Hlavní obsah

Fakta: Češi za koronakrize pijí méně. Může to však být nebezpečnější

Ilustrační foto.

Reklama

16. 11. 2020 21:04

Češi v epidemii pijí méně než za běžných okolností, říkají čísla od prodejců alkoholu. Mění se však rituály s tím spojené a odborníci varují, že pití doma může u mnohých lidí vést k alkoholismu.

Článek

Dobré vědět

- V roce 2019 byla Česká republika na čtvrtém místě v Evropě, pokud jde o výdaje domácností za alkohol, tabák a omamné látky.

- V období lockdownu stoupla podle prodejců spotřeba alkoholu koupeného v supermarketech „jen“ o 15 procent, což nepokryje výpadek restaurací.

- Od jara přesto stouplo množství lidí, kteří zjistili, že mají problém s alkoholem. Podle průzkumů pije více než jindy zhruba 18 procent Čechů.

- Nebezpečným trendem jsou takzvaná video party.

Uběhl měsíc ode dne, kdy si Češi mohli naposledy dát pivo v hospodě. Z barů a restaurací se pití alkoholu přeneslo prakticky výhradně do domácího prostředí. Podle ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka koronavirus ovlivnil i spotřebu alkoholu. „Senzacechtivé titulky v novinových článcích psaly, že Češi v období ‚lockdownu‘ začali pít více, ale opak je pravdou,“ říká.

Své tvrzení dokládá faktem, že spotřeba alkoholu koupeného v supermarketech stoupla jen o 15 procent. Aby platilo, že Češi vypijí v karanténě více, musela by stoupnout o více než polovinu. To je totiž podíl celkové spotřeby, který zastupuje restaurační segment.

Pokles se dotkl zejména lihovin, změna u piva je podle Darebníka menší. „My z těchto čísel jasně odvozujeme i to, že velký objem alkoholických nápojů v České republice byl v roce 2019 zkonzumován turisty, kteří tady letos rovněž nebyli,“ dodává ředitel.

Ze statistik Eurostatu ze zmíněného roku 2019 vychází, že Česká republika je v Evropě čtvrtá, pokud jde o poměr výdajů domácností za alkohol, tabák a narkotika.

Jde přitom o mírné zlepšení – při předchozím měření bylo Česko na druhém místě. Meziročně tento poměr klesl o 0,2 procentního bodu. Stále však za návykové látky Češi průměrně utratí víc než například za oblečení a vybavení domácnosti dohromady.

Začít slavit by však bylo předčasné. Odborníci se totiž shodují, že současná situace může nahrávat vzniku nebo posílení alkoholismu. Od prvních měsíců je letošní rok náročný na psychiku a není ani jasné, kdy tento tlak skončí. „Ten stres běží neustále na pozadí a není nijak ohraničený. Nevíme, jak dlouho to bude trvat a co ještě přijde,“ popisuje situaci psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.

To podle něj může mít za následek úzkosti, napětí, výbuchy hněvu, depresivní rozlady nebo apatie. „Výrazný je nárůst nejistoty a obav z budoucnosti. Spousta lidí vnímá, že nemá svůj život v rukou tak jako dřív. Některé statistiky popisují poměrně výrazný nárůst depresí i sebevražd,“ připomíná Suchý.

V boji s těmito problémy pak lidé mohou sáhnout po lahvi. V současné době navíc může být takováto snaha o řešení potíží nebezpečnější než jindy. „Lidé si na to mohou zvyknout jako na něco, co doopravdy trošičku ten stres v první fázi rozpouští,“ popisuje primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Petr Popov.

Dlouhodobý proces

Proces, kdy se člověk stává alkoholikem, je přitom docela nenápadný. „Je to relativně dlouhodobá záležitost,“ vysvětluje adiktolog s tím, že riziko roste zejména tehdy, když alkohol pomáhá zvládat samotu, stres nebo smutek a odloučenost. Od jara pak podle Popova stouplo množství lidí, kteří zjistili, že mají s alkoholem problém. Roste také domácí násilí: „Ti lidé jsou doma, nemohou moc nikam chodit, a do toho pijí a jsou agresivní. Těch případů skutečně hodně přibývá,“ říká lékař.

Ve společnosti navíc může člověk vypít méně. Jako příklad Popov uvádí svatomartinskou husu a víno. „Dříve bylo zvykem, že si lidé udělali husičku doma a k tomu vypili něco svatomartinského vína. Teď je to tak, že i takovéto věci probíhají online a je přímo povinnost ukazovat, jak to člověk chystá nebo konzumuje,“ přibližuje adiktolog fenomén doby. Když se ale u stolu sejde více lidí a otevře se jedna lahev vína, každý pravděpodobně vypije méně, než když si každý ze skupiny otevře lahev vlastní.

„Podle průzkumů některých zdravotních pojišťoven a odborných ambulancí – ta čísla se samozřejmě trochu liší – údajně zhruba 18 procent Čechů během nouzového stavu pilo nebo pije alkohol více než jindy,“ upozorňuje psycholog Suchý. Jak vysvětluje, jde o hranici, kdy uživatel ještě není závislý, ale nejde již o neškodné sociální pití.

Opíjet se lze i u počítače

Podobně, jako se do internetového prostředí přesunula školní výuka a pracovní porady, totiž stále více lidí využívá jako náhražku společenského života videosetkání. Podle Popova se adiktologové stále častěji setkávají s variantou video party.

Internet i dříve fungoval jako místo, kde si lidé povídali, ale až poté se setkali v hospodách či jiných zařízeních. A ta mohou mít překvapivé ochranné účinky. „Hospody mají zavírací hodiny, takže tam člověk nemůže být věčně. To doma nehrozí,“ připomíná Popov. V domácím prostředí navíc schází barman, který by odmítl nalít další drink.

Při domácím pití je člověk odkázaný na vlastní zásoby, které není velký problém udržovat stále dostatečné, navíc alkohol vyjde levněji. Mimochodem právě zásoby alkoholu jsou jednou z věcí, před kterou adiktolog výslovně varuje.

Zvláště nebezpečné je uchýlit se k droze jako k řešení nepříjemného stavu. „Je rizikovější, když člověk konzumuje návykovou látku a má pocit, že tím něco řeší. Vlastně je to náhražka za něco, co není schopný řešit jinak,“ popisuje Popov. Zatímco sociální pití je určitým způsobem ritualizované, tento druh pití není. „Tam je to prvoplánové. Jdu se napít, abych zahnal smutek, abych usnul, abych neměl úzkost. A takové věci jsou velmi nebezpečné.“

S radami opatrně

Jak se lidé s dlouhodobým stresem vyrovnávají, je individuální. „Jsou lidé, kteří situaci využili ke změně životního stylu, přestali pít a začali cvičit a jíst zdravě. No a potom jsou samozřejmě lidé, u nichž byl ten dysfunkční způsob řešení zátěže posílen,“ vysvětluje Suchý. Jak ale dodává, jednoduché řešení je krátkozraké. „Při dlouhodobějším užívání alkoholu se právě úzkost, deprese či jiné potíže prohlubují,“ přibližuje psycholog.

Varuje ale před tím, aby případné dobře míněné rady okolí na zvládnutí těžké životní situace byly přehnaně motivační. „Doporučovat někomu, aby zapracoval na svém osobnostním růstu, zrovna když mu krachuje živnost, není to pravé. Kromě toho ty rady zaznívají ze všech stran a není problém je vymyslet, ale je problém jednoduše začít a řídit se jimi.“

Dá se to i jinak. Třeba pomocí druhým

Pomoci zvládnout náročné období se snaží také vědci z Národního ústavu duševního zdraví. Připravili zdarma online přednášky o duševním zdraví v době pandemie.

Oba odborníci nabádají k variantě seberozvoje, ať již cestou sportu, meditace či nových koníčků, nebo větší empatie s ostatními. „Buďte laskaví k sobě i druhým. Nemusíme všemu rozumět a se vším souhlasit, ale můžeme se pokusit to respektovat a neustále nenadávat,“ vysvětluje psycholog Suchý. Adiktolog Popov navrhuje být prospěšný svému okolí. „Slovo prospěšný je klíčové. Být prospěšný nejen sobě, ale také někomu jinému. Pocit vlastního smyslu si můžu navodit tak, že pomůžu někomu jinému,“ radí.

Jak dodává, jedním z důvodů, proč se lidé k drogám uchylují, je deziluze a pocit marnosti a ztráty smyslu. „Prostě – dá se to i jinak. To hlavní ale znamená být proaktivní. A říct si: Dobrá, můžu tady plakat a stěžovat si, ale třeba bych mohl být prospěšný. Existuje takový slogan: Kdo pomáhá druhým, pomáhá sám sobě,“ připomíná Popov.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované