Hlavní obsah

Kolik v Česku stojí normální život a proč na něj polovina lidí nedosáhne

Foto: Profimedia.cz

Vysokoškolští učitelé a učitelky na důstojnou mzdu mnohdy nedosáhnou. Ani mnoho dalších kvalifikovaných lidí.

Reklama

28. 4. 12:24

Kolik peněz potřebuje člověk vydělávat, aby v Česku mohl vést důstojný život? Podle expertních výpočtů je to zhruba 30 tisíc korun. Zhruba polovina Čechů ale na takové peníze nedosáhne, přestože často mají vysokou kvalifikaci.

Článek

Na minimální důstojnou mzdu nedosáhnou nejen lidé s nízkou kvalifikací, ale ani lidé s vyšším vzděláním. Třeba řadoví úředníci a úřednice na radnicích, pracovníci v sociálních službách, kuchaři ve školách, ale také vysokoškolští učitelé a učitelky, divadelníci nebo filharmonici.

Co ve statistikách nenajdete

Česko se donedávna vezlo na vlně ekonomického růstu, což se promítalo i na kvalitě života jeho obyvatel. Průměrná mzda loni překročila hranici 37 tisíc korun, počet lidí bez práce se držel nejníže v celé Evropě, stejně jako množství lidí ohrožených chudobou.

České domácnosti bohatnou a i těm úplně nejchudším se daří o něco lépe než před pár lety, ukazují statistiky. Obrázek prosperující země ale dlouhodobě ruší to, co se ve statistikách neobjevuje: jednak počty lidí, kteří mají mzdy zatížené exekucemi (stále jich je více než 700 tisíc), jednak právě výše mzdy, která téměř u poloviny obyvatel nestačí na to, aby vedli důstojný život.

Minimální důstojná mzda

Odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, jenž je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard.

Musí umožnit pokrýt běžné výdaje na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité potřeby včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.

Má umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti.

Nutné (čisté) náklady meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Kdyby spotřeba navíc zůstala jako před pandemií v kategoriích dopravy, oblečení a osobní péče, náklady by vzrostly o 6,4 procenta.

„Hrubé životní náklady jsou stanovené univerzálně pro každého příjemce mzdy ještě před zaplacením daně z příjmu, sociálního a zdravotního pojištění a je v nich navíc zohledněna daňová sleva na jedno dítě,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Lucie Trlifajová ze Sociologického ústavu Akademie věd, která je jednou ze spoluautorek studie.

Proč jsou hrubé náklady za rok 2021 nižší než rok předtím? Snížilo se zdanění mzdy, jenže – jak upozorňují autoři a autorky expertizy – snižováním daní se důstojných mezd dosáhnout nedá.

Snížení daní na úrovni minimální důstojné mzdy bylo navíc vyšší než u zaměstnanců, kteří na tuto mzdu nedosáhnou.

Při započtení inflace za první čtvrtletí 2022 by byla minimální důstojná mzda na 33 909 korunách pro Českou republiku a 39 974 korunách pro Prahu.

Zrušení superhrubé mzdy lidem s nízkými příjmy nepomohlo

K zaplacení nákladů na důstojný život tedy stačí nižší hrubá mzda, jenže snížení daní nepomohlo tam, kde bylo třeba. Pomoc směřovala střední a vyšší třídě a nepomohlo se těm, kteří čelí nedůstojným příjmům.

„Podle analýzy IDEA-CERGE víme, že 36 procent z celkové daňové úlevy připadlo pětině nejbohatších zaměstnanců v České republice, pětině s nejnižšími příjmy připadla oproti tomu jen čtyři procenta. Pomoc směřovala především těm, kteří byli schopni své základní potřeby poplatit i předtím a kteří jsou odolnější vůči rostoucím cenám. Prospěch pro nízkopříjmové nebyl žádný, nebo tak nízký, že ho současná inflace již dokázala smazat,“ popisuje ekonom Jan Bittner, další spoluautor studie.

V řeči absolutních čísel na zrušení superhrubé mzdy „vydělala“ pětina nejhůře placených zaměstnanců průměrně pětistovku měsíčně, zatímco pětina nejbohatších 4 tisíce korun měsíčně.

Ekonom také upozorňuje, že snížení daní je za vysokou cenu a že vznikl neudržitelný tlak na veřejné finance – každoročně – 116 miliard Kč ve státním rozpočtu, a to trvale.

Pro jednoho málo, pro jiného luxus

Může se zdát, že za 31 tisíc (nebo 37 tisíc v Praze) se v Česku dá vést vcelku luxusní život. Jenže je třeba zohledňovat velmi rozdílné situace: každý člověk má úplně jiné potřeby a také nutné výdaje.

Matka samoživitelka v nájemním bytě v Praze potřebuje ke spokojenému životu přirozeně mnohem více peněz než muž žijící ve vlastním bytě na malém městě nebo v domku na vesnici. V jiné situaci je pak třeba dvojice, která sdílí společné bydlení a na životní náklady (nájem, hypotéka, energie) přispívá každý svým dílem.

