu VITT,“ dodala Bagotová.

Autoři studie definovali VITT na základě pěti kritérií. Mezi nimi je nástup symptomů pět až třicet dní po očkování proti SARS-CoV-2, zdokumentovaná přítomnost krevní sraženiny nebo trombocytopenie (počet krevních destiček klesl pod 150 000 na milimetr krychlový).

Osoby, jež splňovaly všech pět kritérií, byly považovány za osoby s potvrzeným výskytem VITT. U pacientů, kteří nesplňovali všech pět kritérií, byl výskyt VITT posouzen podle klasifikace jako pravděpodobný, možný nebo nepravděpodobný.

Na začátku května doporučil britský Smíšený výbor pro očkování a imunizaci (JCVI) vládě, aby osobám mladším čtyřiceti let nabídla alternativu k vakcíně od společnosti AstraZeneca, pokud to situace umožní.

Výsledky studie nicméně podle Pavordové neznamenají, že by vakcínou AstraZeneca neměly být očkovány osoby mladší šedesáti let. „Pokud je vysoká prevalence covidu-19 ve společnosti, pravděpodobně více lidí se nakazí a skončí na jednotce intenzivní péče, a pokud je jim více než šedesát let, roste i pravděpodobnost úmrtí. V takovém případě má smysl očkovat AstraZenecou každého. Ale když je prevalence nižší, věková hranice je vhodným prostředkem,“ myslí si Pavordová.

„To, co je naprosto zásadní, je vzít v úvahu celkový obraz. A to je fakt, že covid je u starších věkových skupin mnohem větším rizikem,“ dodává Pavordová.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované