Hlavní obsah

Fakta: Kyberšikanu trestní právo nezná. Objevuje se ale čím dál častěji

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační fotografie.

Reklama

11. 10. 10:06

Kyberšikana patří mezi trestnou činnost, které v posledních letech stále přibývá. Nejčastěji se objevuje mezi mladými lidmi a nahrává jí i přesun k distanční výuce. Podívejte se na hlavní fakta o fenoménu online agrese.

Článek

Dobré vědět

- Případů kyberšikany v posledních letech přibývá.

- Nejvíc případů se objevuje mezi mladými lidmi.

- S kyberšikanou má zkušenost téměř třetina českých základních škol.

- Terčem ale bývají i učitelé.

Žáci druhého stupně základních škol se od pondělí budou kvůli pandemii covid-19 minimálně po dobu následujících dvou týdnů ve škole střídat – polovina dětí se bude učit vždy prezenčně a druhá online. Do online prostoru se však už delší dobu přesouvá také dlouholetý strašák šikany, která je s dětskými kolektivy spojena.

„Kyberšikana vzniká právě ve školních kolektivech, často v prostředí běžné třídy, kde navazuje na šikanu tradiční. Je jejím pokračováním, případně s ní úzce souvisí,“ vysvětluje Kamil Kopecký, pedagog a vedoucí projektu E-Bezpečí Univerzity Palackého v Olomouci.

Co je vlastně kyberšikana?

Kyberšikanu je obtížné jasně klasifikovat. Některé výzkumy za ni považují jakékoliv projevy agrese v online prostředí, jiné například uvádějí, že musí ohrožovat fyzické bezpečí oběti. Český projekt E-Bezpečí jako kritéria kyberšikany uvádí, že se musí opakovat, být intenzivní a na oběť mít prokazatelný dopad.

„V online světě se setkáváme s velkým množstvím agresivních projevů – nadávkami, urážkami, dehonestováním pomocí různých materiálů (fotek, videí), pomlouváním, tvorbou fake profilů apod. To vše lze shrnout pod jedno společné slovo: online agrese,“ říká Kopecký. „Mohou být jednorázové, tedy jednorázová nadávka, urážka, hnusná SMS apod., ale také opakované a dlouhodobé agrese, kdy problém trvá déle a rychle neodezní. A to je právě kyberšikana.“

Pod pojem „kyberšikana“ se řadí

- verbální útoky a dehonestování, pomlouvání, očerňování

- dehonestování pomocí fotografie či videa

- vyhrožování

- vydírání, takzvaný sextortion (sexuální nátlak)

- krádež identity, tvorba falešných profilů (např. na seznamkách, inzeráty)

- kyberšikana uvnitř online her, krádež postav apod.

Proto se může také stát, že jednotlivé statistiky se budou významně lišit, pokud pracují s různými faktory. Například think tank Pew Research Center zjistil, že nějakou formu kyberšikany zažije až 59 procent amerických dětí. V Česku projekt EU Kids Online 2020 uvádí, že z českých dětí ve věku 9–17 let, které používají internet, bylo v posledním roce obětí online agrese celkem 15 procent.

To Českou republiku řadí mezi průměr zkoumaných zemí.

Trestní právo ale kyberšikanu nezná a nikde v zákoně toto slovo není. Některé její projevy se však klasifikují jako trestné činy. Kopecký upozorňuje, že jde například o vydírání, vyhrožování, nebezpečné pronásledování, sexuální nátlak a další. Některé případy tedy mohou spadat i do kyberkriminality, a ta je v České republice na vzestupu.

V posledních devíti letech se zatím pokaždé meziročně její počet případů zvýšil. Za rok 2019 policie vyšetřovala více než 8,4 tisíce případů.

Počet trestných činů spáchaných v kyberprostoru je tak oproti roku 2011 téměř šestinásobný. Mezi to ale nespadá jen kyberšikana, nýbrž také různé podvody nebo i delikty spojené s autorskými právy.

Neomezená virtuální svoboda a anonymita má i na sociálních sítích právní rámec a hranice. Svým příspěvkem či jen...

Zveřejnil(a) Policie České republiky dne Středa 28. listopadu 2018

Mladí jsou oběťmi i útočníky

Mravnostní trestné činy v online prostoru (za loňský rok 777 skutků) se nejvíc týkají mladistvých. Pachatelů mladších než 18 let je v této oblasti více než v kterékoliv jiné kategorii kybernetické kriminality. Oběti jsou ale také často mezi dětmi. Policie loni evidovala celkem 469 případů spáchaných na osobách mladších než 18 let.

Nejčastěji se jednalo o trestný čin ohrožování výchovy dítěte (85 trestných činů) a sexuální nátlak (79 trestných činů), dále šíření pornografie, nebezpečné pronásledování a vydírání.

Nejde jen o sprosté komentáře

Konkrétní případy kyberšikany jsou často i veřejně viditelné. Může jít o systematické online napadání jiného člověka třeba i skupinou uživatelů na sociálních sítích. Ty totiž mohou pro mladé představovat velké riziko online útoků.

Tyto i další případy řeší český projekt E-Bezpečí. Nejde ale ani zdaleka jen o slovní napadání nebo sprosté zprávy a komentáře. „Termín hate-crime (hate speech, předsudečná nenávist) je název pro takový typ agresivního chování, které je trestné a které patří pod některý z trestných činů – např. hanobení národa a rasy, podněcování k nenávisti, schvalování trestného činu a podobně,“ říká pedagog Kopecký. „A za tyto činy již byla v minulosti potrestána řada uživatelů.“

Mezi další projevy ale patří i například zneužití intimních materiálů dětí. Pachatel si s dítětem píše a po vybudování důvěry z něj vymámí intimní materiál: fotografie nebo i video. Dítě následně šikanuje formou vyhrožování a vydírání.

S tím, že někdo bez jejich souhlasu sdílel jejich intimní fotografie, se setkalo sedm procent dětí ve Spojených státech.

Počet případů kyberšikany, které řeší projekt E-Bezpečí, v posledních letech také roste. Po samotném vzniku poradny rychle stoupl a momentálně eviduje přes tři stovky ročně.

Terčem jsou i učitelé

Z nejnovějších dostupných dat ale vyplývá, že děti nejsou jedinými oběťmi kyberšikany. Může se týkat i samotných učitelů, přičemž pachatelem bývají jak děti, tak dospělí. Již v minulosti na tento fakt upozorňovala Česká školní inspekce.

Kybernetický útok na svoji osobu zažilo v posledních dvanácti měsících 6,19 procenta učitelů dotázaných v rámci výzkumu v roce 2016. Déletrvající kyberšikanu pak polovina z nich.

Výzkumná zpráva dále uvádí, že vážné formy kybernetické agrese zažívá jen malá část učitelů a většinou jde o jednorázové případy, které nemají dlouhodobého trvání. I tak mohou ale tyto incidenty přerůst ve vážné formy kyberšikany, pokud zůstanou neřešeny.

Ideální obranou je prevence

Data, která vrhají světlo na vývoj online agrese a kyberšikany, existují. K tomu, jak si s tímto fenoménem poradit, má pedagog Kopecký jasný vzkaz. „Kyberšikana je nemoc sociální skupiny, tedy vzniká tam, kde jsou ve třídě – mezi spolužáky, vrstevníky, ale třeba i mezi žáky a učitelem – špatné vztahy. Kyberšikana je pak cestou, jak spolužáky ponížit, jak jim snadno ublížit, jak jim něco provést. Ideální obranou je především prevence: zajistit dobré vztahy ve třídě, posilovat je, posilovat také sociální odolnost a tak dále. Toto je efektivní cesta,“ vysvětluje.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené