Hlavní obsah

Fakta: Brouk, který umí měnit počasí. Přemnožený je padesátinásobně

Těžba dřeva prudce stoupá, na vině je několik milimetrů malý brouk.

Reklama

22. 8. 11:45

Kůrovec je přemnožený padesátinásobně oproti normálu. Má potenciál měnit krajinu i počasí a největší nadějí na konec kalamity je, že mu dojde potrava, říkají odborníci.

Článek

Dobré vědět:

- Přesně 95 % z těžby dřeva v loňském roce byla „nahodilá těžba“, při které se zpracovávají zejména kůrovcem napadené stromy a polomy.

- Druhý rok po sobě se téměř zdvojnásobil objem dřeva poškozeného kůrovcem.

- Na většině území republiky je kalamitní stav kůrovců na smrku, žádný okres neeviduje stav základní.

- Posledních pět let se situace skokově zhoršuje, k přemnožení kůrovce přitom došlo již v roce 2003.

- Rok 2019 byl sedmým v řadě, kdy vzrostla nahodilá těžba, i když díky počasí bylo o jednu generaci kůrovců méně.

- Kůrovcem způsobené změny mohou mít vliv i na počasí a vodu v krajině.

„Situaci v ochraně lesa proti podkornímu hmyzu na smrku lze hodnotit jako jednoznačně katastrofální,“ uvádí Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. „Ze severovýchodu Česka se těžiště kůrovcové kalamity přesunulo přes Vysočinu na historické území Čech, kde se situace v mnoha oblastech rovněž již zcela vymkla kontrole.“

Data Českého statistického úřadu tuto varovnou zprávu potvrzují. Poměr nahodilé těžby neboli těžby prováděné za účelem zpracování suchých, vyvrácených nebo nemocných a poškozených stromů, strmě roste.

Ohrožené jsou zejména smrkové a borové lesy v nižších a středních polohách. Těch smrkových kůrovec „zvládl“ poničit zhruba pětinu. A i když o smrkové lesy podle odborníků nepřijdeme, budou oblasti, kde zcela zmizí.

Kalamitě nešlo zabránit, říkají lesníci

Problém s kůrovcem začal zhruba v devadesátých letech, kdy sucho oslabilo smrkové porosty a připravilo ideální podmínky pro rozmnožování škůdců.

„Problémy v lesnictví způsobené nedostatkem pracovníků a proměnou sociální struktury venkova v posledních 30 letech mu daly další prostor pro přemnožení, protože kalamita se nezachytila včas. Asi by jí nešlo úplně zabránit, ale mohli jsme ji mít více pod kontrolou s menšími škodami,“ zamýšlí se vedoucí Lesnického informačního centra výzkumného ústavu Jan Řezáč.

Současnou kalamitu tak podle něj zastaví asi až to, že škůdci dojde potrava. Vidět je to například na severní Moravě, kde celý problém začal. Lesníci se alespoň snaží zpomalit postup škůdce ve vyšších polohách, pro boj s hmyzem dělají maximum. „Hlavním způsobem obrany je těžba a asanace napadených stromů, kůrovec je ale v tomto závodě o několik kol napřed,“ vysvětluje Řezáč.

Těžba dřeva skutečně dlouhodobě roste, jen za posledních pět let se zdvojnásobila. Zároveň vzrostl podíl nahodilé těžby. Ta v minulém roce tvořila dost přesně 95 % z veškeré těžby, konkrétně necelých 31 z 32,5 milionu kubíků.

Ze statistik navíc vyplývá, že od roku 2016 je zdaleka největším důvodem nahodilé těžby hmyz. Následky jeho přemnožení dlouhodobě stoupají a zatímco v roce 2005 měl na svědomí 21,7 % nahodilé těžby, o patnáct let později už to byly necelé tři čtvrtiny (73,6 %).

Místo lesů holiny

Ke konci minulého roku tak byla rozloha holin 54,5 tisíce hektarů, zalesnila se zhruba polovina - 28,7 tisíce hektarů. Podle Řezáče přitom letos vzniknou další holiny, naopak zalesněná rozloha je zhruba poloviční: „Rozloha holin bude v příštích letech narůstat (kumulativně načítat). Než se toto srovná, bude to trvat řadu let.“

Sázení lesů tempu kůrovce nestačí: „Rychlost kůrovce je taková, že stále více lesů mizí, než kolik se jich podaří obnovit. Ale ani čerstvě osázená holina neplní zdaleka všechny funkce jako vzrostlý les. Plnohodnotný les tam bude za 20-30 let.“ Pomyslné klacky hází lesníkům pod nohy i samotná půda. „V současnosti je nejdůležitější zabránit erozi a odnosu půdy na svazích. Pokud půdu spláchne voda, bude na daném místě neuvěřitelně složité obnovit les.“

I proto se pokouší pomoct Ministerstvo zemědělství, letos mezi lesníky rozdá mezi devíti a deseti miliardami na kompenzaci škod a obnovu lesů.

„Pozitivní je, že se v loňském roce již vysázelo více listnáčů než jehličnanů (51,3 : 48,7 %). Tento trend bude pokračovat a zásadně promění budoucí podobu lesů,“ přibližuje Řezáč. Podle něj ani nepřijdeme o smrkové lesy: „Mladé stromky se dokážou přizpůsobit změněným přírodním podmínkám. Smrk i borovici bychom měli zachovat, i když v podstatně menším množství než doposud.“

V současné době se podle zprávy o průběhu kůrovcové kalamity škůdce vyskytuje na většině území jen v kalamitním stavu, v žádném z okresů není jeho populace v základním stavu. V loňském roce přitom nebylo pro několik milimetrů velké brouky tak ideální počasí jako v předchozích sezonách.

Díky chladnějšímu září neproběhlo třetí rojení a oproti roku 2018 bylo lýkožroutů o generaci méně. Ani to však kůrovci nezabránilo poškodit v roce 2019 přibližně 14,8 milionu kubíků dřevní hmoty. O rok dříve to bylo 8,59 milionu a v roce 2017 4,13 milionu kubíků. Jen za loňský rok tak kůrovec způsobil škody za přibližně 40 miliard korun.

„Kůrovcem je zasažená celá republika, kůrovec je prostě všude, ve všech okresech, a všude je hodně nebo o trochu méně přemnožený,“ přibližuje Řezáč, jak velký problém hmyz představuje. „Pokud to vyjádřím trochu technicky, tak podle normy je jeho přemnožený stav padesátinásobně vyšší oproti normálnímu základnímu stavu.“

Malý brouk, co umí měnit počasí

Rozměry drobný škůdce přitom může ovlivnit dokonce i počasí. „Při dalším masivním úbytku jehličnatých lesů (smrkových a borových, borovice hynou také) se bude bezlesá krajina více ohřívat,“ upozorňuje Řezáč. To by mělo za následek ohrožení zdrojů vody i změnu jejího koloběhu, například režimu srážek. Bez stromů v krajině bude větší výpar a méně vody, půda bude náchylnější na větrnou a vodní erozi. Počasí bude turbulentnější a častěji tak budou bořivé větry, silné lokální bouřky nebo bleskové povodně.

„Lesy v krajině vždy sloužily jako stabilizační prvek, zadržovaly vodu, zpomalovaly odtok, zvlhčovaly a čistily ovzduší. Až 40 % srážek vzniká lokálně, z mraků, které se tvoří právě nad lesy – a ty nebudou,“ vysvětluje odborník. Podle něj tak české krajině hrozí významná proměna, bude stále homogennější: „Lesy rostou pomalu, obnova potrvá mnoho desítek let – několik lidských generací.“

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené