Hlavní obsah

„Pozvete nás, ale za hranice nepustíte.“ Vědci nechápou česká opatření

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

11. 8. 20:00

Dostali od Česka pozvání i granty, přesto 200 Indů do ČR přicestovat nesmí. Nyní jsou bez práce a utíká jim nejen čas a peníze – mnozí se bojí, že tímto končí jejich kariérní sen. Desítka indických výzkumníků promluvila i pro SZ.

Článek

Česko jim dalo šanci na pracovní nabídky, lukrativní stáže a prestižní vědecké granty, které se poštěstí získat jen těm nejlepším z nejlepších. Tito mladí vědci, doktorandi či zaměstnanci IT jsou však nuceni práci na svých výzkumech neustále odkládat. Přestože většina z nich má platná víza a je plně naočkovaná, hranice České republiky překročit nemůže.

Více než 200členná skupina Indů už týdny vyzývá česká ministerstva i ambasádu, aby „se zamyslely nad smyslem zaváděných opatření“. Seznam Zprávy se spojily s třinácti členy této skupiny. Mnozí se svěřili, že kvůli příležitosti v Česku zahodili jistou práci v Indii. Přišli tak o příjmy, nahromadily se však poplatky spojené se stěhováním, studiem, letenkami a pojištěním. Nyní vyžívají z tenčících se úspor a s hrůzou sledují, jak se jejich šance na vysněnou práci rozplývá.

Nepoužitelná víza

Indie je na seznamu rizikových zemí stále značená tím nejtemnějším odstínem. 11. července Česko přece jen umožnilo vstup alespoň držitelům povolení k pobytu. 2. srpna pak „částečně“ otevřelo české velvyslanectví v Indii pro žadatele z řad studentů „na akreditované univerzitě“.

Indům však svitla naděje jen na moment. V Ochranném opatření Ministerstva zdravotnictví přibyla ještě jedna poznámka: Vstup do ČR se povoluje „pro držitele dlouhodobých víz vydaných od 2. srpna 2021“.

„Víza ve studentském režimu“ navíc nepokrývají doktorandy a držitele zdanitelného stipendia žádající o víza pro výzkumné pracovníky. Vstup nemají povolen ani držitelé víz udělených pro účely postdoktorandského výzkumu, zaměstnání a rodinného shledání, vysvětluje pro Seznam Zprávy 29letý držitel prestižního grantu Marie Curie, Ind Saunak Sinha Ray. Smlouva mu běží od 1. června, pro jeho výzkum je však nezbytná práce v terénu.

„Jsem žadatelem o vízum pro výzkumné pracovníky. Čekal jsem na schůzku na velvyslanectví, to ale 24. dubna zavřelo. Pak otevřelo znovu, ale řekli mi, že tato víza se zatím nevydávají. Jak je to možné? Jsem stále doktorand s přijímacím listem za účelem získání doktorského titulu. To v České republice neznamená být studentem?“ lamentuje Saunak. „Studenti se mohou vrátit, ale ne výzkumní pracovníci, protože naše stipendia jsou vysoká a zdanitelná. Potřebuji být na univerzitě, abych dokončil svůj výzkum.“

Saunak je držitelem prestižního stipendia Marie Curie. Samotný program pracovníkům udává podmínku: Nelze „získat finanční prostředky na výzkum v zemích, ve kterých dlouhodobě žijí, pracují nebo studují. Musí se přestěhovat z jedné země do jiné, aby prohloubili svoje odborné znalosti a kompetence.“

Saunak se tak pozastavuje nejen nad chaosem, který doprovází vydávání víz, ale také nad „neschopností Česka hostit mladé vědce“. „Tohle je pro akademické financování v ČR neudržitelné. Výzkum je nedílnou součástí života. Bez vědců bychom nenašli řešení ani na aktuální pandemii,“ dodává pro Seznam Zprávy.

„Německo, Nizozemsko, Francie, Španělsko, Belgie, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko… všechny tyto země byly schopné zajistit nezbytné cesty i z Indie. Česko ale ne. Přijde mi, že se Česko zakonzervovalo v plechovce. Mě a dalších 200 lidí, kteří podobně jako já jen čekají, by zajímalo, co by se po nás ještě chtělo,“ dodává Saunak.

Téma už řeší také indická média. Na sociálních sítích mezitím vznikla kampaň s názvem #openczembind a on-line petice, která prozatím čítá necelých 700 podpisů.

Seznam Zprávy s žádostí o komentář oslovily resorty zdravotnictví, vnitra, zahraničí i školství. Ministerstvo zahraničí se odkázalo na Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra, která však na žádost o komentář neodpověděla. Zareagovalo tak jen Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

„S ohledem na blížící se začátek akademického roku na vysokých školách se umožňuje přijímat žádosti o dlouhodobá víza a dlouhodobé pobyty za účelem studia na vysoké škole (podle § 64 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců) v České republice i v zemích s extrémním rizikem nákazy. Podle našich informací je ale prodloužení čekacích lhůt dáno i personálními kapacitami zastupitelských úřadů, které čelí velkému náporu,“ uvedla tisková mluvčí MŠMT Aneta Lednová.

Je to jen obrovské PR, kterému jsem naletěl, koupil si letenky do Prahy za dva tisíce eur. Díky tomu, že se v Česku musí zahraniční studenti obracet jen na pojišťovnu VZP, platím 27 tisíc korun.
indický student

„Jedno velké PR“

Ambasáda v Dillí na základě aktualizovaného ochranného opatření začala přijímat žádosti o dlouhodobá víza a povolení k pobytu za účelem studia v akreditovaných studijních programech na českých univerzitách v akademickém roce 2021/2022. Ani to však všem v Indii uváznutým studentům nepomůže.

„Studuji magisterský program, dlouhodobé vízum za účelem studia jsem získal v dubnu, kdy už jsem měl dokončený jeden semestr on-line studia. Předtím byla ambasáda uzavřená, takže jsem na vízum čekal několik měsíců. 31. července ministerstvo oznámilo, že studenti s dlouhodobým vízem přicestovat mohou. Vzápětí oznámili, že přijímají pouze víza vydaná po 2. srpnu. Snažil jsem se tomu porozumět a jediné, co z toho vyšlo, bylo, že já jednoduše přicestovat nemůžu,“ popisuje pro Seznam Zprávy indický student, který si přál zůstat v anonymitě.

„Vzhledem k tomu, že můj akademický rok na univerzitě je 2020/2021, v tuto chvíli nárok na vyřízení víza nemám. Je to hrozně skličující, i protože jsem zaplatil všechny studijní poplatky. Změnou v opatření se nic nezměnilo. Je to jen obrovské PR, kterému jsem naletěl, koupil si letenky do Prahy za dva tisíce eur. Díky tomu, že se v Česku musí zahraniční studenti obracet jen na pojišťovnu VZP, platím 27 tisíc korun. Konkurence přitom tytéž služby nabízí za deset tisíc, ale bohužel, monopol. Máme pocit, že česká vláda zahraniční studenty nechce a neoceňuje.“

Julah čekala akademická kariéra na Univerzitě Karlově. „Jsem výzkumnice, dostala jsem se na doktorandské studium na UK, dělám i pro českou Akademii věd. I já dostala víza v dubnu. Tahle práce je pro mě šancí, která už se nemusí opakovat. Poslední update opatření na české straně mě ale dorazil. Nemůžu ztratit místo na univerzitě ani v Akademii. Jediné, co chceme, je studovat a pracovat na našich výzkumech,“ popisuje studentka.

Doktorandské studium na přední české univerzitě zahájila i Saanvi. „Jako doktorandka nemůžu jít na on-line studium – potřebuju do laboratoří. Dostala jsem stipendium, ale musím podepsat papíry do září. Vízum mi platí do října. Jsem už z toho všeho v depresi, stojím na počátku kariéry, která visí na vlásku. Pravidla, která Česko vymyslelo pro Indii, jsou i pro nás vědce neřešitelný hlavolam,“ říká Saanvi.

Situace se netýká jen studentů. „Česká IT firma mi nabídla velice lukrativní místo. Kvůli pandemii jsem čekal na vízum až do března 2021. Dostal jsem ho, dal výpověď v práci v Indii, koupil letenky na květen, kdy se ale situace v Indii zhoršila. Nyní je to stále lepší, a přestože jsem propásl termín od zaměstnavatele, chci to ještě zkusit a přijet. Jenže mám vízum vydané před 2. srpnem. Jsem plně naočkovaný, bez práce, bez příjmů, jen čekám,“ uzavírá další ze skupiny Indů, který si nepřál být jmenován.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované