Článek
Dalo by se to číst jako kronika Poslanecké sněmovny – od jejího ustanovení po volbách 2021 do současnosti. Jde o tzv. prostorovou analýzu více než tří a půl tisíce hlasování, která ukazuje na blízkost hlasování jednotlivých poslanců a poslankyň během celého funkčního období.
Vládní koalice jako jeden muž (žena)
Shluky poslanců podle shody hlasování ukazují, že nejsilnější stranickou disciplínu si drží pětice vládních stran: ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN. Také opoziční SPD je tradičně v jednom shluku.
Velká blízkost a shoda při hlasováních 108 koaličních poslanců a poslankyň se v grafu projevuje velmi silným překryvem. Pomocí legendy v dolní části grafu je možné ze skrumáže vybrat jen jednu ze stran a zobrazit si detail právě za ni. Na příkladu níže ukazujeme poslance a poslankyně KDU-ČSL.
Svislá osa grafu (dimenze X) zobrazuje hlavní hlasovací souboj ve Sněmovně, tedy odděluje vládu a opozici.
Vodorovná osa grafu (dimenze Y) poněkud méně zřetelně odděluje strany uvnitř vládní koalice (ANO, ČSSD a KSČM) a uvnitř opozice – hlavně tedy skupina pěti stran ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN versus SPD a nezařazení poslanci.
Silně roztříštěná opozice
Podrobná analýza hlasování také ukazuje, jak silně je roztříštěná vládní opozice. V minulém volebním období (vývoj si můžete zobrazit v grafu na konci článku) se tehdejší opozice silně semknula proti Andreji Babišovi, který vládl, nyní se ale opoziční ANO a SPD proti vládě sice vymezují, ale každá strana po své vlastní linii.
Zajímavé je sledovat přiblížení Andreje Babiše k SPD. Zda je to jen souhra náhod při některých hlasováních v kombinaci s tradičně vysokou neúčastí Andreje Babiše na hlasováních Sněmovny, ukáže čas.
Hnutí ANO se pozvolna štěpí
To podstatné, co lze z analýzy hlasování vyčíst, se ale týká opozičního hnutí ANO. Jestliže se v minulém volebním období hnutí ANO profilovalo jako nejsilnější vládní strana se silnou stranickou disciplínou, tyhle časy minuly.
V grafu jsou pak zachyceny dvě skupinky hnutí ANO. Jedna se utvořila kolem Jaroslava Faltýnka a druhou tvoří jádro tradičně loajální Andreji Babišovi (Jaroslava Pokorná Jermanová, Aleš Juchelka, Richard Brabec a další).
Ivo Vondrák na cestě z ANO k vládní koalici
Jedním z nejvíce viditelných „odpadlíků“ od hnutí ANO je ještě nedávný hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Ten je v grafu zachycen přechodovou tyrkysovou barvou a je vidět, jak se stále více vzdaluje svému někdejšímu klubu.
Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem hnutí ANO 2011 v Moravskoslezském kraji a stal se znovu poslancem. Na sněmu hnutí ANO pak byl v únoru 2022 zvolen řadovým místopředsedou hnutí.
Před prezidentskými volbami 2023 ale veřejně oznámil, že nepodporuje lídra ANO Andreje Babiše, ale že bude volit Petra Pavla, kandidáta s podporou koalice SPOLU. Po 1. kole prezidentských voleb v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že zvažuje odchod z hnutí ANO a že Petra Pavla bude volit i ve druhém kole voleb. Před jednáním předsednictva hnutí ANO konaném 8. února 2023 oznámil definitivní rezignaci na funkci místopředsedy hnutí a ještě před tím vystoupil z Poslaneckého klubu hnutí ANO.
Ve Sněmovně pokračuje jako nezařazený poslanec a z hnutí ANO nakonec úplně vystoupil. V květnu 2023 ho poslanci hnutí ANO odvolali z funkce předsedy školského výboru, ale hned v červnu ho vládní koalice do výboru opět zvolila jako člena. 8. června 2023 se vzdal funkce hejtmana Moravskoslezského kraje.
Jak se počítají hlasovací koalice
Analýza všech hlasování od listopadu 2017 do současnosti je zpracována na základě otevřených dat Poslanecké sněmovny. Využívá se statistická metoda analýza hlavních komponent.
Každý bod v grafu představuje jednoho poslance nebo poslankyni. Vzdálenost dvou bodů odpovídá tomu, jak často hlasovali společně. Kdyby dva poslanci hlasovali vždy stejně, byli by v grafu na stejném místě. Čím dál od sebe jsou, tím častěji hlasovali právě opačně.
Metoda je vážená, tedy upravená tak, aby vynikly rozdíly mezi poslanci. Větší váha se přikládá hlasováním, při nichž byla Sněmovna více rozdělena. Vůbec největší vliv na rozmístění poslanců by mělo hlasování, které by skončilo nerozhodně 100:100, nejmenší pak jednomyslná rozhodnutí. Těm se nejčastěji blíží různá procedurální či formální hlasování.
