Hlavní obsah

Češi jsou na internetu, používat ho však neumí. Trápí je digitální propast

Foto: Shutterstock.com

Základní digitální dovednosti má 6 z 10 Čechů.

Reklama

30. 4. 19:07

V Česku používá internet téměř devadesát procent lidí. S dovednostmi je to ale horší: problém dělá Čechům i stáhnutí aplikace do počítače. Navíc je mezi nimi velká věková i sociální digitální propast.

Článek

V České republice využívá internet 87,6 procenta lidí ve věkové skupině 16–74 let, což odpovídá i evropskému průměru, který má hodnotu 87,3 %. Podobné hodnoty sdílí třeba Rakousko.

Obecně lidé více využívají internet v západních státech Evropy, nejvíce v Norsku a Dánsku, kde je online 98 procent obyvatel. Naopak nejméně internet používají v Bulharsku, kde se bez něj neobejde pouze 67 procent populace. Vyplývá to z údajů Digital News reportu britské zpravodajské agentury Reuters.

Situace se výrazně změnila za posledních 20 let, vyplývá ze zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ). V roce 2000 používalo internet alespoň jednou během tří měsíců jen 10 procent Čechů starších 16 let. „V roce 2021 se podíl uživatelů internetu v Česku vyšplhal na 83 procent. To představuje 7,25 milionu osob starších 16 let. Z této skupiny pak 98 procent uvedlo, že používají internet pravidelně, to jest alespoň jednou týdně,“ uvádějí statistici.

Každý den se připojuje téměř 90 procent uživatelů.

Rychlý nástup nové technologie

Podle odhadů Mezinárodní telekomunikační unie používalo internet po celém světě v roce 2005 pouze 15 procent lidí, v roce 2019 to byla již více než polovina světové populace. Česko vstoupilo do světa internetu již před 30 lety, 13. února 1992 se na něj připojilo České vysoké učení technické v Praze.

Internet logicky nejvíce používají mladší ročníky, které již s online světem vyrůstaly. U nich se používání světové sítě drží několik let těsně pod sto procenty. Prudký nárůst je naopak viditelný u osob nad 65 let, u nichž využívání internetu vyrostlo ze 13 procent v roce 2010 na 43 procent v roce 2021. Stejný trend platí u osob v předdůchodovém a mladším důchodovém věku, tedy mezi 55 a 64 lety. V roce 2010 jich internet využívalo 42 procent, nyní je online 84 procent z nich.

Z druhé části grafu vyplývá, že rozdíly ve využití internetu jsou výrazné také s ohledem na vzdělání. Data ČSÚ ukazují, že všichni lidé s vysokoškolským vzděláním internet používají denně. Naopak jen 74 % lidí se základním vzděláním použije internet alespoň jednou za týden. Jedná se o takzvanou digitální propast, která může méně digitálně gramotným lidem způsobovat potíže v různých sférách života, jak pro Seznam Zprávy potvrdil odborník na tuto problematiku z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Lupač.

„Nízká digitální gramotnost představuje velkou překážku v přínosném užívání digitálních médií v době, kdy je dostupnost mnoha statků a služeb stále více omezována na internet. Obratné užívání internetu umožňuje například snížení finančních nákladů, lepší přístup na pracovní trh nebo širší výběr z lékařské péče,“ říká Lupač.

Jak přitom dodává, není zcela jasné, koho všeho se problém týká. „To, do jaké míry se jedná o citelný problém skupin obyvatelstva již postižených dalšími handicapy, jako je nízký příjem, etnicita, život na periferii atp., ale s určitostí nevíme. Stát v tomto nemá vypracované analýzy, na základě nichž by se mohl kvalifikovaně rozhodovat v otázce případné intervence.“

Digitální gramotnost

Přítomnost na internetu ale automaticky neznamená ovládnutí základních digitálních dovedností, například schopnosti komunikace, tvorby digitálního obsahu či řešení problémů online.

Nejvyšší podíl lidí se základními digitálními kompetencemi je na Islandu (81 %), v Nizozemsku a Finsku, kde umí s digitální technikou pracovat 79 procent občanů. Naopak nejnižší je digitální gramotnost v Rumunsku (28 %), Bulharsku (31 %) a Polsku (43 %). V České republice má alespoň základní digitální dovednosti šest uživatelů z deseti. Zcela nulovou digitální gramotnost má pouze jedno procento lidí v Česku, ukazují data Eurostatu.

Průměrně mělo v roce 2021 v Evropské unii 54 procent lidí základní digitální kompetence. Cílem EU v rámci digitální dekády, tedy digitální transformace Evropské unie, je mít do roku 2030 digitálně gramotných 80 % občanů. Jan Dolejš, lektor a konzultant ze společnosti Digiskills, věří, že Česká republika je vzhledem ke stále intenzivnějšímu vzdělávání schopna tohoto cíle dosáhnout.