Někomu zkrátka 31 tisíc hrubého stačí na blahobytný život, jiný s ním téměř nevyjde.

Ženy jsou na tom hůře

Z celkového počtu 3,6 milionu pracovních úvazků jich 1,5 milionu na minimální důstojnou mzdu nedosahuje. Přetrvává nerovnost v odměňování žen a mužů: podíl žen, které si nevydělají na důstojný život, je vyšší (48 %) než podíl mužů (35 %).

V Praze pak je celková situace lepší než ve zbytku České republiky.

Jak se to počítá

Vypočítat konkrétní částku, která by zaručila důstojný život libovolnému člověku žijícímu kdekoli v desetimilionové republice, je samozřejmě složité.

„Minimální mzda je politický kompromis mezi různými aktéry, průměrná a mediánová mzda popisuje reálné rozložení mezd ve společnosti. Ambicí minimální důstojné mzdy je podívat se na to, co jedinec a jeho domácnost reálně potřebují, cílem je tedy vnést do debaty o mzdách perspektivu zaměstnanců,“ vysvětlovala v rozhovoru pro Deník referendum Lucie Trlifajová.

Ta byla poprvé zveřejněna před třemi lety; letos autoři a autorky aktualizovali vstupní data a vyhodnotili situaci znovu.

KategorieČRPraha
Bydlení8 58712 499
Potraviny6 6726 882
Oblečení + obuv1 0401 040
Doprava1 5871 587
Zdraví a hygiena986986
Telekomunikace1 4321 432
Volný čas3 1083 108
Úspory3 4743 474
Nutné výdaje celkem26 88531 007
Hrubá mzda31 14636 717

V každé kategorii výzkumníci podle oficiálních metodik určili, co je minimální standard. Například u bydlení se řídili metodikami MPSV, které definují minimální standardy bydlení. U stravy vzali expertní doporučení, se kterými se pracuje například při výpočtu sociálních dávek, a k tomu zahrnuli možnost jít v pracovní dny na oběd. A tak dále, někde to bylo jednodušší, u jiné kategorie zase složitější. Nakonec se snažili vyčíslit, kolik takový standard stojí.

Důstojnost vyjadřuje také to, že mezi zohledněnými výdaji nejsou jenom věci, které člověk potřebuje na bezprostřední přežití, ale také finance na to jít občas za kulturou, zaplatit kroužky pro děti nebo jet na dovolenou po ČR a mít úspory pro nečekané výdaje.

Proč akademici důstojnou mzdu počítají

„Tak si najdi něco jiného.“ nebo „Měl/a ses líp učit.“, zní častá odpověď na to, když člověk vykonává hůře placenou práci. Jenže tak jednoduché to není. V zemi plné vrcholných manažerů s nejvyššími platy by neměl kdo odvézt odpadky nebo by chyběl personál ve zdravotnictví či sociálních službách.

Každý pracující má právo na spravedlivou a uspokojivou odměnu, která by zajišťovala jemu samému a jeho rodině živobytí odpovídající lidské důstojnosti.
Všeobecná deklarace lidských práv, čl. 23 (3)

I v klidných dobách prosperity se za statistikami skrývají reálné životy. Současná doba s sebou navíc nese nejen inflaci, ale také energetickou krizi, uprchlickou krize, dochází k reálnému poklesu mezd a platů a roste ohrožení chudobou.

„Částky minimální důstojné mzdy zároveň dobře ukazují i to, jak moc jsou od důstojného života vzdáleni lidé žijící v exekucích a lidé, jejichž mzda se dlouhodobě pohybuje blízko té minimální. Minimální mzda v České republice v roce 2021 nedosahovala ani poloviny důstojného minima, podobně nízké je nezabavitelné minimum zbývající k zajištění živobytí skoro milionu lidí v exekucích a insolvenci. Tito lidé jsou extrémně ohrožení aktuálním růstem cen,“ vysvětlují autoři studie.

„Proč tlačit důstojné odměňování? Aby se lidem v Česku žilo dobře,“ říkají závěrem.

Kdo jsou autoři konceptu minimální důstojné mzdy

Za projektem stojí:

  • neformální Platforma pro Minimální důstojnou mzdu čítající na tři desítky expertů a expertek z různých oblastí
  • think-tanky SPOT – Centrum pro společenské otázky a Friedrich-Ebert-Stiftung, zastoupení v České republice a neziskové organizace NaZemi a Ekumenická akademie

Práce trvaly od roku 2016, podílely se na nich postupně tři desítky expertů a expertek na ekonomii, statistiku, politologii, sociologii, trh práce nebo sociální záležitosti. Poprvé byla minimální důstojná mzda zveřejněna v roce 2019.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Mediánová mzda
Důstojná mzda

Doporučované