Hlavní obsah

Extrémní počasí láme smutné rekordy. Za šest měsíců přírodní katastrofy vysídlily sedm milionů lidí

Zatím nejničivější přírodní katastrofa tohoto roku. Kvůli cyklonu Fani z domova prchlo 3,4 milionu lidí. (Video: Seznam.cz)

Svůj domov muselo v první polovině tohoto roku opustit téměř 11 milionů lidí. Dvě třetiny z nich přitom utíkaly před extrémním počasím. Informovalo o tom Centrum pro monitorování vnitřního přesídlení s tím, že jde o čísla, která trhají smutné rekordy.

Článek

„V dnešní době klimatické změny se masové přesidlování kvůli extrémnímu počasí stává normou,“ stojí v analýze, kterou vydalo v Ženevě sídlící Centrum pro monitorování vnitřního přesídlení (IDMC). To se zaměřuje na takzvané vnitřně přesídlené osoby. Tedy uprchlíky, kteří ochranu nehledají za hranicemi, ale na jiném místě v zemi svého původu.

„Červenec byl nejteplejším měsícem, který kdy naše planeta zažila a experti předpovídají, že i celý rok bude patřit k těm nejteplejším,“ uvedli analytici z IDMC. Rekordní je podle nich i počet přírodních katastrof, kvůli kterým se od ledna do června v rámci svých rodných států přesídlilo sedm milionů lidí.

Na vině byly záplavy, sesuvy půdy, tropické cyklony a zemětřesení. K nejhůře postiženým oblastem přitom patřila jižní a jihovýchodní Asie, jih Afriky a taky část Latinské Ameriky.

Idai, Fani a další pohromy

Co se počtu uprchlíků týče, nejhorší přírodní katastrofou se dosud v tomto roce stal tropický cyklon Fani. Postihl Indii a Bangladéš, kde se podle IDMC v květnu muselo přesídlit 3,4 milionu lidí.

Přestože jde o jednoznačně nejvyšší číslo v celé analýze, má i svou světlou stránku. Drtivá většina přesunů totiž proběhla formou preventivní evakuace. Švýcarské centrum proto vyzdvihuje, že jak indická, tak i bangladéšská vláda dokázala včas a efektivně zareagovat na blížící se pohromu a společně tak zachránily miliony životů.

Druhá nejničivější tropická bouře posledních měsíců, cyklon Idai, v březnu zasáhla africké státy Mosambik, Malawi, Zimbabwe a Madagaskar. Celkem před ní uprchlo 617 tisíc lidí. Jen málo z nich to ale, na rozdíl od Indů a Bangladéšanů, stihlo v rámci preventivních opatření.

Záplavy, které spláchly celé státy

S extrémně rozsáhlými záplavami se v březnu potýkal Írán – zasáhly zhruba 90 procent celé země a k přesídlení donutily zhruba půl milionu obyvatel. Necelé dva měsíce nato se s obdobnou katastrofou potýkala i Etiopie. Domov tam muselo opustit 190 tisíc lidí.

V některých zemích záplavy doprovázely enormní sesuvy půdy. Nejhůře tato kombinace poničila Filipíny – v rozmezí několika únorových dnů tento ostrovní stát postihly dvě přírodní katastrofy, kvůli kterým muselo za bezpečnějšími podmínkami prchnout na 400 tisíc Filipínců.

Poslední velké varování před klíčovým summitem

Zprávu IDMC vydalo pár dní před klimatickým summitem v New Yorku. Ten v sídle OSN na okraj Valného shromáždění pořádá generální tajemník OSN António Guterres. Jednání se má zúčastnit i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se z Evropy na východní pobřeží Ameriky dopravila na jachtě s nulovými emisemi.

„Světoví lídři, kteří se na summit připravují, by měli mít na mysli, že počet přírodních katastrof byl v první polovině roku 2019 rekordní. A rekordní bude i finální množství lidí, kteří kvůli těmto pohromám opustili svůj domov,“ uvedla švýcarská organizace. Její analytici tak naráželi na to, že čísla spojená s katastrofami, ke kterým došlo od ledna do června, mohou ještě růst.

Centrum pro monitorování vnitřního přesídlení kombinuje a vyhodnocuje data, která získává od humanitárních organizací spadajících pod OSN, vlád postižených států a taky médií.

Někteří kritici v šetření IDMC pozorují určité limity. Analýza podle nich adekvátně nezahrnuje pomalu prohlubující se trendy, jako jsou neustále vzrůstající teploty nebo silnější deště. I ty ale můžou obyvatele nejhůře postižených oblastí vyhnat z jejich domovů. Skutečná čísla tak údajně mohou být ještě vyšší.

Ozbrojené konflikty a násilí

Třetinu uprchlíků, kteří v první polovině opustili svůj domov, ale zůstali ve své rodné zemi, k tomu podle IDMC dohnalo nebezpečí násilí. Ozbrojené konflikty a bezprostřední násilí v uplynulých měsících donutilo k vnitřnímu přesídlení na 800 tisíc Syřanů, 720 tisíc Konžanů a přes půl milionu Etiopanů.

Čtvrtou ze smutných příček zaujímá Jemen, kterým už čtyři roky zmítá občanská válka. Tamní situaci mezinárodní organizace v čele s OSN označují za nejhorší humanitární krizi. 80 procent jemenské populace, tedy asi 24 milionů lidí, potřebuje humanitární pomoc, přičemž životy deseti milionů lidí na této pomoci zcela závisejí. Častými obětmi jsou přitom děti.

Doporučujeme