„Mírné zlepšení paradoxně přinesla pandemie, která mnoho Čechů doslova donutila začít využívat moderní cloudové nástroje alespoň na základní úrovni. To se ovšem týká těch, kteří digitální nástroje potřebují k práci. Zbytek Česka je na tom se znalostmi mnohem hůře. Díky digitálním nástrojům přitom může člověk ušetřit stovky hodin ročně,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

V indexu digitálních dovedností Eurostat porovnával pět kategorií: informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, tvorbu digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. Bližší informace o daných kategoriích se dozvíte po kliknutí na ikonu v infografice.

Poslat e-mail, nakoupit online

Mezi neovládanější digitální dovednosti u Čechů patří kopírování a přenos souborů. Za poslední tři měsíce je využila polovina české populace ve věku 16 a více let. Lidé také často stahují aplikace do mobilních telefonů (40 % za poslední tři měsíce), o polovinu méně jich instaluje aplikace do svých počítačů a laptopů. Jen pět procent Čechů v poslední době programovalo. Této činnosti se více věnují mladí lidé – programuje více než deset procent lidí od 16 do 34 let.

Rozdíl v umění programovat mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva potvrzuje Lenka Weichetová z Odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. „V případě programování byl rozdíl mezi muži a ženami ještě větší než v případě stahování softwaru do počítače. Mezi muži programovalo osm procent, mezi ženami dvě procenta,“ říká Weichetová.

„Propastný rozdíl je také mezi osobami s různým stupněm vzdělání, kdy mezi těmi se základním vzděláním a středním vzděláním bez maturity (ve věku 25–64 let) programovalo necelé procento. Mezi osobami s maturitou to bylo pět procent a mezi vysokoškolsky vzdělanými osobami 14 procent,“ upřesňuje dále.

Podle odborníka na digitální propast Petra Lupače by se rozdílnost v dovednostech práce s počítačem dala snížit několika kroky. „Zmírnění je možné prostřednictvím kombinace cílených opatření, mezi něž lze zařadit asistenční služby, efektivně cílené kurzy úřadů práce a dalších relevantních státních institucí, rekonstrukci výuky základů informatiky na základních školách a garanci práva na přístup k internetu,“ řekl Seznam Zprávám.

Data ČSÚ rovněž ukazují, že polovina lidí využívá textové editory, jako je například Word, čtvrtina Čechů v něm pak umí pracovat s pokročilými funkcemi, jako je vložit obrázek či graf. 36,8 procenta lidí využívá tabulkový procesor, například Excel, software na vytváření prezentací využívá 16,5 procenta uživatelů internetu.

Přesto, že Česko vychází v rámci Evropské unie v celkové digitální gramotnosti nadprůměrně, ve skutečnosti ale situace není zdaleka tak příznivá, jak pro Seznam Zprávy popsal Jan Dolejš. „Ve srovnání s ostatními zeměmi na tom nejsme vůbec špatně, a dokonce jsme několik procent nad průměrem EU. Reálná situace už ale tak veselá není. Lidé pracují s aplikacemi posledních pár let stále stejně a nevyužívají vůbec jejich potenciál pro zjednodušení práce,“ říká Dolejš.

„A co hůře, vůbec nad tím nepřemýšlejí. Mírné zlepšení paradoxně přinesla pandemie, která mnoho Čechů doslova donutila začít využívat moderní cloudové nástroje alespoň na základní úrovni. To se ovšem týká těch, kteří digitální nástroje potřebují k práci. Zbytek Česka je na tom se znalostmi mnohem hůře. Díky digitálním nástrojům přitom může člověk ušetřit stovky hodin ročně.“

Jak ale Dolejš upozorňuje, kritéria online dovedností podle EU jsou příliš nízká. Nejvíce Čechů umí používat e-mail, dobrá práce s e-maily ale není vše. „Nejsem si úplně jistý, že je to dostatečné, protože metr je v případě Evropské unie až moc mírný. Denně pracuji s lidmi, kteří tuto úroveň znalostí mají, přesto ale pracují neefektivně. Veškerou komunikaci řeší přes e-mail, na spolupráci nevyužívají cloud, poznámky zapisují do diáře, mnoho věcí dělají zbytečně složitě. Tam, kde by stačilo pár kliknutí v moderní aplikaci, stráví desítky minut manuální prací,“ uvedl Dolejš.

Digitální gramotnost však bude stále důležitější. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR bude v příštích pěti letech více než 80 procent průmyslových podniků potřebovat více zaměstnanců s alespoň nějakou úrovní digitálních dovedností. „Porozumění technologiím a jejich využívání bude dovednost, kterou budou firmy po zaměstnancích požadovat stále častěji, a to u všech profesí. Růst jejího významu očekává 84 procent firem,“ říká viceprezidentka svazu Milena Jabůrková.

Data z průzkumu z přelomu roku 2021 a 2022, kterého se zúčastnila stovka českých podniků, ukazují, že se firmy snaží své zaměstnance v oblasti digitálních dovedností vzdělávat. V současnosti více než 76 procent firem organizuje interní či externí školení pro zaměstnance. Některé by však ocenily pomoc státu: 6 z 10 společností by zvažovalo využití digitálních školení poskytovaných Úřadem práce ČR, pokud by byly k dispozici.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované