Hlavní obsah

Jako za starých časů. Neprodané dřevo chtějí lesníci skladovat pod vodou

Foto: Lesy ČR

Lesníkům zůstává dřevo, které nikdo nechce. Část ho chtějí uskladnit pod vodou.

Reklama

26. 4. 2020 13:22

Ministerstvo zemědělství spolu s lesníky vytipovalo skoro 40 vodních ploch, které by mohly sloužit k uskladnění neprodaného dřeva. Lesníci by se tak vrátili ke kořenům. Upozorňují však, že kůrovcem poškozenému dřevu to nepomůže.

Článek

Vzhledem k postupující kůrovcové kalamitě a koronavirem poznamenanému evropskému trhu s dřívím očekávají čeští lesníci, že letos neudají až 10 milionů metrů krychlových vytěženého dřeva, což pro ně znamená další škody, neboť dřevo na skládkách ztrácí kvalitu a hodnotu.

Částečně by to mohli vyřešit budováním takzvaných mokrých skladů a skladováním dřeva ve vodě, která dokáže udržet jeho kvalitu. Ale musí mít dřevo komu prodat.

Lesníci už spolu s ministerstvem zemědělství vytipovali lokality, kde by bylo možné dřevo takto skladovat. V seznamu mají skoro 40 vodních ploch pod správou Povodí Moravy, Vltavy a Labe nebo Lesů České republiky. Jedná se například o slepá ramena řek, rybníky, ale i menší vodní a závlahové nádrže. Největší plochou v seznamu je horní zdrž přehrady Nové Mlýny na jihu Moravy. Podle odborníků čerstvé dřevo ve vodě vydrží i několik let.

Na dalších místech by mohly vzniknout mokré sklady, kde budou lesníci dřevo pomocí čerpadel kropit.

Skladování dřeva ve vodě je v současné době využívané zejména v severní Evropě, kde k tomu mají vhodné podmínky. „V České republice je skládkování dřeva ve vodě staronovým způsobem, v minulosti hojně užívaným, nemáme však informace o tomto způsobu skladování dřeva z posledních desítek let,“ říká mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý, podle nějž není tato forma uložení dřeva nijak legislativně omezena ani upravena.

Majitelé dřeva však k takovému skladování musí mít povolení vodoprávního úřadu a v některých případech i stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. „Povolovací proces, to je jednání až na tři čtvrtě roku,“ upozorňuje Jiří Svoboda ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.

„Existují však v minulosti u nás a v současnosti ve světě používané postupy. Ministerstvo připravuje rešerši takových postupů, která by vlastníkům dřeva usnadnila orientaci v možných řešeních v daných konkrétních podmínkách,“ uvádí bez dalšího upřesnění mluvčí.

Lesníci mokré sklady či vodní plochy využívají především na čerstvé zdravé dřevo, pro stromy silně napadené kůrovcem, se takové skladování nevyplatí. „Máme celkem tři mokré sklady a další dva legislativně připravujeme, ale v současné době žádný z těchto skladů neprovozujeme, protože se to nevyplatí, o čerstvé dřevo je malý zájem a jeho cena klesla na historické minimum,“ vysvětluje mluvčí státních Lesů České republiky Eva Jouklová.

Náklady na takové skladování jsou až 250 korun na metr krychlový dřeva. „Takto mohu skladovat pouze dřevo, o kterém vím, že ho prodám. Nebo je moje naděje na prodej alespoň živá. Mnozí vlastníci si takové řešení nemohou ekonomicky dovolit i kdyby chtěli, chybí jim peníze na výplaty a další náklady,“ upozorňuje lesník Václav Toman.

V Českých lesích za loňský rok zůstalo zhruba 7 milionů metrů krychlových kůrovcem napadeného dřeva, které se nepodařilo vytěžit a prodat, letos by objem měl podle odborníků narůstat nejen kvůli dalšímu šíření škůdce, ale také kvůli koronavirové pandemii, která zbrzdila až zastavila trh se dřevem. Kvůli bezpečnostním opatřením proti šíření koronaviru přišli čeští lesníci o trhy zejména v Rakousku a Německu, které jsou největšími odběrateli českého dřeva. Největší přetlak je u nejméně kvalitního vlákninového dřeva, které vlastníci lesů často prodávají pod náklady na jeho těžbu.

Rojící se lýkožrout loni napadl odhadem 30 milionů metrů krychlových dřeva, letos by to mohlo být až 60 milionů, záležet bude i na počasí. Suchý a teplý duben momentálně broukovi výrazně nahrává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované