Hlavní obsah

Spor o kácení v Boubínském pralese. Argumentem je kůrovec

Foto: Pavel Hubený

Kůrovec se z pralesa šíří dál. Je to důvod k intenzivnějšímu kácení?

Reklama

15. 7. 16:39

Ekologické Hnutí Duha upozornilo, že lesníci chtějí v Boubínském pralese kácet víc, než jim dovolují předpisy. „Postupné kácení a odkorňování smrků postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad,“ obávají se ekologové.

Článek

Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, uvádí, že se Lesy ČR ve snaze kácet víc v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales odvolaly proti rozhodnutí, které jim to aktuálně neumožňuje. „Státní Lesy ČR chtějí kácet v rezervaci v mnohem větším rozsahu, než jim Správa NP a CHKO Šumava umožnila,“ tvrdí.

Postupné kácení a odkorňování smrků, obává se, postupně přemění velkou část rezervace v dřevosklad. „S posláním rezervace – ochranou pralesovitých zbytků a divoké přírody – to nemá nic společného. Nechápu tuhle snahu Lesů ČR za každou cenu boubínskou rezervaci prokácet, když nezvládají kůrovce v okolních hospodářských lesích, kam by měly nedostatečnou kapacitu těžařů soustředit,“ míní ekolog.

Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová jeho tvrzení rozporuje. „Nemáme a nikdy jsme neměli v úmyslu zasahovat v nejcennějším jádru Boubínského pralesa a jeho okolí. Je to bezzásahové území, což respektujeme a postupujeme podle zákona o ochraně přírody a krajiny,“ uvádí.

Foto: Profimedia.cz

Území vlastního pralesa bylo v 60. letech 20. století oploceno a uchráněno tak před devastací návštěvníky a zvěří.

Právě v jádru rezervace, kde nezasahují, se podle Jouklové, v souladu s očekáváními lesníků, kůrovec namnožil a šíří se do okolních porostů, kde již zásahy omezené nejsou. „Kůrovec, který se namnoží v bezzásahové zóně, se prostě neztratí a logicky napadne stromy v okolí. Matematika je v tomto případě neúprosná. Kůrovec se šíří exponenciálně, z jednoho stromu je napadeno deset dalších. Chceme být tedy připravení a případnými zásahy bránit rozšíření kůrovce z bezzásahových zón do komplexu dalších lesů. Proto jsme se také odvolali proti rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava. Obdobně postupujeme i v jiných lokalitách v zemi, s respektem k zákonu i přírodě,“ dodala.

Bláha upozorňuje, že již na jaře odsoudila snahu Lesů ČR o kácení skupina předních českých vědců. Lesníci podle něj sice ustoupili od záměru dřevo z rezervace vyvážet, ale nechají si za to od státní Agentury ochrany přírody a krajiny zaplatit „ušlý zisk“. „Za to, že netěží v samotném jádru Boubínského pralesa, si státní podnik Lesy ČR účtuje od Agentury ochrany přírody a krajiny každý rok milion korun,“ vypočítává ekolog.

Eva Jouklová ani s tímto argumentem nesouhlasí. „Náhrady újmy, o kterých se Jaromír Bláha zmiňuje, jsou vypláceny podle zákona, a to na všech příslušných územích, všem vlastníkům či nájemcům zemědělské půdy, lesních pozemků nebo rybníků. Jde o princip, který zajišťuje nezbytnou vyváženost mezi požadavky ochrany přírody a standardním hospodařením. Proto není důvod, a je velmi nekorektní Lesy ČR napadat, když stejně jako ostatní vlastníci postupují podle zákona a s odpovědností ke svěřenému majetku,“ ohrazuje se.

Mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák vysvětluje, že Národní přírodní rezervace Boubínský prales leží na ploše zhruba sedmi set hektarů. Původní pralesní komplex, který je nedotknutelný, z toho tvoří přibližně padesát hektarů. O lesy v rezervaci se starají právě Lesy ČR. Část zmíněných sedmi set hektarů tvoří již člověkem upravený hospodářský smrkový les, kde mohou Lesy ČR za jasně stanovených podmínek zasahovat, tedy především kácet. Před časem požádaly, aby mohly v rezervaci těžit více, než kolik jim umožňuje rozhodnutí šumavského národního parku z roku 2015. „Tuto žádost jsme zamítli. Argumentovali jsme, že v rezervaci z obavy ze vzniku holin nechceme velkoplošnou těžbu,“ popisuje Dvořák. Navíc ještě svůj postoj zpřísnili a ukrojili zhruba čtyřicet hektarů, na kterých nově nesmějí Lesy ČR zasahovat.

Foto: Profimedia.cz

Podíly dřevin ve vlastním pralese se v průběhu posledních staletí pozvolna mění. Došlo k výraznému poklesu podílu jedle a tento úbytek byl nahrazen zvýšenou účastí buku. Dominantní postavení si v pralese udržuje smrk.

Upravili rovněž, jakým způsobem mohou lesníci v rezervaci zasahovat. I po těžbě musí na místě zůstat stojící stromy. Stejně tak musí lesníci část pokácených stromů ponechat na místě ležet k zetlení. Fakt, že se v pralese kůrovec množí, Dvořák nepopírá. Zdůrazňuje ale, že jde o národní přírodní rezervaci, která požívá nejvyšší ochrany. Padesátihektarový prales je ponechán přírodním procesům, k nimž aktuálně patří právě i kůrovec. Že by ale lýkožrout prales zničil, se Dvořák neobává.

Ekolog Bláha nicméně navrhuje radikální řešení. „Národní přírodní rezervace Boubínský prales není jediné vzácné chráněné území, kde Lesy ČR, ačkoli jim je svěřen praktický výkon správy lesů, nerespektují základní pravidla ochrany přírody a domáhají se vydání plošných výjimek ze zákonem zakázaných postupů, které by jim umožnily plošné kácení. Podobně je tomu v chráněné krajinné oblasti Jeseníky a dalších chráněných oblastech. Od Agentury ochrany přírody si ještě navíc nechávají proplácet ze státních peněz ‚ušlý zisk‘. Je tedy podle mě namístě odejmout Lesům ČR správu lesů v chráněných územích a převést ji na Agenturu ochrany přírody a krajiny. V tomto případě dává zrušení dvoukolejnosti správy a převedení ochrany pod jednu střechu smysl,“ domnívá se Bláha.

Samotná agentura se k jeho myšlence staví zdrženlivě. „Chráněné krajinné oblasti nejsou národní parky. Jsou to rozsáhlá území, kde je potřeba vyvažovat hospodaření a ochranu přírody. K debatě by mohly být lesy v národních přírodních rezervacích a památkách, které patří k našim nejcennějším chráněným územím,“ míní mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Boubínský prales

Boubínský prales je národní přírodní rezervace ležící severovýchodně od obce Zátoň v okrese Prachatice, která byla vyhlášena již v roce 1858. Jedná se tedy o třetí nejstarší českou přírodní rezervaci. Důvodem ochrany je bukosmrkový porost s vtroušeným klenem, nacházející se v okolí 1362 metrů vysokého vrchu Boubín a tvořící jednu z nejvýznamnějších lesnických lokalit v Evropě.

Rezervace byla zřízena na popud lesníka Josefa Johna a během let se postupně rozrůstala ze 47 hektarů na současných 685 hektarů. V průběhu let byla část pralesa poničena povětrnostními vlivy, narůstajícím turismem, kůrovcovou kalamitou i přemnoženou zvěří. Proto byla jádrová část pralesa ohraničena plotem, který zamezuje vstupu turistů a zvěře a tím chrání mladou generaci stromků. Na území rezervace se nachází stromy staré 400 až 500 let, mezi nejznámější zástupce patřil Král smrků, jenž byl povalen sněhovou vichřicí v roce 1970.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené