Hlavní obsah

„Kůrovec je horší než koronavirus.“ Lesníci chtějí po státu pět miliard

Foto: Seznam Zprávy

Těžba kůrovcového dřeva byla loni rekordní, lesníci vytěžili skoro 29 milionů kubíků. Z toho 13 milionů bylo v nestátních lesích.

Reklama

31. 5. 19:29

Soukromí vlastníci lesů bojují se státem o miliardy na pomoc pro zvládnutí kůrovcové kalamity. Své letošní potřeby vyčíslili na 5,2 miliardy korun, ministerstvo pro ně ale zatím tolik nemá.

Článek

Skoro jako sedláci u Chlumce dopadli zástupci lesníků postižených kůrovcovou kalamitou na pátečním jednání se zástupci ministerstev zemědělství, financí, životního prostředí a průmyslu a obchodu. Většinu jejich návrhů na podporu boje s parazitem shodili ze stolu. Peníze chybějí i kvůli boji s koronavirem, který stát nečekal a musel zaplatit.

„Kůrovcová kalamita je pro stát mnohem větší riziko než pandemie, která přejde. Kalamita ale bude pokračovat dál a její následky na přírodu budeme dávat dohromady desítky let, a i tak nebude naše krajina taková jako předtím. Vždyť jen za posledních několik let v Česku ubyla pětina objemu smrkových porostů, to je strašné číslo,“ apeluje na vládu předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) František Kučera, který hovoří za skoro půl druhého tisíce vlastníků lesů, kterým dohromady patří pětina rozlohy lesů v Česku.

Částku, kterou žádá po státu pro nestátní vlastníky lesů jako pomoc na boj s kůrovcovou kalamitou, vyčíslil SVOL na 5,2 miliardy korun. Velké páteční jednání se zástupci ministerstev však valné výsledky nepřineslo. „Jsme pořád jen ve fázi příslibů, podle Ministerstva zemědělství mají pro nestátní vlastníky jen čtyři miliardy korun. Pokud se rozdíl nepodaří zajistit, vlastníci budou ve složité situaci,“ posteskl si předseda SVOL František Kučera.

Ministerstvo zemědělství na letošek na podporu lesního hospodářství dostalo ze státního rozpočtu 1,12 miliardy korun, další 1,3 miliardy získalo z vládní rozpočtové rezervy. „V závěru prvního pololetí roku 2020 požádáme vládu o uvolnění dalších 7 miliard pro druhou fázi poskytování příspěvků na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za těžby v roce 2019,“ říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý, ale dodává, že toto navýšení by ještě musela schválit vláda.

Pokud se částku nepodaří navýšit, biti budou zejména malí vlastníci, kteří vzhledem k výkupním cenám dřeva, jež jsou mnohem nižší než náklady na jeho těžbu, už nemají z čeho hradit obnovu lesa, která je nyní zásadní. „Žádosti vlastníků lesů by tak byly kráceny o 30 procent, což není z hlediska poškozených majitelů přijatelné,“ upozorňuje předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký. Pro příklad: jen v kraji Vysočina, který kalamita zasáhla nejvíce, za rok 2018 požádalo o kompenzaci 1 696 převážně drobných vlastníků lesů. Výkupní ceny smrkového dřeva z dřívějšího průměru kolem 1 500 korun stále klesají, už jsou pod 500 korunami za metr krychlový.

Lesnické sdružení se snažilo na představitele ministerstev apelovat i s dalšími snahami o pomoc, a to především v daňové oblasti. „Pro vlastníky nestátních lesů je nyní prioritou kompenzace škody vzniklé v loňském roce, jednat by se ale mělo také o opatřeních koncepčního charakteru, možnostech energetického využití kůrovcového dříví, podpoře dřevostaveb nebo osvobození pozemků určených plnění funkcí lesa od daně z nemovitých věcí,“ doplňuje předseda Komory církevních lesů Petr Skočdopole.

Ani s těmito návrhy nebyli příliš úspěšní. „Měli jsme zájem o finanční podporu exportu dřeva, ta prý nepřipadá v úvahu, neuspěli jsme ani s úplným odpuštěním DPH u palivového dříví. Usilovali jsme také o to, aby majitelé lesů mohli svoji rezervu na pěstební činnost využít například na těžbu, protože podle zákona tuto rezervu musí mít na zvláštním účtu a sáhnout na ni mohou až ve chvíli, kdy les obnovují, což může být třeba za pět let. Ministerstvo financí nám toto také nepovolilo,“ vypočítává Kučera.

Ze strany Ministerstva zemědělství získali podporu alespoň na část podpůrných projektů, ale opět zatím jen ve formě příslibu či podpory do budoucna. „Souhlasíme s návrhem na rozšíření finanční podpory využívání dříví pro výrobu energie i pro dříví o průměru nad 7 cm. A jednáme s Ministerstvem průmyslu a obchodu o novelizaci příslušné vyhlášky. Myšlenku zrušení daně z nemovitých věcí u lesních pozemků podporujeme, u dřevostaveb je o tom třeba dále debatovat,“ uvedl Vojtěch Bílý z tiskového odboru ministerstva.

Neuvažují proto lesníci o výrazné protestní akci, kterou by politiky na stav českých lesů a financování boje s kalamitou upozornili? „Naši slovenští kolegové například před ministerstvo nanosili suché větve. O nějaké formě protestu, že bychom přijeli s náklaďáky na nějaké místo v Praze, jsme na jaře uvažovali, ale nakonec jsme se rozhodli, že budeme na politiky působit spíš u jednacího stolu. Na rozdíl od zemědělců, kteří jsou jednotní, je náš sektor více roztříštěný, takže tento způsob bude efektivnější,“ dodává Kučera.

Ekonomické škody na českých lesích od roku 2015 postupně rostou. Podle odhadů think-tanku Czech forest by letos měly dosáhnout až 60 miliard korun. Při přepočtu na dny to znamená, že z českých lesů letos denně zmizí hodnota 165 milionů korun. Loni čeští lesníci vytěžili skoro 28 milionů metrů krychlových dřeva, z toho 13 milionů byla těžba nestátních vlastníků.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené