Článek
Čím menší město, tím větší šance pro nezávislé kandidáty a lokální politická uskupení, ukázala analýza výsledků letošních komunálních voleb. Celostátní strany naopak dominují větším městům. Silné v nich bylo zejména hnutí ANO.
Hranice pro úspěch velkých stran? Zhruba deset tisíc
Prahu a Plzeň ovládla koalice SPOLU, v Brně zvítězili spojenými silami ODS a TOP 09. V Ostravě a Olomouci mohlo o víkendu slavit hnutí ANO. Ve městech nad 100 tisíc obyvatel se povedlo regionálnímu uskupení uspět jen v Liberci, kde vyhráli Starostové pro Liberecký kraj ve spolupráci s TOP 09 a lidovci.
Podobná situace je u většiny měst s více než 50 tisíci a méně než 100 tisíci obyvatel. Jen ve třech z dvanácti z nich zvítězilo lokální uskupení (VOLBA PRO KLADNO, ProMOST a Naše Město F-M).
Silné jsou celostátní strany také ve městech s 30–50 tisíci obyvateli. Z osmnácti možností zvítězili čtrnáctkrát, dařilo se zejména hnutí ANO, které vyhrálo třináctkrát samo a jednou v koalici s lokálním uskupením.
Celkově ANO zvítězilo v téměř šedesáti ze sta největších měst v republice.
„V minulosti měla podobné postavení ODS. Postupně se ale rozplynulo, poté už se podobná dominance neobjevila. Stranické spektrum bylo mnohem pestřejší,“ připomíná vedoucí Katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha Just.
„I dnes je stranické spektrum pestré, a často jiné strany mají větší podporu než ANO, ale jen za cenu součtu hlasů. ANO je relativně nejsilnější, ale nemá potenciál ovládnout klíčová města samostatně. Stejně se tedy musí opírat o koalice s jinými subjekty,“ podotýká.
Nedostatek straníků v menších obcích
S klesající velikostí obce naopak roste síla místních subjektů. První náznaky se začínají rýsovat u měst od 20 do 30 tisíc obyvatel.
Velký zlom však přichází v další kategorii. Ve městech, která mají mezi deseti a dvaceti tisíci obyvatel, dosáhli nezávislí kandidáti 26% úspěšnosti. Častěji se také dařilo celostátním stranám, které se s nimi spojily.
„V malých městech a obcích a na vesnicích často celostátní politické strany nemají svoje místní organizace,“ vysvětluje Petr Just.
„Strany obecně trpí nedostatkem členů, a proto není překvapivé, že v malých obcích není třeba ani dost zájemců o členství ve straně, aby mohli v souladu se stranickými stanovami ustavit místní organizaci.“
„Dalším důvodem je obecně nižší míra vlivu té ‚velké‘ politiky na malých obcích, nižší míra ideologizace, jiné vazby a vztahy mezi politiky na lokální úrovni, důraz spíše na „sousedské“ vazby než na nějaké následování celostátně vládních a opozičních stran a kopírování jejich přístupů k veřejným otázkám,“ dodává Just.
Potvrzuje to i poměr vítězství, která nezávislí kandidáti zaznamenali v obcích mezi pěti a deseti tisíci obyvateli. Nezávislí kandidáti, ať už sami, nebo v koalici s celostátní stranou, vyhráli ve více než 60 procentech obcí.
„V malých obcích jsou profily konkrétních kandidátů, jejich známost v dané lokalitě, a hlavně případné zásluhy o rozvoj obce či vesnice – pokud už ve funkci byli a obhajují ji – zcela klíčové,“ připomíná politolog. „Navíc kandidáti v malých obcích, kde se volí i méně zastupitelů, se nemohu schovat doprostřed nějaké ‚masové‘ kandidátní listiny. Jsou více vidět.“
Ve velkých městech je podle Justa větší pravděpodobnost toho, že se mezi kandidáty skryje i někdo neznámý, nevýrazný či neschopný. „Na malých obcích, kde se všichni znají a kandidátní listiny tam nejsou tak mnohočetné, je toto nemožné či alespoň málo pravděpodobné,“ vysvětluje odborník.
V obcích od tří do pěti tisíc obyvatel pak nezávislí kandidáti vítězí ve volbách ve více než padesáti procentech a poměrně silná jsou i lokální uskupení.
Podle Justa by i při dalších podrobnějších zkoumáních platil princip, že s menšími obcemi síla celostátních stran slábne. „Čím menší obec, tím menší vliv celostátních stran. A čím menší obec, tím bude pravděpodobně i menší počet kandidujících subjektů celkově,“ dodává.
