Nejdražší energie v EU? To sice ne, ale Češi platili víc než většina Evropanů

Koncem dubna 2023 vybuchla v Bruselu bomba, naštěstí jen statistická. Eurostat zveřejnil pravidelné půlroční hlášení o cenách energií, podle kterého ve druhém pololetí roku 2022 rostly tuzemské ceny plynu nejrychleji v celé EU, u elektřiny druhým nejrychlejším tempem. Zároveň bruselští statistici vypočetli, že plyn i elektřina v Česku jsou čtvrté nejdražší.

Proti tomu se ostře ohradil premiér Petr Fiala. „Ta čísla nesedí, neodpovídají realitě, a s tím já se nehodlám smířit,“ rozzlobil se a skutečně prosadil v Bruselu revizi. Tuzemské domácnosti podle ní měly naopak dvanáctý nejlevnější plyn a za elektřinu platily v průměru osmou nejnižší cenu. U elektřiny přitom sehrála důležitou roli vládní podpora, tzv. úsporný tarif.

„Oblíbená věta opozice, že Češi měli v krizi nejdražší energii v Evropě, se ukázala jako nepravdivý mýtus,“ reagoval premiér Fiala na revizi s uspokojením.

Další cenové srovnání, tentokrát za první pololetí roku 2023, zveřejní Eurostat tento čtvrtek. Z pohledu českého premiéra půjde opět o špatnou zprávu. Problém není v cenách plynu. Průměrná domácnost sice počátkem roku platila za kilowatthodinu (kWh) 2,70 koruny včetně všech daní a poplatků, přitom před krizí stačilo 1,50 koruny za kWh, obdobný nárůst ovšem postihl většinu evropských zemí. O poznání víc platí podle Eurostatu sousední Rakušané, dražší jsou i dodavatelé v Německu.

U elektřiny Češi platili v průměru 7,60 koruny za kWh, o tři koruny víc než před krizí nebo ve srovnání s koncem minulého roku. Stejné zdražení ovšem v Evropě tak obvyklé nebylo. Vyšší sazby Eurostat vypočetl v prvním pololetí 2023 jenom Nizozemcům, Belgičanům, Rumunům, Němcům, Dánům, Italům a Kypřanům. Proti období před krizí tuzemské ceny překonaly i úroveň bohatších zemí, jako jsou Rakousko, Francie, Španělsko nebo Švédsko.

Z pohledu zdejších rodin je pak na pováženou zvláště fakt, že pod „předkrizovou“ úrovní pěti korun za kWh dokázaly cenu elektřiny udržet vlády s Českem srovnatelně bohatých zemí, konkrétně Polska, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Estonska. V Bulharsku a Maďarsku dokonce stačily tři koruny.

Tentokrát se statistici na případnou kritiku připravili lépe než minule. Partnerem Eurostatu je Český statistický úřad, jehož předseda Marek Rojíček se pokusil veřejnosti záhadu nepřesných čísel vysvětlit. ČSÚ totiž využívá k cenám energií dvě různé statistiky.

První z nich jsou tzv. ceníkové ceny, za které elektřinu či plyn nabízejí dodavatelské firmy. V Česku se ovšem tyto ceny obvykle nedaří realizovat, a zvláště koncem minulého roku platili zákazníci o hodně méně. Po intervenci premiéra si proto ČSÚ vyžádal podklady od dodavatelů a „ceníkové ceny“ přiblížil realitě.

Hlášení dodavatelů o cenách energií sbírá také jiné oddělení ČSÚ, které má na starost inflaci. Nepublikuje ovšem zjištěné ceny, ale pouze jejich změnu proti minulému roku nebo měsíci. Tyto výsledky jsou pro Česko ještě méně lichotivé než „ceníkové“ statistiky. Ve srovnání s rokem 2021 zdražil letos v září plyn na dvojnásobek, tedy třetím největším tempem v Evropě po Rakousku a Irsku. Elektřina zdražila skoro o dvě třetiny, nejvíc po Estonsku, Itálii a Irsku.

Rozdíly podzimních inflačních dat ve srovnání s jarní „ceníkovou“ statistikou mohl způsobit i fakt, že v některých zemích začaly energie během prázdnin zlevňovat. Také v Česku snížili od září někteří dodavatelé ceny pro zákazníky se smlouvami na dobu neurčitou, konkrétně o korunu za kWh pod vládní cenový strop. Větší dopad na energetickou inflaci to zatím nemělo.

Příběh drahých energií letos nekončí. Zákazníci v řadě zemí včetně Česka čekají s napětím, jestli po Novém roce ceny elektřiny dál klesnou díky levnější výrobě, anebo naopak vyrostou, protože vlády vysadí své podpory a regulace.